Dana Němcová v bytě v Ječné ulici.

Dana Němcová v bytě v Ječné ulici. Zdroj: Ženy v disentu

Ženy v disentu – Dana Němcová: Muži mají sklon k idejím, ženy jsou praktické

Kdo dneska ví, že třetina mluvčích Charty 77 byly ženy? Žen, které se postavily komunistickému režimu, nebylo málo a jejich role rozhodně nebyla zanedbatelná. Přesto se jejich zapojení věnuje jen málo dokumentů z poslední doby. To chce změnit projekt Ženy v disentu Sociologického ústavu AV ČR prostřednictvím rozhovorů s mnohými z nich. Všechny rozhovory tento týden vyšly v knize Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent.

Dana Němcová se narodila 14. ledna 1934 v Mostě. Byla jednou z prvních signatářek Charty 77. V roce 1979 byla držena ve vazbě. Poté nesměla provozovat psychologii, kterou vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následující léta pracovala jako uklízečka. V té době se stala spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). V lednu 1989 působila jako mluvčí Charty 77. Po roce 1989 byla kooptována za Občanské fórum do poslanecké sněmovny. Po odchodu z politické scény se věnovala hlavně pomoci uprchlíkům. Je čerstvou nositelkou Ceny Arnošta Lustiga za rok 2016.

Jaké byly okamžité dopady na vás a vaši rodinu těsně po tom, co jste podepsala Chartu?

Já jsem toho už spoustu zapomněla. Vyslýchali a předvolávali nás. Museli jsme si vyslechnout varování podepsané prokurátorem a pak k němu vyslovit svůj postoj. My jsme to ale odmítli, jelikož jsme trvali na tom, že neděláme nic protistátního, naopak že se snažíme státu prospět tím, že upozorňujeme, že v oblasti lidských práv má dodržovat zákony tak, jak se k tomu v mezinárodním prostoru zavázal.

V době, kdy jsem byla ve vazbě v ruzyňské věznici (od října do Vánoc 1979 – pozn. red.), se náš syn David rozhodl odjet do Polska držet protestní hladovku společně s polskými přáteli v jednom kostele za propuštění uvězněných členů VONSu. Poláci je zadrželi, předali na našich hranicích a poté je umístili do cel předběžného zadržení na Ruzyni. Vyšetřovatelé mi pak sdělili, že mám ve věznici syna. Na celu mu dali někoho, kdo byl údajně taky vězeň, který ho ale bil, takže mu natrhl ucho. Oholili mu hlavu, jelikož měl dlouhé vlasy, a hodně ho ponižovali.

Měla jste nějakou strategii pro vyjednávání během výslechů?

Na strategii jsme se vždy domlouvali. Velice inspirující pro nás byly zkušenosti Petra Uhla, který říkal, že nejlepší strategií je samozřejmě vůbec se s nimi nebavit. Jenže já jsem někdy byla v pokušení něco jim vysvětlovat, což byla samozřejmě chyba. Jsem člověk dialogicky zaměřený, takže jsem se nedokázala na vyslýchající jen koukat, protože jsem byla přesvědčena, že pravdu mám já a nemohu si ji nechávat pro sebe.

Jak se žilo s každodenním pocitem nejistoty a strachu, že člověk může být kdykoliv zatčen? Jak řešila dilema, jaký bude mít její chování dopad na děti? Kdo se o děti staral, když byli oba s manželem ve vazbě? Celý rozhovor s Danou Němcovou si můžete přečíst zde.

Zapojení žen do boje proti komunismu se rozhodl zmapovat projekt Ženy v disentu Sociologického ústavu AV ČR. Všechny rozhovory najdete v knize Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent, která vyšla tento týden.

Bytová revoluce
Bytová revoluce | Zdroj: Ženy v disentu