...

... Zdroj: iStock.com

Napětí a nesnášenlivost stoupají! Jak doma zvládnout ponorkovou nemoc?

V minulých týdnech to možná kvůli koronavirové domácí karanténě zažil kdekdo. Pocit, že partner či děti (či všichni dohromady) mu už doma lezou na nervy do té míry, že si v noci užívá sny o ztroskotání na pustém ostrově.

Nemějte výčitky

Všimla jste si, že vás občas na vašem drahém začíná rozčilovat i způsob, jak vám popřeje dobré ráno, jak smrká i jak dýchá? Máte pocit, že další jeho „chytrou“ poznámku při sledování televizních zpráv už nevydržíte? Dráždí vás jeho vtípky, kterým jste se dříve srdečně smála? No tak vítejte v klubu „ponorkářů“! Důležitá vstupní informace? V prvé řadě se kvůli vašemu členství přestaňte týrat výčitkami. Nejste v tom sama. S takzvanou ponorkovou nemocí se kvůli karanténě v důsledku koronaviru setkal každý druhý.

SOS

Jako první pomoc vám podle terapeuta Jana Vojtka může pomoci vědomí toho, že za vaše emoce, které jsou v podstatě „jen“ určitou chemickou reakcí těla, může vaše myšlení, vaše vnímání určité situace. „Takže pokud mě můj partner/partnerka něčím iritují, docela pomáhá si říct, že oni jsou ‚jen‘ takzvaní spouštěči mého mentálního procesu, který vyvolá moje emoce, ale že za mé emoce si mohu v podstatě jen já sám. Pomáhá to v tom, že je nebudu vinit za to, že mi ‚nějak‘ je. Což může být a je největší příčinou ponorkové nemoci.“

Mluvte o tom!

Není nic nenormálního, že ve vás dočasná karanténní opatření vyvolávají i negativní pocity. Neduste je v sobě. „Mluvte o tom, že vám není dobře, a zkuste s ostatními členy rodiny probrat, co s tím budete vy všichni dělat,“ radí terapeut Jan Vojtko. Radí domluvit si určitá pravidla komunikace: „Třeba že když na někoho jdou silné emoce, odejde z místnosti. A ostatní jeho odchod neprovázejí hláškami typu ‚vrať se, až se uklidníš‘ nebo ‚jasně, zase ses urazil!‘“

Diagnóza: Ponorka

Teorie popisuje ponorkovou nemoc jako „vzrůstající stav napětí a nesnášenlivosti“ mezi osobami, které jsou v úzkém kontaktu. Zároveň se v tomto stavu mění naše subjektivní vnímání jiné osoby (či osob). Proč se název tohoto stavu odvíjí zrovna od ponorky jako takové, není třeba vysvětlovat. Stejně jako paralelu se situací, kdy jsme z nějakých důvodů (třeba jako nyní kvůli koronaviru) nuceni sdílet jeden prostor s dalšími lidmi. Dobrá zpráva je, že až tahle nepochybně psychicky náročná situace odezní, ponorka nejspíš sama automaticky odpluje do vzdálených vod.

Schovejte se. A cvičte!

Ponorku určitě lépe zvládnete, když si doma najdete svůj koutek, do kterého si občas zalezete. „Může to být jen roh vašeho jednopokojového bytu, kde si třeba nasadíte sluchátka a pustíte si svou hudbu, protože hudba opravdu dokáže emočně vyladit,“ radí Jan Vojtko. „Pravidelně si vymezte čas sama pro sebe, kdy se budete třeba dívat na svůj seriál, telefonovat s přáteli…“ A snažte se také do vašeho denního režimu zařadit jakékoli cvičení. Stres se totiž nejlépe zvládá tělesně.

Další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší online trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.

.
. | Zdroj: Archiv Mojí psychologie