Best friends forever! Možná také máte takový náramek přátelství, který má být upomínkou toho, že kamarádské vztahy neskončí a budou trvat věčně. Možná v pohádkách. Realita je mnohem proměnlivější. Kdo či co je na vině? A jak se smířit s tím, že přátelství a kamarádství podléhají datu expirace?
1. Není to ničí vina
Na začátku si ujasněme jednu zásadní věc. Drtivá většina přátelství nekončí kvůli nějaké zradě, hádce či jiné události podobné zápletce z antické tragédie. Mnoho kamarádství totiž časem prostě… vyšumí. Zejména ženy ovšem podléhají stavům sebeobviňování, že zapříčinily konec přátelského vztahu. Copak jsme se dost nesnažily? Podle Geralda Mollenhorsta, sociologa Utrechtské univerzity, je zcela přirozené, že ženské vztahy a přátelství procházejí vlnami a proměnami zhruba každých sedm let. Zde se přímo nabízí analogie s anglickým výrazem seven year itch (rozumí se tím nutkání k nevěře po sedmi letech, čehož se dotýká také film s Marilyn Monroe, v češtině pod titulem Slaměný vdovec). Kvalitu ženských kamarádství ovlivňují spíše okolnosti, které nás obklopují, než specifické osobnostní rozdíly, jež by stály za rozpadem a koncem přátelství.
2. Kamarádství a různé životní etapy
Převážně ženská přátelství jsou formována situacemi, ve kterých se právě nacházíme. Ženská schopnost vytvářet kontakty a sítě (networking) třeba na pracovišti je pověstnější než ta mužská (muž má dříve kamarádství a pak s tímto kamarádem jde do byznysu, ženy lépe pracují s danými okolnostmi, které je ovlivňují a na jejichž základě vstupují do vztahů). Ženy tak pragmatičtěji navazují kontakty v situacích, které se jim nabízejí a ve kterých potřebují být aktivní, třeba v nejrůznějších dětských skupinách (rozdíl v okruhu kamarádů pro bezdětné a v období po porodu a s dětmi). Vztahy v daném kontextu se však vyčerpají právě tím, že již splnily svoji funkci (děti odrostly) a my se přirozeně posouváme do jiných okruhů, vstříc novým přátelstvím.
3. Když už fakt nemůžete…
Čím více je záruční lhůta potravin po datu spotřeby, tím vyšší je pravděpodobnost toho, že po jejich případné konzumaci nám bude opravdu špatně. Dělá se nám nevolno i ze vztahů? Pokud se i v kamarádství objeví projevy toxicity – lhaní, ponižování, zesměšňování, je potřeba z takového vztahu vystoupit a neškodit si.
4. Každý na jiné lodi
Ne vždy vede k zániku kamarádství prostá skutečnost, že toho druhého už nemůžete vystát. Někdy jsou zkrátka okolnosti takové, že si už každý musí jít svou vlastní cestou, ať chce či ne. V těchto případech ale někdy vzniká jednostranná bolest tím, že pro každého mělo přátelství jinou funkci, hodnotu, do budoucna jiná očekávání, a vztah tedy vlastně nikdy nebyl symetrický. Jste třeba student na výměnném programu v zahraniční rodině a po svém návratu chcete tyto kontakty udržovat, ale druhá strana to tak nevnímá? Nic nikomu nevyčítejte. Pro vás mělo takové setkání až formativní a zásadní rozměr v růstu a rozletu, pro protějšek vztah neměl až takový dosah. Třeba pro rodinu a jejich děti jste byl další student v řadě, setkání nemělo takový punc jedinečnosti a výjimečnosti, vám samotným však mohlo výrazně nasměrovat budoucí cesty. Velmi poetické ztvárnění rozdílných očekávání a životních poutí zobrazuje film Dej mi své jméno, kdy závěrečná scéna je velkým vysvětlením toho, jak rozdílné postoje k přátelství ovlivňují způsob, jak také přistupujeme k jejich zániku.
5. Na síti
Sociální psycholožka Dina McMillan uvádí, že bychom se neměli nechat falešně ukonejšit tím, že setrváváme ve funkčních přátelstvích, pokud se odehrávají převážně na sociálních sítích. Ty samy o sobě nejsou dostačující pro plnohodnotný vztah, jeho rozvíjení a udržování. Z každé strany je potřeba investice osobního kontaktu, setkání a rozvíjení vazeb, mají-li být funkční a posunovat se i do budoucna. Specifikem on-line vztahů může být manipulace (někdy až trestání) ostatních podle toho, jak s nimi vycházíme v reálném světě. Naštval vás kamarád, nebo snad dokonce příbuzný, a jediný „konstruktivní“ způsob, jak si situaci vyříkat, je ten, že mu udělíte „unfollow“ na sociálních sítích? Ve skrytu duše musíte sami cítit, že to už nemá se skutečným přátelstvím nic společného… Americká socioložka a spisovatelka Brené Brown zdůrazňuje důležitost udržování osobních hranic pro naše duševní zdraví. V dospělém věku se už ale jistě přeneseme přes dětské palce nahoru a dolů a „ka a neka“. To, že jsme schopni oddělit osobní a virtuální vztahy, může přispívat k vyrovnanosti a většímu osobnímu klidu. Sami si můžeme nastavit expiraci účtu na sociálních sítích tím, že nemusíme sledovat, kontrolovat a vyjadřovat se ke každému pohybu na síti ani u těch, s nimiž se kamarádíme tváří v tvář.
Když se v kamarádství objeví toxicita, lhaní a ponižování, ukončete ho. Neškoďte si!
6. Politika všude, kam se podíváš
Mají vaši kamarádi nebo známí zcela odlišné politické a volební preference? Je to pro vás pádný důvod k ukončení přátelství? Ještě chvíli počkejte… Ačkoli je spontánní reakce, „jak bychom se vůbec mohli stýkat s někým takovým, kdo volí pana X“, není hned nutné tento vztah odepisovat a pálit mosty. Možná je pro nás poučnější a přínosnější zkusit popřemýšlet (a hlavně se ptát), co dotyčné k tomu vede, snažit se zjistit motivace a nežít jen ve své vlastní uzavřené bublině. Než takové vztahy nadobro zatratíme ze svého života, třeba dojdeme k myšlenkovému obohacení, jak uvažují ostatní a jak my sami a v čem nám názoroví oponenti třeba taky mohou být k užitku.
7. (Ne)platič
S kým už se naopak pravděpodobně nebudeme chtít více stýkat, jsou ti, kteří mají nevyrovnaný a nezdravý vztah k financím. A nemusí jít nutně jen o ty, co by využívali a zneužívali pozvání k tomu, aby sami nikdy nevytáhli peněženku („zrovna u sebe nemám žádnou hotovost a kartu jsem zapomněl“). Děje-li se toto příliš často, setkání zřejmě časem zhořknou. Může jít ale i o opačný případ, kdy kamarádka žije v jiných finančních poměrech než vy sama a její vztah k penězům můžete vnímat jako nezodpovědný, všechna ta její latte, výlety a radostné maličkosti, které dobře a vhodně dávkované přinášejí potěšení, v nadbytku jen zatěžují rozumný přístup k financím a vám mohou přinášet jen stres z dalšího setkání.
8. Nevyčnívej z řady
Možná se vám někdy stalo, že jste chtěla ve svém životě udělat výraznou změnu. Mělo jít o krok lepším, zdravějším, smysluplnějším směrem. Co se třeba s kamarádkou raději vídat na procházce v přírodě než v kavárně či v baru? Začít chodit spolu plavat nebo po letech znovu na lekce španělštiny? Ovšem je možné, že kamarádka vaši snahu moc nechápe, shazuje ji a znevažuje slovy: „Jestli je ti to v tvém věku zapotřebí, komu se co snažíš dokázat, asi tam musíš být nejstarší, tak ať všem nejsi pro smích.“ Vaše energie a úsilí se nesetkávají s očekávanou podporou a povzbuzením, jen s odsudky. Možná právě to je moment přestat ostatní přesvědčovat a hledat sparing partnera pro tuto aktivitu jinde nebo vyrazit klidně samostatně.
Ženské přátelské vztahy mají kořeny v dávné minulosti, kdy jsme žili v jeskyních. Zatímco muži se vydávali na lov, ženy společně udržovaly oheň, staraly se o děti, o zázemí, a tak přirozeně vytvářely ženskou komunitu.
Jak starý je fenomén přátelství?
Expirační doba už vážně vypršela?
Pokud se ohlédnete za vašimi přátelskými vztahy, pro většinu z nich nejspíš platí, že jejich konec jste už nějakou dobu mohli sami předvídat. V určitém momentě jste pro sebe zkrátka přestali být zajímaví, inspirativní a potřební. Nicméně někdy to tak jednoznačné není. A vy si lámete hlavu, zda má přátelství ještě nějaký potenciál, nebo jestli ho udržujete „na sílu“. Jestli pochybujete o svých přátelích, psychologové doporučují zamyslet se nad následujícími body, které vás mohou vyvést z vašich nejistot:
1) Přátelili byste se a měli byste dobrý vztah, i kdybyste neiniciovali všechna setkání?
2) Jak se obvykle cítíte po společně stráveném čase?
3) Stanovili jste si zdravé hranice vašeho přátelství a respektujete je?
4) Pomáháte si navzájem? Je to vyvážené?
Další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.
