Proč je tolik perfekcionismu v našich životech? A škodí nám? | Ženy.cz
 


Proč je tolik perfekcionismu v našich životech? A škodí nám?

3. října 2019
Proč je tolik perfekcionismu v našich životech? A škodí nám?
Chci být jednička... ve všem • Foto:iStock.com

Rychlá doba si žádá rychlé výsledky, přehled, absolutní nasazení a hlavně žádné chyby! Kdo takový není, jde z kola ven. Perfekcionismus je kvůli tomu vnímám jako pozitivní a žádoucí vlastnost. Protože díky němu budete přeci uznávaná, oblíbená a zajímavá. A to je přece nejdůležitější. Nebo ne?

Také poslední dobou vnímáte, že děti už nechodí na kroužky jen proto, aby zažily příjemné chvíle s kamarády a dělaly, co je baví? Kroužky je mají hlavně rozvíjet, něco učit, aby měly náskok před ostatními. A takhle to jde dál. Chodíš do práce a jsi manažerem? Buď nejlepší. Přemýšlíš o start-upu? Musíš být leader. Uspějí jen ti nejlepší. Nemáte ale někdy pocit, že se to kolem vás hemží perfekcionisty? Že by nový sociální virus?

Generace perfekcionistů

Thomas Curran a Andrew Hill provedli v roce 2017 pod záštitou American Psychological Association analýzu perfekcionismu, a to od roku 1989 do roku 2016. Je to taková první studie srovnávající perfekcionismus napříč generacemi. Asi vás nepřekvapí, že zjistila jeho významný nárůst mezi vysokoškoláky v USA, Velké Británii a Kanadě. Jinými slovy, průměrný vysokoškolský student v loňských letech měl mnohem větší pravděpodobnost, že bude mít perfekcionistické tendence, než student v 90. letech nebo na přelomu 20. a 21. století.

„Až dvě z pěti dětí a adolescentů jsou perfekcionisté,“ říká Katie Rasmussen, která zkoumá vývoj dítěte a perfekcionismus na West Virginia University. „Začínáme mluvit o epidemii a problému veřejného zdraví. Nárůst perfekcionismu však neznamená, že se každá generace stává dokonalejší. To znamená, že jsme nemocnější, smutnější a dokonce podkopáváme náš vlastní potenciál.“ Přicházejí pocity vyhoření, totálního vyčerpání, deprese a úzkosti.

Boj se světem

„Perfekcionismus je vlastně koneckonců způsob, jak se poprat se světem, který je v dnešní době dost složitý. Ale když o tom trochu přemýšlíte, zjistíte, že je takové smýšlení postaveno na ironii, protože přeci tvorba a připouštění chyb jsou nezbytnou součástí tvoření nového, učení se a samotné lidské bytosti. Něco pokazíte a zjistíte, že tudy cesta nevede, a hledáte nový způsob, čímž se zdokonalujete. Tím, že se chybám vyhýbáte, vlastně perfektním být přestáváte,“ uvádí pro časopis BBC Future Amanda Ruggeri.

To však není jedinou stinnou stránkou perfekcionismu. Jak je z mnoha studií známo, perfekcionistické tendence byly spojeny se seznamem klinických problémů, jako jsou deprese a úzkost u dětí i dospělých, sebepoškozování, sociální úzkostná porucha, přejídání, anorexie, bulimie a další poruchy příjmu potravy, syndrom chronické únavy, nespavost, chronické bolesti hlavy, a co je nejhorší ze všech, dokonce i časná úmrtnost a sebevražda. Vedoucí výzkumná pracovnice na Curtin University v Perthu, která se specializuje na perfekcionismus, poruchy příjmu potravy a úzkost, Sarah Egan dodává nepříjemnou pravdu: Existují studie, které naznačují, že čím vyšší je perfekcionismus, tím více psychickými poruchami budete trpět.“

Dvě varianty touhy po dokonalosti

Je to tedy s dnešní generací, případně s vámi, jste-li perfekcionistkou, tak tragické? Tak jako mnoho jiných vlastností má i perfekcionismus svou různou míru. A co není hnáno do extrému, může prospívat. „Zde se perfekcionismus komplikuje  a je kontroverzní,“ připomíná psycholožka Amanda Ruggeri. „Někteří vědci říkají, že existuje adaptivní neboli „zdravý“ perfekcionismus, charakterizovaný vysokou úrovní, motivací a disciplínou, dobrými organizačními schopnostmi, avšak realistickými výzvami, kdy člověk dokáže posoudit své síly a odměnit se, disponuje zdravým sebevědomím. Výsledek je pro něj důležitý, ale i cesta k němu, navíc je velmi flexibilní v myšlení.

A pak tu máme druhý typ, tzv. maladaptivní neboli „nezdravý“, kdy nic není dost dobré, nesplnění cílů člověka frustruje, neboť je jich tolik a nejsou dosažitelné, spíše je zdůrazňováno, co je špatně, než co s povedlo. Člověk netoleruje vlastní chybu ani chybu druhých. Jeho reakce na selhání jsou spojené s prudkými emocemi. Hněv, totální smutek, nenávist, vidění všeho absolutně černě.“ Z čehož vyplývá, že perfekcionistické tendence jsou v našich životech pozitivním aspektem. Ale stává-li se něčeho moc, začíná nám to škodit.

Kritickým myšlením ke svému životu

Perfekcionismus není chování, ale způsob přemýšlení o sobě. Takže čím víc „nezdravých“ perfekcionistů kolem sebe vidíte, tím vám to ukazuje, jak o sobě lidé smýšlí. Často za jejich pošramocenou sebedůvěrou stojí tlak rodičů z dětství zaměřený na výsledky, příliš autoritativní výchova, velká očekávání, plnění vlastních snů, které oni kvůli penězům, politickému režimu, rodinné situaci mít nemohli. Jiná vina je na straně dnešní společnosti, která ukazuje dokonalé tváře a životy, jejichž vlastníci vypadají šťastně, bohatě a uznávaně. A kdo by takový být nechtěl. Jak z toho ven? Kriticky přijímat, co kolem sebe vidíte, a uvědomit si, že ne vše je zlato, co se třpytí. Uvědomit si, že život je jen váš, a proto si plnit své vlastní sny, ne ty druhých. A vědět, že chybovat je lidské, a brát chybu jako zdroj osobního růstu.

Pokud máte pocit, že perfekcionismus vám občas komplikuje život, více o tom, jak s ním zatočit, se dočtete v aktuálním číslo časopisu Moje psychologie. K dostání právě teď.

Nestíháte jít do trafiky? Kupte si aktuální vydání nebo e-magazín jednoduše na www.ikiosek.cz

Autor: red
 

 

 

 

 

.

 

Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy