Randění po třicítce: Svatba na první kliknutí, nebo tabulka v Excelu?
Nalijme si čistého prosecca. Randění po třicítce už dávno nevypadá jako romantická komedie, kde do sebe s hlavním hrdinou vrazíte v knihkupectví a rozsypou se vám knihy. Dnes je to spíš tvrdá statistika, analytická práce a start-up, do kterého investujete spoustu času, emocí a iluzí, přičemž návratnost je často nulová.
Jsme dvě ženy. Ľubce je dvaatřicet, Terce sedmatřicet. Obě jsme aktivní, nezávislé, milujeme psy, máme své kariéry, zájmy a umíme se o sebe postarat. A obě jsme single.
Rybníček plný perspektivních mužů se totiž pomalu, ale jistě zmenšuje. Jak samy s nadsázkou říkáme, skutečné „štiky“ už jsou dávno vybrané, a my teď čekáme na druhé kolo, až se ty šťastné páry začnou rozvádět. Do té doby je randění tak trochu bojová hra. Hra, ke které obě přistupujeme diametrálně odlišně, přesto nás spojují stejné obavy: Nejsme pro muže prostě až moc? A přesně o tom se bavíme v podcastu To bude dobrý!
Randění je dnes jako start-up
Když dojde na seznamky, fungujeme jako dokonalý jin a jang. Ľubka je učebnicový energický vizionář. Stačí jí jeden hezký profil muže, jedna sympatická fotka a v hlavě se už jí odvíjí film: „Panebože, my bychom toho mohli tolik zažít! Tohle budou naše děti, tady budeme mít svatbu.“ Randění vnímá s obrovským nadšením, je to iluze dokonalé budoucnosti, která se ale často rozplyne při prvním osobním setkání.
Terka je naprostý opak. Analytik, cynik, který miluje svůj sarkastický humor. Jakmile vidí dokonalý profil muže, okamžitě jí v hlavě bliká varovná kontrolka a ptá se: „Kde je háček? Tady přece musí být nějaké skryté trauma!“ Tahle podezřívavost dokonce došla tak daleko, že si na randění vedla excelovskou tabulku. Statistika je totiž neúprosná věc a šance, že na speed datingu s dvaceti lidmi potkáte někoho kompatibilního, komu zároveň nevadí vaše životní nastavení, se limitně blíží zázraku.
Zavři oči a mysli na pračku
Často se ale přistihneme, že ve snaze najít „toho pravého“ jsme ochotné přehlížet věci, které by měly fungovat jako absolutní stopka – takzvané red flags. Touha po tom, aby to konečně vyšlo, nás někdy zaslepí. A tak se nám stává, že nasadíme růžové brýle a ignorujeme zjevnou nekompatibilitu. Příklad z praxe? Randění s osmadvacetiletým mužem, který nejenže nevlastnil pračku, ale bydlel v lese, ve srubu bez elektřiny a bez vody.
Zpočátku to může znít jako vzrušující dobrodružství, romantický návrat k přírodě. Ale v realitě všedního dne zjistíte, že se s tímto člověkem nemáte šanci potkat ve stejném životním tempu. Další klasikou jsou muži blížící se ke čtyřicítce, kteří stále bydlí s maminkou. A pak jsou tu ti, kteří nehledají partnerku pro život, ale spíše někoho, kdo by se o ně staral. Od obstarání špinavého prádla až po teplé večeře. Takovému nastavení ale moderní, nezávislá žena zkrátka vyhovět nechce a neumí.
To bude dobrý
I přes všechny ty trapné chvilky, marná setkání, ignorované červené vlajky a chvíle, kdy se cítíme absolutně ztracené nebo vyčerpané, to nevzdáváme. Snažíme se brát randění s humorem, i když je někdy pořádně černý.
Důležité je neztrácet naději a umět si ze sebe udělat legraci. Protože i když ten rybníček vypadá momentálně trochu beznadějně a do lesa za mužem bez pračky se už stěhovat nehodláme, věříme tomu, že na konci každé téhle bláznivé epizody platí jedna jediná věc: To bude dobrý.
A proto stený název nese i náš podcast, ve kterém rozebíráme bizarní historky z Tinderu, které možná za náš čas sice nestály, ale dělají z nás to, kým jsme. Chcete být u dalších rande, vztahových přešlapů a debat bez filtru? Sledujte To bude dobrý tady na webu ženy.cz, na všech podcastových aplikacích a klidně i na Instagramu.
Zdroj: Autorský článek
