Nemám příliš v lásce vtipy o tchyních. Jsou to ženy jako my, a navíc tu existuje jistá šance, že i ze mě jednou bude ta, ze které se všem zadaným mužům ježí vlasy hrůzou. Na druhou stranu, myslím si, že by každá holka během dospívání měla dostat manuál. Něco jako „Jak vyjít s tchyní". Pak to totiž bude pro obě dvě strany mnohem jednodušší.
Bez mučení přiznávám, že setkání s tchyní jsem se vždycky vyhýbala jak čert kříži. Měla jsem docela štěstí. Dost dlouho jsem si vystačila s tím „Nemáme vážný vztah, takže se nebudeme seznamovat", „My se s mámou nebavíme" a „Naši bydlí na Moravě a já tam jezdím tak jednou za půl roku". Vždycky jsem ale věděla, že to jednou musí přijít. A moc bych si přála, aby mě tenkrát někdo poučil, na co si dát pozor. Předešla bych nejednomu karambolu a faux pas.
