Každá rodina má své způsoby stolování, nakupování, slavení. A když si tvoříme svou vlastní, tyto způsoby si do ní přenášíme. Jenže, jak je na tom váš partner? Také jako vy každou sobotu ráno uklízel a na Vánoce měli jedině kapra? Jestli ano, máte vyhráno. Když ne, máte na konflikty zaděláno. Co s tím?
Nesnášíte, jak zásadně nechává všude povalovat oblečení, a on zas vaše nedopité čaje a věčně rozsvícená světla. Nechce nic slavit, protože u něj se honosné oslavy se zpěvem "živijó" nekonaly. V životě každé rodiny se vytvoří nespočet rituálů od těch drobných, jako je pusa na rozloučenou, až po ty zásadní, jako je podoba svatby. A to, co jsme sami zažili, si přenášíme do svých nových partnerských vztahů. A zatímco nám rituály pomáhají upevňovat vztahy mezi členy naší "staré" rodiny, v té "nové" nám je dokáží pěkně zkomplikovat. A co teď s tím?
Nutnost tvorby a přebírání rituálů je společenskou záležitostí. Při nich si uvědomujeme, že někam nebo někomu patříme, že máme s určitou skupinou něco společného, že jsme její součástí. Otázkou rodinných rituálů a jejich vlivem na vztahy lidí se zabýval ve svém výzkumu a posléze v knize pedagog osobnostně sociálního rozvoje Roman Musil: “Naše rozdílné pracovní postupy a rozdílné názory na určité věci, které jsme si přinesli z původních rodin, jsou – dalo by se říci – taková časovaná bomba našich vztahů. Zprvu si je partneři zpravidla neuvědomují, časem se ale tyhle „divné věci“ mohou stát zdrojem konfliktů.“
Možná jsou to zprvu drobnosti, třeba ta posedlost vašeho muže, že každý večer je nutné vytřít předsíň. Možná jste si už zvykla, občas to uděláte vy, občas on, ale když to není, je oheň na střeše. A jakmile dojde k hádce, vy mu na oplátku tuhle "úchylku" hned vpálíte. Naštěstí je tu řešení. A není ani náročné, jen vyžaduje čas na komunikaci.
Tajemství oběda u tchyně
Podívejte se na váš vztah a na to, kde vznikají časté třenice. A uvědomte si, že všechno začíná u rodičů. Domácí prostředí mělo a stále má největší vliv na utváření naší osobnosti, jedná se o nejpřirozenější nápodobu. Takže, jestliže žasnete a nechápete některé chování svého partnera, podívejte se, jak jedná jeho táta, jak probíhal a probíhá nedělní oběd u tchána a tchyně. „V každém případě platí, že jsme rodinné rituály odpozorovali od rodičů,“ potvrzuje Roman Musil, autor knihy Rodinné rituály aneb 159 maličkostí, které mohou zničit vztah.
Pokud pochopíte, kde se rituál vašeho partnera vzal, bude se vám s ním lépe mluvit o možné změně. Vždycky je totiž možné vytvořit takový rituál, který bude příjemný oběma.
Mluviti zlato
„Víš, mě vadí, že když vaříš, je potom všude nepořádek. Já bych si také ráda sedla a odpočinula si po dobrém jídle, ale nemůžu, musím jít a uklidit to. Mohl bys příště dávat věci při vaření rovnou do myčky? Udělalo by mi to radost a měli bychom pak po jídle víc času na sebe.“ Všechno se dá říci slušně a s nějakou možností kompromisu a volby. Jenže, když o nich váš partner nemá ani páru, neví, že je něco špatně, nemůže a nechce je změnit. U nich doma se tak vařilo a o úklid se pak vždy někdo postaral. A přitom by vám váš partner klidně rád pomohl.
Naučte se ve vztahu o věcech, které vám vadí, mluvit a vysvětlovat, proč tak činíte, aby druhý partner věděl, že to nedělíte naschvál, ale třeba jen kopírujete chování rodičů. Pamatujte, na řešení konfliktů musí být dva. Ujasněte si, jaké rodinné rituály a chování si chcete do svého vztahu přenést a jaké ne. S tím vám může pomoci i jednoduchý dotazník ve zmíněné knize Romana Musila Rodinné rituály aneb 159 maličkostí, které vám mohou zničit vztah: „U těch rituálů, co vám vadí, si položte otázku, zda vám natolik vyhovují, že se jich v žádném případě nechcete vzdát, nebo zda je nevykonáváte automaticky, ale netrváte na nich a jste ochotni přistoupit na jiné.“ Máte-li jasno, začněte pracovat na svých vlastních rituálech, za kterými si stůjte i před tou tchyní.
