S nejlepší kamarádkou jsme v březnu vyrazily na čtyři dny do Dubaje ohřát se a zrelaxovat. Obě jsme dost časově vytížené single mámy a volného času bez dětí je málo. Ale nakonec se ukázalo, že je to pro Dubaj a pro nás přesně akorát. Město jsme zažily v jeho mnoha podobách a do článku jsem vybrala naše top zážitky: od památek, nakupování přes adrenalin až po teplé moře na krásných plážích. Máme obě rády kontrasty. Minulý rok jsme vyrazily objevovat krásnou přírodu na Madeiru v pohorkách a s batůžkem a letos to byla Dubaj, město lesku, luxusu a budoucnosti, v šatičkách a podpatcích.
Spontánně jsme koupily zájezd od cestovní kanceláře na čtyři dny, což se ukázalo jako dobrý tah, protože jsme získaly super cenu i s ubytováním a polopenzí. To vše za cenu, kterou v podstatě stojí jen letenka. Let trval šest hodin a uběhl celkem rychle. Časový posun byl pouze dvě hodiny (u nás byl už letní čas, jinak to jsou tři).
Po příletu do Dubaje to bylo od začátku jako v pohádce. Na letišti nás přivítali dárkem v podobě SIM karty s 1 GB dat, vodou, čajem a dalšími drobnostmi. Auto nás odvezlo do hotelu, kde jsme stihly večeři, a hned poté jsme vyrazily do víru velkoměsta, kde jsme jako první hledaly obchod s nabíječkami pro jejich zásuvky, protože naše samozřejmě nefungovaly a my fotíme jen na mobil.
Na Dubaji je úžasné, že se zde cítíte naprosto bezpečně. Dvě blondýny ve velkém městě potmě, a nemusí se bát zajít ani do tmavších uliček. Bylo období ramadanu, ale to ničemu nevadilo, protože obchody byly otevřené celý den a naopak až do noci, alkohol vám také kdekoliv nalijí, dokonce není už tak drahý jako dřív, protože se snížila daň, a jídlo je stejně drahé jako v Praze.
První večer jsme obešly malebný přístav Al Seef, kde si připadáte jako ve staré Arábii v kontrastu s moderní architekturou svítících mrakodrapů a s luxusními jachtami. Při procházce jsme našly metro, které jsme pak využívaly po celou dobu, pokoukaly po obchodech a večer jsme o půlnoci zakončily na střeše baru našeho hotelu s dobrým proseccem a nadšením, co nás ještě čeká.
Druhý den ráno jsme vyrazily na první naplánovaný program, na vyhlídku Dubai Frame. Jde o rozhlednu vysokou 150 metrů tvarem připomínající rám, který je vyroben z pravého zlata. Je umístěn v srdci města v parku Zabeel a odděluje starou a novou Dubaj. Šly jsme hned po otevírací době v 11 hodin, abychom nestály velkou frontu. Což se později ukázalo jako super nápad. Čekat ve vedru ve frontě bez stínu se vám fakt nechce. Dole v rámu vám ukážou historii Dubaje a jejího vzniku, ale to, co vás teprve uchvátí, vás čeká nahoře. Projít se po prosklené podlaze chce odvahu. Zpočátku nás chránil pud sebezáchovy, ale později jsme si to začaly opravdu užívat. Z té výšky je vidět opravdu mnoho – Burj Khalifa (nejvyšší mrakodrap) a všechny ostatní monumenty, které Dubaj nabízí. Po sjezdu dolů jsme zažily působivou projekci – budoucnost Dubaje byla dechberoucí a člověk si připadá jako v hollywoodském filmu. Celý tento výlet nám zabral asi dvě hodiny.
Potom jsme se vrátily do hotelu, kde jsme si chvíli odpočinuly, a už ve tři hodiny nás čekalo auto, které nás odvezlo do pouště, asi hodinu jízdy autem z Dubaje, kde si mi splnil sen – vidět skutečné písečné duny. Jen pozor: nejdřív vás odvezou na nesmyslné místo, kde se na vás vrhnou prodavači a snaží se vám prodat možné i nemožné. Šátky, které na projížďku autem (uzavřeným) opravdu nepotřebujete, náhrdelník s vaším jménem, lahvičku s pískem, fotku se sokolem atp.
Po půl hodině jsme konečně vyjeli s řidičem Landcruiseru a začal parádní zážitek: přejíždí duny zprava zleva, vyjíždí, sjíždí a vy máte pocit, že se to musí každou chvíli převrátit, po 20 minutách zastaví na dunách a vypustí vás ven, kde si po vydechnutí nafotíte překrásné a čisté fotky z pouště. Potom vás zavede do vesničky, kde se můžete projet na velbloudovi, sjet kopec na prkně, nechat si hennou „otetovat“ ruku (pouze pro fajnšmerky) a nakonec připraví výbornou večeři při večerní show. Při svitu měsíce jedete domů a máte skutečný pocit štěstí, alespoň my jsme ho měly.
Třetí den už byl odpočinkový, tedy myslely jsme si to. Čekal nás největší adrenalin, a to jízda na nejdelší ziplane. Kdo se bojí výšek, pro toho jde o skutečné překonání strachu. Ve výšce 170 metrů a v rychlosti až 80 km v hodině nic jednoduchého. Ostatně video mluví za vše. Atrakce je v Dubaj Marina Mall, bylo trochu složitější ji najít. Kancelář je v -2 v úrovni parkoviště. Tam si necháte věci, opravdu nic nepotřebujete, kameru vám dají na helmu, takže celý zážitek máte zdokumentovaný, zváží vás, dostanete instruktáž a pak už jen seberete odvahu a jedete naproti na mrakodrap, ze kterého vás spustí dolů až k mallu.
Chtěly jsme pak původně chodit po městě, ale rozhodly jsme se jít na pláž, kterou jsme viděly seshora, na Marina Bay, prošly jsme od mallu, kde jsme se samozřejmě podívaly do obchodů, abychom porovnaly shopping zážitky ze všech zemí. Od mallu jsme pak šly krásnou promenádou Marina Bay až na pláž. Našly jsme soukromou hotelovou, kde po nás chtěli asi 300 eur na osobu, což nám přišlo šílené, ale nakonec se nám to podařilo to trochu obejít s tím, že vstup byl zdarma, ale musely jsme utratit za pití alespoň 100 eur. Strávily jsme tak skvělý den na pláži.
Večer kolem páté jsme se metrem vydaly na The View of the Palm – vyhlídku, kde máte umělý palmový ostrov jako na dlani. My měly vstup od šesti, takže jsem zažily jak západ slunce, tak i noční Dubaj. Doporučuju zajet si metrem až nakonec ostrova, kde je největší fontána na světě, vodní svět a navíc neskutečná noční atmosféra části The Pointe s výhledem na jeden z nejdražších hotelů Atlantis. Už cesta metrem je zážitek – polstrované růžové sedačky, vůně ve vzduchu a koberec na zemi, to zažijete pravděpodobně jen tam.
Poslední den patřil pláži, odlétaly jsme až večer, tak jsme si to chtěly ještě užít. Bylo pod mrakem a foukal trochu vítr, takže jsme to samozřejmě podcenily, moc se nenamazaly a po návratu pěkně litovaly. Vyrazily jsme tentokrát taxíkem na pláž The Kite, kde, jak už název napovídá, byl ráj kiterů, takže bylo na co se dívat. Voda byla krásně modrá a teplá, písek bílý a snad díky počasí tam nebylo ani moc lidí. Užily jsme si to do poslední minuty a kolem třetí hodiny jsme se vrátily do hotelu, kde už na nás čekal taxík a odvezl nás na letiště. My se vracely domů odpočaté, plné nevšedních zážitků a šťastné. Dubaj na čtyři dny moc doporučuju. Nejradši bychom nasedly na letadlo a pokračovaly dál do Asie, ale co by tomu řekly děti...
