Archiv Michala Horáčka

Archiv Michala Horáčka Zdroj: Archiv Michala Horáčka

Archiv Michala Horáčka
Archiv Michala Horáčka
Archiv Michala Horáčka
4
Fotogalerie

Michal Horáček je můj prezident - Tereza Diepoldová

Před mnoha lety jela školačka jménem Tereza s babičkou autobusem na vysněnou cestu k moři do Provence. V jediném fatálním okamžiku ale řidiče zaskočil mikrospánek, autobus havaroval. A byla to těžká havárie – většinu cestujících odvezli do nemocnice. Babičce tam amputovali ruku, Tereze nohu vysoko nad kolenem.

Žila do té chvíle milovaným basketbalem, chtěla se mu věnovat závodně. Co teď? Prostě něco jiného, řekla si. A začala plavat. Se snem o tom, že když se nemá dostat na olympiádu, tak to bude paralympiáda.

Video placeholde

Potřebovala ovšem pohybovat se i mimo bazén. Máma s babičkou zjistily, že by jí přišla vhod zvláštní protéza, jenže ta stála spoustu peněz. Nevzdaly se a založily sbírku. Pořád nějaké finance chyběly, a proto mi babička napsala. Neznali jsme se, ale moc hezké to psaní bylo. A tak jsem jí vyšel vstříc.

I Tereza mi pak občas psala: o tom, co jí ve škole jde a co ne, který kluk se jí líbí a tak. Sledovala, kde mám jaký koncert a jakou premiéru, a jezdila na ně. Nenápadně, vesměs jsem ji prostě zahlédl mezi diváky. Nebylo to obtížné: ze školačky vyrostla mladá žena, usměvavá a nápadně krásná.

Šel rok za rokem, až mi jednou napsala: Jedu reprezentovat Českou republiku na paralympiádu!

A taky že ano. Napřed v plavání, potom na kole. A vybojovala pro nás i medaile. Kdo zná paralympijské medailisty? Já ano, právě kvůli Tereze. U zlatovlasé krásky, která musela zdolat takové překážky, a ještě je zdolávala s úsměvem, si jejích medailí cením stejně jako těch třeba z olympijského Nagana.

A teď mě Tereza Diepoldová potěšila znovu. To jejím jménem jako „navrhujícího občana“, jak to nazývá zákon, jsme Ministerstvu vnitra ČR předložili 87 000 podpisů lidí na petičních arších, které žádají o mou registraci jako kandidáta na prezidenta naší země.

Byl to po veliké práci mnoha lidí ve všech koutech České republiky slavnostní okamžik. Všichni jsme byli aspoň trochu nervózní, jen Tereza se jako vždycky smála. A v deštivém chladném počasí nás svým úsměvem zahřívala líp než pléd.

Tereza je jeden z nejinspirativnějších a nejsilnějších lidí, které jsem kdy potkal. Proto mě tak těší a zavazuje, že právě ona jde v čele tažení, jež má na praporech napsáno: Silní lidé, hrdá země.

Zadavatel: Michal Horáček, zpracovatel: Ewing Public Relations, s. r. o.