Toxická kámoška totiž není vždycky ta, co křičí nebo rozjíždí hádky. Někdy je to ta, co „říká věci na rovinu“ a diví se, proč kolem ní lidi opatrně našlapují. Chcete vědět, jak jste na tom vy? Tak si vemte tužku a papír, projděte si test a počítejte každé vnitřní „ehh… jo, to trochu sedí i na mě“.

Shazuje úspěchy jiných

Některé ženy prostě neumí jásat, když se jiné daří. Gratulace sice proběhne, ale zní jako chvála ze slušnosti, ne z radosti. A pak přijde to nenápadné „No jo, ale dneska už tohle dělá každej“ nebo „Taky jsem to měla v plánu, jen nebyl čas“. Možná i vám občas něco takového vyletí z pusy. Ne ze závisti, ale jen tak…  aby se ten úspěch nepřifukoval až moc.

Furt se cítí ohrožená

Když se do oblíbeného dua najednou připlete někdo další, napětí okamžitě stoupá. Ty, co svou kamarádku vnímají jako svůj majetek, berou každou novou tvář jako vetřelce. Najednou si začnou hlídat, kdo s kým tráví víc času, kdo komu píše první a kdo koho označil na storýčku s větším srdíčkem. Co když ani vy nejste v takovém případě tak úplně nad věcí a uvnitř vlastně v jednom kuse soutěžíte o to, kdo je důležitější? 

| Zdroj: Shutterstock

Pomlouvá

Kamarádství je o důvěře. Ale občas si někdo tu důvěru vezme s sebou i jinam, třeba na kafe s další kámoškou. A z malého tajemství je najednou téma, ke kterému se vyjadřují i kamarádky jejích kamarádek. Kolikrát jste už pronesla větu: „Ale nech si to fakt pro sebe” poté, co vás o totéž poprosila přítelkyně? Zatímco ona si jen vylévala srdce, vy jste si z toho možná udělala bonusový obsah pro další setkání s partou.

Neustále soutěží

Každý krok její kamarádky je pro ni výzva. Kurz keramiky? Ona má výstavu. Nový běžecký rekord? Ona to dala i s kočárem. A když se jí něco povede, očekává potlesk, tiskovku a možná i dort. Když se něco podaří její přítelkyni, maximálně decentně pokývne a přidá tip, jak by to šlo udělat líp. Poznáváte se v tom?

Strhává pozornost na sebe

Tyhle typy žen jsou prostě přírodní magnet na pozornost. Když zrovna mluví někdo jiný, ony náhodou mají příběh, který je o kousek dramatičtější, vtipnější nebo smutnější. A svěřit se jim? No… Nejspíš už během první slzy skočí svému protějšku do řeči s větou typu: „To mi připomnělo, jak se mi stalo něco ještě horšího!“ Zamyslete se, jestli i vy občas místo poskytování podpory nedáváte do popředí své vlastní problémy.

Ozve se jen, když něco potřebuje

Když je zle, ozve se. Když je dobře? Klidně mlčí celé týdny. Tyhle kontakty bývají jednostranné. Nejsou tam zbytečnosti jako small talk, sdílení radostí nebo otázky na zdraví. Ne, jde se rovnou k věci: „Ty jsi přece dělala grafiku, že jo? Potřebovala bych vizitku. A logo. A web. Dneska.“ Jistě, vždyť přátelé si přece pomáhají. Ale je ta pomoc vzájemná?

| Zdroj: Shutterstock

Nerespektuje hranice

Existují ženy, které mají zvláštní talent říct cokoli necitlivého a tvářit se, že ostatním vlastně pomáhají. Když druhého něco rozhodí, vysvětlí mu, že přehání. Když jejich kamarádka něco nechce řešit, přesvědčí ji, že musí. Nejdou daleko pro odsudky a hodnocení. Klidně řeknou kamarádce, že je její dítě rozmazlené, a samozřejmě to „myslí dobře“.  A když jim někdo dá stopku? Tak to je krize. Protože tyhle ženy nesnáší zdi. Obzvlášť když je nestavěly samy. 

Tak jak jste dopadla?

Všechny body, u kterých jste se pousmála, protože „to jste občas vy“, si sečtěte.

0–2 ANO: Gratulace, jste kámoška snů. Teda pokud si jen něco nenalháváte. Ale jinak palec nahoru.

3–5 ANO: Sem tam trochu pichlavá, ale pořád v normě. Všechny máme svoje dny.

6-7 ANO: A máme tu kandidátku na „toxickou kámošku roku“. Ale nic není ztraceno, uvědomění je první krok. Teď už jen změnit pár zvyků a začít říkat věci s empatií…

Samozřejmě nejde o to být dokonalá kámoška. Stačí nebýt ta, kvůli které si ostatní přepínají telefon na tichý režim. Každý má slabší chvilky, a pokud jste dočetla až sem, asi vám na vztazích záleží víc, než si myslíte. A to je ten nejlepší výchozí bod.