Kdysi zažívaly klasické Vánoce 24. prosince, ale v mnohém jim přestávaly dávat smysl. Hloubku a spojení tyhle ženy našly v úplně jiném dni. Zběsilé dávání dárků a smažení kapra nahradily rituály, které jim přináší pravé kouzlo Vánoc. Nejen tyhle tři ženy to mají s Vánoci jinak. Jak slaví?
Lilia Khousnoutdinova, lektorka, autorka knih a gender specialistka, www.lilia.cz
1. Jak jste slavili Vánoce v minulosti a kdy došlo ke změně?
U nás v tatarské rodině se Vánoce neslavily vůbec, ale měli jsme velkolepou rodinnou oslavu na silvestra, avšak bez náboženského významu. S konceptem Vánoc jsem se potkala poprvé nablízko až v 10 letech ve francouzské rodině svého otčíma, kdy se jeho dvě dcery mého věku obzvlášť těšily, nicméně jelikož byli ateisté, mělo to čistě „dárkový“ význam. Až s prvním mužem jsme začali jezdit na půlnoční mši na Vyšehradě, což byla vždy nádherná zkušenost, i když ke křesťanství jsem nikdy neměla vnitřní vztah. S britským manželem jsem pro změnu zažila tradiční rodinné Vánoce na statku na anglickém venkově se vší parádou a bylo to úžasné.
Osobně ovšem slavím již přes 15 let zimní slunovrat ve smyslu nějakého hlubšího významu a Vánoce dnes beru jako krásnou příležitost posadit se k jednomu stolu jako rodina a dětem samozřejmě dávám i dárky, aby se necítily ochuzeně, když je dostávají ostatní kolem.
2. Jak vypadají vaše Vánoce?
Vánoce jako takové jsou u nás v zásadě velký slavnostní rodinný oběd (nebo večer), občas i několik, pro různé okruhy rodiny, kterou máme opravdu hodně velkou. Dáváme si dárky, hrajeme na klavír a zpíváme a eventuálně si připijeme na něco krásného do budoucna. Nicméně, ráda jezdím na Vánoce i do zahraničí, nejraději do zemí, kde se neslaví vůbec, a potom to nemusím řešit.
Svátek, který pro mne ovšem má hluboký význam, je o pár dnů dřív a zároveň je i svátkem, který dnešním Vánocům předcházel – zimní slunovrat. Zde vnímám hlubokou symboliku znovuzrození. Symbolicky se rodí slunce, tedy naděje a nový cyklus. Je to krásný den pro rituály, modlitby a sebereflexi. Vždy ten den trávíme na místě, které lze považovat za posvátné či zajímavé, a většinou buď organizuji, nebo se ráda zúčastním i s dětmi větší komunitní oslavy.
3. Co na těchto oslavách máte nejraději?
Pocit propojení s cyklem přírody a zároveň s lidmi, které mám ráda a na kterých mi záleží. Slavnostní atmosféru toho, že slunce, světlo i naděje se vrací. Nerušený čas s mým mužem i dětmi.
Radka Lím Labendz, autorka blogu Kusanec, aktuálně rozjíždí vlastní značku designové judaiky DVAŠ
1. Jak jste slavili Vánoce v minulosti a kdy došlo ke změně?
Vyrostla jsem s klasickými českými Vánocemi. Mám na ně moc hezké vzpomínky, ale v určitou chvíli mi jejich slavení přestalo dávat smysl. Naopak jsem se našla v židovských tradicích, a tak u mě doma už více než dvacet let ozdobený stromeček ani kapra s bramborovým salátem nenajdete.
2. Jak vypadají vaše Vánoce?
Místo Vánoc slavíme Chanuku, které se také říká Svátek světel. Po osm dní se scházíme a zapalujeme o jednu svíčku v osmiramenném svícnu víc. Dáváme si dárky, které máme u nás doma podle počtu dní rozdělené do osmi kategorií. Jeden den je vyhrazen těm, které naším jménem věnujeme potřebným. Rádi bychom dětem ukázali, že teplo domova a materiální zabezpečení nejsou samozřejmost.
3. Co na těchto oslavách máte nejraději?
Oslavy všech židovských svátků jsou komunitní záležitost. Obvykle se navštěvujeme s přáteli, účastníme se dětských oslav, veřejných zapalování chanukijí i různých beneficí. Na Chanuku je také zvykem jíst mastné pokrmy. U nás jsou to hlavně koblihy a bramboráky, kterým se říká latkes. Taková nálož se pak musí spláchnout něčím ostřejším, a tak bývá na těchto setkáních pořádně veselo. Letos se budou samozřejmě oslavy konat v komornějším duchu. Těším se, že zpomalíme a užijeme si vzájemnou blízkost.
Ilona Bittnerová, zakladatelka blogu Kalíšek.cz, obchodu Maluna.cz, cestovatelka
1. Jak jste slavili Vánoce v minulosti a kdy došlo ke změně?
Doma jsem každý rok prožívala klasické české Vánoce. Když se před 10 lety narodila má dcera, ještě jsem se držela toho, co jsem sama znala z domova. Dceři jsem ale od začátku vyprávěla příběhy o Ježíšovi tak, jak je známe z Bible, a Vánoce jsem jí vysvětlovala jako oslavu lásky k rodině a přátelům, při níž si dáváme navzájem dárky. Velmi brzy se zapojila a dárky pro ostatní vyráběla. Vzhledem k tomu, že, co se týká víry, sama sebe bych označila nejspíše jako pohanku, vrátili jsme se před několika lety k oslavám zimního slunovratu. Je pro mě mnohem přirozenější, když naše oslava probíhá v den, který je důležitý i pro přírodu. Naše Vánoce tedy neprobíhají 24. 12., ale o pár dní dříve.
2. Jak vypadají vaše Vánoce?
Slunovrat je ve všední den, takže dcera je většinou dopoledne ve škole a pak se koná slunovratový oheň, který pořádá její montessori škola. Odpoledne zdobíme stromeček, s přicházející tmou zapalujeme svíčky. Vlastně není nutné zvyky příliš měnit, protože většina našich vánočních zvyků má původ v pohanské tradici. Na našem stole nechybí vánočka ani prostřené místo pro mrtvé předky či náhodného hosta. Dáváme si dárky, ty balíme většinou do papírů, které byly používané už roky před tím.
3. Co na těchto oslavách máte nejraději?
Nejraději mám to, že jsme spolu doma a velkým štěstím mě naplňuje, když vidím, že se moje děti dosyta nají a radují se při rozbalování dárečků.
