Velká prsa, to je kříž. (ilustrační foto)

Velká prsa, to je kříž. (ilustrační foto) Zdroj: iStock.com

GLOSA: Velká prsa? Žádná výhra, ovládnou celý váš život

Na českém TikToku momentálně frčí videa na téma nejčastějších otázek. A řada z nich se týká nejčastějších otázek ohledně velkých prsou. Jsou přírodní? Nebolí tě záda? Zároveň, ona otázka, jestli jsou lepší malá, nebo velká prsa, je předmětem diskuzí mezi muži snad odnepaměti. Pojďme si tedy říct něco o tom, jaká je realita života s velkými prsy.

Moje babička má velká prsa, moje maminka má velká prsa a já mám taky velká prsa. První podprsenku jsem dostala ve třinácti, od šestnácti jsem potřebovala košíčky velikosti D (nebo E, podle střihu). Tu jsem nosila až do šestadvaceti, kdy jsem výrazně zhubla a se špekem samozřejmě zmizel i objem v oblasti hrudníku. Nejen, že jsem mohla v klidu nosit košíčky velikosti B; poprvé v životě jsem neměla problém vyjít ven zcela bez podprsenky. A to i když si asi umíte představit, jak vypadají prsa, která jsou celý život velká, a pak najednou splasknou. Povislá prsa totiž nejsou problém – to jen velká prsa se neodpouští.

TIP NA VIDEO: Branky, body, kokoti nejen o přifouknutých ňadrech

Když máte velká prsa, ovládají celý váš život. Všichni je vidí. Je úplně jedno, jestli je ukazujete, nebo jestli chodíte zahalená, stejně o nich někdo přemýšlí nebo je rovnou komentuje. Jediný rozdíl je v tom, že když je prvoplánově nevystavujete, lidé si svoje názory na ně častěji nechávají jen pro sebe. Ale pořád vnímají to, že tam jsou a že jsou velká. Zároveň už ono vystavování je diskutabilní. Málokterý kousek oblečení totiž siluetu plného hrudníku zvýrazňuje víc než upnutý rolák ke krku. Ani centimetr kůže není vidět, přesto do místnosti vizuálně vchází nejprve vaše ňadra, pak chvíli nic a až pak vy sama. Takhle to prostě na lidi působí.

Pravda; pokud kromě prsou disponujete i mozkem, obklopujete se lidmi, kteří ho mají taky. Ti se většinou umí ovládat, znají základy slušného chování a zajímají se spíš než o prsa právě o váš intelekt. To ale není žádná výhra. Na ulicích je pořád dost těch, kterým přijde v pořádku komentovat cizí poprsí – nebo třeba kolem něj projít s upřeným pohledem a přitom se významně poškrábat v rozkroku. Když na to nejste zvyklá od svých známých, srážka s něčím takovým je pro vás o to intenzivnější a nepříjemnější.

Ještě o stupeň horší než projevy neznámých uslintanců je pak nečekaná střelba do vlastních řad. Dodnes mám v živé paměti rozhovor s jednou slečnou, se kterou jsem se přes společné kamarády dostala ke stejnému stolu v oblíbeném podniku. Celý večer mluvila o tom, jak „odhodila okovy, jak se s nimi konečně smířila a je absolutně spokojená sama se sebou“. Když o tom mluvila pořád dokola už třetí hodinu, velmi mírně jsem poznamenala, že jí tu vyrovnanost tak úplně nevěřím. Za to jsem to dostala pořádně zpátky. Prakticky se mi vysmála, že jsem nefeministická, zakomplexovaná a nevěřím si. Já se na místě skoro styděla, že vůbec nosím podprsenku.

S tím vším se ale silná, sebevědomá žena umí vypořádat. Co už silná, sebevědomá žena zvládá trochu hůř, je sehnat padnoucí, pohodlnou a zároveň hezkou podprsenku. Krajkové braletky? Asi ne. Sexy balkonetky? Haha, tak určitě. Tenká ramínka? Zapomeň, zlato. A tak pak chtě nechtě musíte nakupovat v exnormě zásobeném Babišově Astratexu, protože už měsíc sháníte model, který nebude vypadat jako stan, ale zároveň bude mít jeho vlastnosti. A i když ho nakonec seženete, bude vám k ničemu, až vás 10 dní před očekávanou menstruací zachvátí PMS a vaše už tak výrazná hruď bolestivě oteče a ještě se zvětší. Skvělý stav na cvičení, běhání nebo třeba jen ležení na břiše, mimochodem!

Topy bez ramínek, výstřihy na zádech nebo lehké letní šaty na špagetová ramínka, to vše je pro vás zapovězeným krajem, pokud ovšem nechcete nabíhat přímo do náruče všech těch pohledů a komentářů. Což opravdu nechcete. Navzdory tomu, co se snaží tvrdit anonymní diskutéři na internetu, na těch komentářích není vůbec nic, co by pro příčetnou ženu bylo lichotivé. Vilné pohledy navíc často vystřídají významně povytažená obočí, která křičí: „S takovýma bych teda JÁ bez podprdy nechodila ani doma.“

Vysvobozením z nepohodlného života plného omezení a stresu jsou tak pro majitelku velkých prsou jen momenty, kdy má vršek zad odřený, spálený od slunce nebo co já vím, třeba čerstvě zrytý tetovací jehlou. V tom případě snaha omezit bolest na minimum přebíjí všechno; estetický dojem, oplzlé poznámky, odsuzující pohledy, dokonce i k pupíku stékající čůrky potu, které se v teplých měsících v záhybech velkých přírodních ňader samozřejmě tvoří a obyčejně je vsákne právě podprsenka. S bujným dekoltem je zkrátka kříž.