Pozitivní přístup k životu je jistě skvělá věc a dokáže téměř zázraky. Ale ne za každou cenu. Jsou situace, kdy je naopak na škodu se k podobnému postoji nutit násilím. Co je to „toxická pozitivita“?
Současná situace vzbuzuje v lidech obavy, pocity nejistoty a někdy i úzkost. To je naprosto přirozené. A správné je snažit se i v těchto dnech nalézat ve svém životě věci, které nás těší. Není ale potřeba „zůstat pozitivní“ za každou cenu a žádnou špatnou myšlenku si nepřipouštět. To může mít ve finále pro vaši duši mnohem horší důsledky.
Toxická pozitivita
Možná jste si toho všimli během karantény na jaře a v posledních dnech se to objevuje zase: Zatímco vy přemýšlíte, jak přežít v malém bytě s celou rodinou, jak rozdělit čas mezi učení, práci a kuchyň nebo jak moc omezit kontakty s rodinou, okolo vás se rojí návody, jak tento čas využít pro seberozvoj. Každodenní cvičení či jóga, vytřídění starých věcí, které nám nepřinášejí radost, a tak dále. „Jsme bombardováni představami o tom, jak současnou dobu využít k napsání románu, učení se novému jazyku a nalezení zenové pohody. A že selháváme, pokud tyto věci neděláme,“ popisuje zkušenosti z lockdownu ve Spojených státech newyorská psychiatrička Margaret Seide pro Health.com. Právě špatný pocit z toho, že ostatní se rozvíjejí a já „jen“ vařím celé rodině nebo snad jen ležím na gauči, je důsledek takzvané toxické pozitivity.
„Toxickou pozitivitu lze popsat jako falešný nebo neupřímný optimistický postoj, který může vést ke zbytečnému utrpení nebo nedorozumění,“ popisuje problém kalifornská psychiatrička Gayani Desilva. Ať jsou to rady lékařů, přátel, časopisů nebo memy na sociálních sítích. Věty jako „berte to jako dar“, „myslete pozitivně“, „mohlo to být horší“ – ať už jsou sebelépe míněné a je v nich kus pravdy – mohou způsobit u některých lidí nepříjemný pocit, že pokud se cítí sklesle nebo smutně, jsou poněkud vadní nebo slabí.
Tyto postoje lidi připravují o právo cítit jakékoliv „negativní“ emoce. Ale stejně jako člověk potřebuje prožít své štěstí, potřebuje prožít i své strachy a úzkosti. „Pokud si špatné emoce zakážete, nebudete v kontaktu s tím, co opravdu cítíte. Můžete je zavřít do pomyslné skříně, ale pak to strašidlo roste v naší mysli a je děsivější právě proto, že to neřešíme,“ vysvětluje sociální pracovnice Jenny Maenpaa pro Health.com. Ve Spojených státech říkají, že slunce je nejlepší dezinfekcí, a znamená to mimo jiné, že pokud své strachy, úzkosti nebo obavy z budoucnosti pojmenujeme a vyneseme na světlo, můžeme jim lépe porozumět a čelit jim.
Jak zůstat „správně pozitivní“?
Nejlepší přístup je jednoduchý: Řekněte pravdu. Jenny Maenpaa doporučuje v těchto situacích následující strategii: přiznat emoce, ale s nějakým alespoň drobným optimistickým výhledem. Bojím se, co přinese budoucnost, ale je tu naděje, že se některé věci mohou změnit k lepšímu. „I když jsou to zdánlivě protichůdné emoce, je důležité dát oběma v naší mysli prostor,“ říká odbornice. Přiznejte si bolest, strach, ale nezaměřujte se jen na ně. Neexistuje žádné „jak by se člověk měl správně cítit“. Každý má právo na to prožívat své.
Ale stejně tak, jako je důležité neprožívat jen optimismus, není dobré poddat se zcela strachu a úzkostem. „Vymyslete si sami pro sebe, jak vypadá váš hezký den,“ říká Dr. Seide. Držte se stranou od sociálních sítí a nesrovnávejte se s ostatními. Co dělá radost jim, nemusí být dobré pro vás. Pokud máte radost, když uvaříte, je to v pořádku. Pokud si rádi najdete čas na čtení knížky nebo sledování seriálů, je to také v pořádku. Zkuste si psát deník, ve kterém špatné i dobré emoce pojmenujete. Pokud vás zajímá, jak poznat dobrý a špatný strach, přečtěte si tento článek. A pokud máte pocit, že vás negativní emoce a úzkost neopouštějí, zkuste si o nich promluvit s odborníkem.
