Většinu z těch fotografií znáte. Je na nich zachyceno dvacáté století. Všechny jeho zlomové okamžiky, očividné hrůzy nebo problémy naší planety, které ignorujeme. Ale také radost, význačné osobnosti a naděje. Každá z těch fotek má za sebou příběh, který změnil myšlení lidí, nebo alespoň rozpoutal diskusi. Podívejte se na některé ze sta ikonických fotografií, které vybral časopis Time, a poznejte souvislosti!
Když se řekne ikonická fotografie, jaká vám vytane na mysli? Obědová pauza, neboli řemeslníci na traverze, kterou tak dobře známe z oddělení dekorací v IKEA? Nebo lidé umírající na hladomor a snímek, který vás nejen dohnal k slzám, ale také donutil přemýšlet jinak – třeba jen při nákupu nebo vyhazování potravin.
Podívejte se na některé fotky a zjistěte, za jakých okolností byly pořízeny. Jsou dělníci na traverze jen náhodně bavící se skupina, nebo za tím byl jiný záměr? Jaké reakce vyvolala fotografie člověka umírajícího na AIDS? A znáte jednu z nejspontánnějších fotek z raného období Beatles? Podívejte se na výběr podle časopisu Time.
Pokračování 2 / 8
Invaze v Praze, Josef Koudelka
Nejde začít ničím jiným než fotografií, která je nám zřejmě nejbližší. Pořídil ji v roce 1968 Josef Koudelka. S foťákem zachytil invazi vojsk Varšavské smlouvy, která nám tehdy přijela vysvětlit, že komunismus s lidskou tváří je stejně reálný jako jednorožci.
Fotografie hodinek na popředí vylidněného Václavského náměstí vyšla v roce 1969 v Sunday Times pod pseudonymem P. P. Autor měl zcela oprávněnou obavu, že pokud bude vydána pod pravým jménem, šeredně se mu to vrátí. Fotografie znázorňuje, jak se během okupace zastavil čas, je tu znázorněna beznaděj, marnost, lidská prázdnota. Koudelka později emigroval.
Pokračování 3 / 8
Hladomor v Somálsku, James Nachtwey
James Nachtwey se v roce 1992 vydal do Somálska, aby zde zachytil hrůzy způsobené válečným konfliktem. To, co v Mogadišu spatřil, vůbec nečekal. Z každého rohu na něj číhalo vyobrazení té největší lidské bídy a zoufalství. Nachtwey přivezl domů spousty zdrcujících obrazů hladomoru, například tento, ženy v kolečku čekající na pomoc.
Snímek byl použit jako titulní v listu New York Times, což vzbudilo vlnu reakcí, mimo jiné i ve smyslu humanitární pomoci. Červený kříž pak rozjel největší pomocnou akci od druhé světové války. Toto ale není jediný silný snímek amerického fotografa. James Nachtwey také fotil děti postižené plynem Orange Agent, který použili Američané během války ve Vietnamu.
Pokračování 4 / 8
Tvář AIDS, Therese Frare
Dnes už se k homosexualitě nepřistupuje jako k naprostému tabu, což s sebou naštěstí nese i větší povědomí o AIDS, které je právě v komunitě gayů nejrozšířenější. Ovšem v roce 1990 to tak ještě nebylo, což potvrzuje i fotografie Theresy Frare. Na ní je David Kirby umírající na AIDS, obklopený svými nejmilovanějšími. Rodiče se ho nejprve zřekli, byla pro ně ostuda, že je gay. Nakonec se ale s jeho orientací smířili.
A právě tato fotografie pomohla otevřít dialog o riziku nákazy HIV a AIDS. O rok později již trika zdobila černá stužka, která je znakem AIDS. V roce 1992 použila firma Benetton tuto fotografii, ale v barevné verzi, v rámci své kampaně. Mnohé magazíny ji odmítly otisknout. Díky této fotografii se o nemoci začalo mluvit, čím dál tím více společností a organizací začalo i finančně podporovat výzkumy snažící se najít lék na tuto nemoc. Kirbyho rodina je ráda, že alespoň takto mohla pomoci.
Pokračování 5 / 8
Hořící mnich, Malcolm Browne
I když na první pohled se to tak zdát nemusí, i fotografie Hořící mnich je pro nás více než symbolická. V roce 1963 většina Američanů neměla pomalu ani tušení, kde Vietnam leží. A o několik měsíců později se do války zapojili. Fotograf Malcolm Browne se nacházel v Saigonu a fotografii pořídil náhodou - přímo před ním se zapálil mnich na protest proti utlačování mnichů v Jižním Vietnamu.
Fotografovi se podařilo zachytit člověka sedícího v pozici lotosového květu. Mnich vypadá, jako by měl v tváři naprosto klidný, vyrovnaný výraz. Malcolm Browne později řekl, že byl příliš šokován, než aby se zmohl na jakékoliv emoce. Jen automaticky fotil. Mimochodem - čin tohoto mnicha inspiroval k tragickému činu i Jana Palacha.
Pokračování 6 / 8
Vítězství na Times Square, Alfred Eisenstaedt
Když skončila druhá světová válka i pro Spojené státy americké, radost byla téměř hmatatelná. A na takovou "radost" si sáhl i americký námořník během oslav na Time Square v New Yorku. Fotograf Alfred Eisendtaedt zrovna hledal vhodný motiv, který by znázorňoval euforii z konce války, když najednou před ním námořník čapl zdravotní sestřičku a spontánně jí políbil. Fotka se stala symbolem konce druhé světové války, radosti, štěstí, spontánnosti i očekávání lepších zítřků.
Pokračování 7 / 8
Polštářová bitva, Harry Benson
Harry Benson nechtěl fotit Beatles. Chtěl fotit reportáže v Africe. Jako mladý fotograf byl ale přiřazen k této kapele a měl ji doprovázet na turné do Francie. Sám z toho byl podle svých slov dost otrávený. Cítil se jako velký novinář a toto mu přišlo jako podřadná práce.
Jakmile je ale na začátku šedesátých let slyšel hrát, došlo mu, že tohle je ten velký příběh, po kterým prahl. Tato fotografie polštářové bitvy pak vznikla v hotelu George V. Hotel, když Beatles zjistili, že jejich song Want to Hold Your Hand se stala jedničkou v americké hitparádě. „Beatles už nikdy potom žádnou polštářovou bitvu neměli a já už nikdy neměl šanci zachytit něco takového,“ řekl později autor o fotografii.
Pokračování 8 / 8
Oběd na mrakodrapu, neznámý
Kdo by neznal fotografii dělníků, kteří obědvají v 69. patře. Jde o budovu Rockefellerova centra v New Yorku. Dodnes není jasné, který fotograf má tento obrázek na svědomí. Ten den se tam totiž pohybovali Charles C. Ebbets, Thomas Kelley a William Leftwich. Nicméně ačkoliv se dlouhou dobu zdálo, že jde o zachycení úžasné momentky, kdy se dělníci baví, obědvají a očividně s úlevou odpočívají, později vyšlo najevo, že šlo o jasný kalkul. Fotka měla sloužit jako kampaň pro právě vznikající mrakodrapy. V době represe z finační krize, která na konci dvacátých let ovládla celý svět, měla symbolizovat houževnatost a nezdolnost Američanů. Ať už byl záměr jakýkoli, stejně jako pozadí jejího pořízení, nikdo nemůže upřít, že ta fotka je opravdu dech beroucí.
Jestli chcete vidět i další fotografie, podívejte se na http://100photos.time.com/.
