AI může být zrcadlo. Neřekne nám, kým jsme, ale může pomoci lépe se ptát
Osobnostní profil sám o sobě člověku často nestačí. Může ukázat silné stránky, potřeby nebo vzorce chování, ale skutečná hodnota vzniká až ve chvíli, když s tím začnete aktivně pracovat v běžném životě. Právě o to se snaží Talk2Amy – propojuje osobnostní profil s AI asistentkou Amy, která pomáhá výsledky vztáhnout ke konkrétním tématům, jako jsou práce, vztahy, motivace nebo osobní rozvoj.
O tom, jak může takový nástroj pomáhat v sebepoznání, kde jsou jeho limity, a proč nemůže nikdy nahradit psychoterapii nebo konzultaci s člověkem, mluví psycholožka a psychoterapeutka PhDr. Eva Růžičková.
Můžeme díky AI lépe porozumět sami sobě?
Ano, pokud víme, co od umělé inteligence čekat. AI nemá člověku říct definitivní pravdu o tom, jaký je. Může ale pomoci klást otázky, hledat souvislosti a pojmenovat věci, které člověk často cítí, ale neumí je snadno formulovat.
Na něco se můžeme vyptat AI, ale korekci zjištěného bychom ideálně měli vždy realizovat s dalším člověkem. AI je skvělá pomůcka, ale nemůže nahradit člověka se srdcem a mozkem. AI je celkem senzační „vynález“, ale z neurověd víme, že nesmíme umělé inteligenci odevzdat své kognitivní funkce (svůj úsudek) ani vlastní emoční dojem. My musíme myslet a rozhodovat o tom, co potřebujeme. Přestaneme-li vnímat srdcem (emoce) a zároveň myslet, můžeme o tyto evolučně skvělé nástroje pro přežití přijít.
Není to už ale trochu psychoterapie, když s AI konzultuji svoje rozpoložení?
Ne. Talk2Amy není terapeutický nástroj a nenahrazuje psychoterapii. Spíš ho vnímám jako prostor pro reflexi, který může být užitečný, neztratí-li respondent uvědomění, že stále konzultuje s robotem. Člověk si může začít klást otázky, na které si běžně neudělá čas. Může se vrátit ke svému profilu, zkoumat, co pro něj výsledky znamenají a hledat souvislosti s tím, co právě prožívá. To může být velmi prospěšné, ale není to totéž jako psychoterapeutický proces nebo terapeutický vztah.
Jak se liší Talk2Amy od běžných osobnostních testů?
Běžný test často skončí tím, že si člověk přečte popis, možná se v něm pozná, ale dál s tím nemusí umět pracovat.
Talk2Amy se snaží jít o krok dál. Výsledky nejsou jen statický výstup. Uživatel se může Amy ptát na konkrétní oblasti života. Například: Co moje výsledky mohou říkat o vztazích? Co mě může brzdit v práci? Co potřebuji v týmu saturovat? Jaký styl komunikace mi sedí? Jak mohu lépe využít své silné stránky?
To je podle mě podstatné. Sebepoznání totiž nekončí tím, že o sobě něco zjistíme. Je podstatné vědět, jak se zjištěním naložit dál ku prospěchu celé situace.
Jakou roli v tom máte vy jako psycholožka?
Moje role je hlavně v tom, aby se s psychologickými výsledky pracovalo citlivě a srozumitelně. Osobnostní profil nemá člověka zaškatulkovat a dávat mu nálepky. Má pomoci lépe pochopit určité tendence, potřeby nebo vzorce.
S čím může Amy běžnému člověku pomoct?
Například s tím, že lépe pojmenuje, co aktuálně řešíte. Někdo přichází s otázkou práce: proč mě moje současná role vyčerpává, jaké prostředí mi sedí/nesedí, co mě motivuje/demotivuje. Jiný řeší vztahy: proč v konfliktech reaguji určitým způsobem, co potřebuji od druhých, od pracovní náplně nebo proč se mi některé situace opakují.
Proč je důležité, aby Amy nebyla jen pasivní chatbot?
Když člověk dokončí profil, často ještě neví, na co se má ptát. Proto je důležité, aby ho Amy uměla inspirovat k otázkám. Může nabídnout otázky: Co vás teď zajímá nejvíc – práce, vztahy, motivace, komunikace nebo osobní rozvoj?
Podle toho může navázat konkrétní interpretací. Pokud respondent zvolí vztahy, Amy mu může ukázat, co jeho profil napovídá o stylu komunikace, schopnosti důvěřovat nebo potřebě bezpečí. Pokud zvolí práci, může se zaměřit na motivaci, energii a vhodné prostředí apod.
Nemůže AI člověka jen utvrzovat v tom, co už si myslí?
Může, pokud je špatně používaná. Amy by měla pomáhat hledat jiné pohledy na věc.
Výhodou je klást otevřené otázky, na které nelze odpovědět ano/ne. Užitečná otázka není „mám pravdu?“, ale třeba „jak jinak se na to můžu podívat?“ nebo „co v té situaci možná přehlížím?“. V tom může být AI velmi dobrá. Dokáže rychle nabídnout druhou perspektivu, ale člověk musí zůstat aktivní a kriticky uvažující. Optimálně by se měly výsledky konzultovat s další osobou, ke které cítíte důvěru.
Kdy už by člověk neměl zůstávat jen u Amy?
Kdykoliv se jedná o dlouhodobé trápení, úzkostné nebo depresivní stavy, trauma, vleklou krizi nebo situaci, ve které člověk ztrácí pevnou půdu pod nohama. Tam je na místě odborná pomoc.
Co vám na spojení psychologie a Talk2Amy dává největší smysl?
To, že může lidem zpřístupnit psychologické poznatky srozumitelnějším způsobem. Mnoho lidí má o sobě nějaké tušení, ale chybí jim jazyk, kterým by ho dokázali popsat.
V tomhle spojení AI nepřichází jako soudce, který by vás měl onálepkovat nebo diagnostikovat a respondent by ani neměl takové očekávání mít. AI překládá odborné poznatky do běžného jazyka a pomáhá lépe se zorientovat ve vašich reakcích, případně i v lidech kolem vás.






