Tuhle situaci zvládám levou zadní

Tuhle situaci zvládám levou zadní Zdroj: iStock.com

Ženy prozradily: Co o sobě zjistily za měsíc omezení. Šílí, nebo zůstávají superhrdinkami?

Zblázníme se, nebo budeme odpočaté na roky dopředu? Zpomalily jsme, jak jsme si to v posledních měsících přály? Jak to s námi, ženami, po měsíci omezení vypadá? A co vy, na co jste přišla? Co jste se o sobě a svém okolí dozvěděla?

Měsíc už je dlouhá doba na to, abychom se mohly ohlédnout, hodnotit, zažít nové situace, mít čas přemýšlet a vyzkoušet si nový životní styl. Nevím, jak vy, ale já jsem moc nezpomalila, ba jsem zjistila, že toho stihnu ještě víc. Ale bez stání v kolonách a dopravních přesunech jsem vyšetřila čas na delší spánek, skončila hektická rána a našel se čas udělat doma pár změn. Avšak mi chybí živá a vášnivá diskuze s lidmi, každodenní líčení a vybírání co na sebe, čas pro ticho a být jen se svými myšlenkami, protože doma teď víc než často slyším jen: „Mami, podívej, ukaž, pojď se mnou tancovat, pomůžu ti, co to je, co bude k jídlu, dávej mi příklady…“ Naštěstí jsem zjistila, že v tomhle kolotoči nejsem sama. A tak jsem se zeptala kolem sebe: Co jste se o sobě, milé ženy, za měsíc omezení dozvěděly? Jak fungujete?

Hana Třeštíková, 38, radní pro kulturu a filmová producentka

Dozvěděla jsem se, že v krizi přepnu do zvláštního režimu a jedu na plný plyn. Zatímco hodně lidí se stáhlo domů, začali mýt okna a třídit zimní oblečení, tak já měla víc práce než jindy. Zároveň jsem si ale díky absenci večerního programu naordinovala víc spánku a zjistila jsem, že hodně spánku je vážně dobrý! A také jsem zjistila, že si člověk má dávat bacha na to, co si přeje. Pamatuji si, že jsem před pár měsíci snila o tom, že bych trávila doma víc než dva večery v týdnu. Teď tomu tak je a už se nemůžu dočkat, až zase budu moct chodit do divadla, na koncerty, do kina a na večeře s přáteli.

Petra Navrátilová, zakladatelka Gymbee.cz, Firmaveforme.cz, syn 5 měsíců

Karanténa znásobila zájem o naši službu, byla jsem najednou zavalena prací. Díky tomu jsem o sobě zjistila, že i s malým miminkem mohu pracovat 10 hodin denně (a stříhat videa při kojení), ale že se to fakt nedá dlouho. Odjeli jsme tedy s manželem k rodičům, pomáháme si navzájem s nákupy, vařením, mazlením, hraním s miminkem a všichni jsou spokojenější.

Veronika Alexová, 1 dcera, www.veronikaalexova.cz

Pro mě bylo nařízení karantény zpočátku vítaným společníkem, protože jsem už dlouho předtím cítila potřebu razantně zpomalit a zaměřit se na věci, které jsou skutečně důležité. Mou pozornost tak dostal prostor zahrady a domu, vytáhla jsem několik kostlivců ze skříně, ale především jsem vše nechala „dít se samovolně“. Protože si ráda hraji se slovy a zjevným i skrytým významem, který nesou, sleduji po očku komunikaci aktuální situace a emoce, které v lidech okolo budí. A i přesto, že nás občasné chmury navštíví, s potěšením vidím odhodlání vše zvládnout co nejlépe, rostoucí radost z maličkostí i vědomí, že dění všeho hezkého i nepříjemného máme ve svých rukou.

Silvia Čebeková, Family Advisor, ExxonMobil GSC Prague, 2 děti (5 a 10 let)

Je možné, že uběhl jenom měsíc nového životního stylu? Jsem totiž přesvědčena, že jsem jako žena, matka, partnerka i zaměstnankyně na home office prošla intenzivním kurzem sebereflexe a konečně jsem do hloubky poznala fungování naší rodiny, lépe pochopila životy kolegů, nebo obavy prarodičů. Zjistila jsem kupříkladu, že umím mnohem lépe delegovat a že děti jsou samostatnější a odpovědnější, než za jaké jsem je měla. Naše rodina společně nastavila pravidla fungování, hlavně když jsem po prvním dnu na home office pochopila, že takto by to nefungovalo. Uspořádali jsme si režim dne, ale pořád jsme flexibilní. Děti i my se stále učíme, co vše se dá zvládnout i v omezeném stylu. Teď už vím, že každý může mít i v bytě 3+1 svůj koutek a ten je nedotknutelný. Zjistila jsem i to, že home office není můj šálek kávy, že potřebuji lidi vnímat i obrazem a cítit jejich rozpoložení, abych mohla lépe fungovat v týmu.

Nina Garden, majitelka eshopu www.gardencarrier.cz a www.udrzitelnamoda.cz, bez dětí

Celkové zastavení v tomto čase pro mě bylo a je hodně přínosné. Musím říct, že mi velmi chybí přátelé, protože přece jen přes telefon nebo sociální sítě se neumím naplno sdílet. Především jsem si ale velmi odpočala, protože minulé měsíce pro mě byly velmi hektické. Jsem příjemně překvapená, jak se nám oběma doma s partnerem pracuje a že nás společný čas sblížil. Dalo mi to také prostor pro řešení všech drobných věcí, na které není nikdy čas, a podporu ostatních malých businessů v oblasti udržitelné módy. Rozhodně jsem si začala více vážit svého času a doufám, že se mi to podaří přetavit v něco nového.

Dana Kucejová, PR a marketingová manažerka DHL Supply Chain, poskytovatele logistických služeb

Práce z domova je za daných okolností velký oříšek. Má ale i svá pozitiva. Soustředím se na to, aby byli všichni dokonale informovaní, což mě ještě více spojuje s kolegy a jejich rodinami. Do aktivit jsem začala zapojovat pomocí různých soutěží i děti zaměstnanců. Rodiče umí moji snahu ocenit a já mám možnost skrze dětskou kreativitu uniknout do jejich světa. Doma jsem se musela rychle naučit novému režimu, třeba vařit a více se usmívat na partnera. Se správnou dávkou humoru a sebedisciplinou jde vše s větší lehkostí.

Petra Plemlová, majitelka www.unuo.cz, a www.unuodesign.cz, 4 děti

Karanténa pro většinu lidí znamená omezení práv, pro mě se ale nic nezměnilo, naopak díky této situaci moje rodinka dostala nebývalou svobodu. Zkusila jsem si domácí školu nanečisto, což za normálních okolností nebylo myslitelné. Sice stále úplně nevím, co v ohledu na vzdělání pro své děti chci, ale už vím, co nechci já ani děti. Domácí vzdělávání je v našem případě večerní škola a opravdu nikomu z nás nesvědčí. Z pohledu firmy se první dva týdny nesly v duchu #roušky všem. Protože pracujeme s textilem, nebylo nad čím dlouho dumat a samozřejmě také zajištění výplat pro holky byla priorita. Sehnali jsme metráž, střihy, vyrobili návody, zkrátka vše pro domácí výrobu roušek, hotové roušky jsme hned zařadili i do prodeje. Na druhé směně se šily ty, které jsme darovali, kam bylo potřeba. Vstávali jsme kolem páté ráno a šicí stroje drnčely dlouho do noci. A teď, po tom maratonu, jsme se moc rádi vrátili k našemu běžnému dětskému oblečení, dokonce jsme i část strojů přestěhovali ke švadlenkám domů. V nové době může mít i výroba z části „home office“. A i já jsem se rozhodla uvolnit svůj pracovní rytmus a trávit čas více s mými dětmi.

Eliška Kasinová, šéfová rodinného centra Knoflík v Praze, 3 děti

Během prvního měsíce karantény se mi jen potvrdilo, a za to jsem šťastná, jak je fajn věřit v dobro lidí, budovat komunitu, snažit se za každých okolností pomoci a nemyslet jen na sebe. Během dvou dní se mi podařilo dát dohromady partu báječných lidí, kteří za měsíc ušili víc jak 7000 roušek. Neztráceli jsme čas nadáváním na nesystematičnost a absenci krizového řízení státu a pomohli jsme a pomáháme, kde je třeba, stejně jako stovky českých a dobrých lidí. Doufám, že téhle „disproporce“ v našem státě si lidé všimli a v lepších časech na to nezapomenou. V nouzovém stavu není moc čas na přetvářku, dlouhé řeči, nasvícené a ošéfované okamžiky. Je potřeba konat, makat, nekecat a jak říkal Ivan Hlinka “nepo…t se z toho“.