Znáte nějaké vědkyně? Donedávna byste možná dlouze přemýšleli a pátrali v paměti, ale díky nebo kvůli pandemii Covidu se řada z nich ukázala světu. Bioložky, epidemioložky nebo matematičky. Věda už dávno nepatří jen mužům, ženy jsou v ní také dobré a jejich výzkumy mění svět. 11. únor je Mezinárodní den žen ve vědě, a tak si rozšiřte seznam vědkyň. K Marii Curie-Skłodowské a Soně Pekové si napište další.
Časopis Nature každoročně sestavuje žebříček osobností na poli vědy a výzkumu, které ovlivnily mezinárodní dění. Pro rok 2020 to bylo šest žen a čtyři muži. Ano čísla jsou přesná, žen je v žebříčku zastoupeno víc. Dávno už totiž neplatí, že věda a výzkum jsou doménou mužů a ženy, díky své roli matky a pohlaví ženy, mají ve vědě smůlu. Ještě zdaleka nemůžeme říci, že je to v zastoupení fifty fifty, ale čísla se mění. Mezi nejvýraznější osobnost letošního roku v souvislosti s pandemií koronaviru patří jistě čínská epidemioložka a hepatoložka Li Lanjuan, označovaná jako strůjkyně lockdownu a přezdívaná „Babi Li“, která 11milionové město Wuhan poslala do okamžité izolace. Se zavedením karantény už měla své zkušenosti, neboť v roce 2003 nařídila karanténu tisíců lidí se SARS a jejich kontaktů. Její rozhodnutí tehdy bylo považováno za kontroverzní, ale později za něj dostala ocenění, neboť díky její bystré reakci a rozhodnutí nakonec došlo k zastavení šíření viru. Avšak Li Lanjuan není dle serveru Nature a Vědavýzkum.cz jedinou ženou vědkyní, která ovlivňuje planetu.
China has separated eight strains of the #coronavirus (2019-nCoV), and several might lead to a vaccine, said Chinese epidemiologist Li Lanjuan in an interview with CGTN's parent company CMG, adding the current focus is on patients in critical condition and lowering the death rate pic.twitter.com/5QJsJeSmma
— CGTN (@CGTNOfficial) 3. února 2020
Ženy, které ví mnohem víc
Další ženou na žebříčku, ač spíše političkou, je novozélandská premiérka Jacinda Ardern, která velmi pozorně naslouchala své poradkyni biochemičce Juliet Gerrard, která jí zasvěcovala do veškerých vědeckých detailů. Chtěla porozumět genomice, podoboru genetiky, jež se zabývá sledováním ohnisek nákazy. Porozuměla, a i když v zemi bylo jen šest pozitivně infikovaných lidí, oznámila přísná protipandemická opatření. Ani ostatní ženy v žebříčku svými výzkumy nezaostávají.
Verena Mohaupt je fyzička atmosféry a koordinátorka logistiky roční vědecké mise na Arktidě. Další ženou v žebříčku je Adi Utarini, která je vědkyní působící v oblasti veřejného zdraví na univerzitě Gadjah Mada v Yogyakartě, která se zaměřila na boj s jinou smrtelnou chorobou: horečkou dengue. Kathrin Jansen, vedoucí výzkumu a vývoje vakcín v americké farmaceutické firmě Pfizer, ukázala enormní snahu pro protlačení technologie vakcinace založené na mRNA. Stojí také za vylepšením pneumokokové vakcíny a zvýšila počet kmenů, proti kterým je vakcína účinná. Výsledný produkt Prevnar 13 je nejprodávanější vakcínou na světě.
Šestou ženou je Chanda Prescod-Weinstein, odborná asistentka fyziky na univerzitě v New Hampshire. Spoluřídí skupinu, která bude další dvě desetiletí zkoumat v astrofyzikálních laboratořích temnou hmotu. Oblasti jejích výzkumů jsou pro velkou řadu z nás nepředstavitelné a, troufnu si říci, pro naše mozky neuchopitelné. Tyto chytré ženy ale dělají svou práci s odhodláním a setkávají se s velkým množstvím překážek. Už jen proto, že jsou to právě ženy. Neboť označení „žena ve vědě“ s sebou stále ještě přináší reakci překvapení.
Českých vědkyň pomalu přibývá a jsou vidět
Když si na Instagramu zadáte hashtag #zenyvevede nebo na Facebooku NKC- Gender a věda, ukáže se vám plejáda všech šikovných českých i zahraničních vědeckých hlaviček. Letos jste jistě zaregistrovali v souvislosti s Covidem-19 jméno Soni Pekové, ale pozornosti neunikla ani Lucie Augustovičová, mladá česká vědkyně, jejíž teorii chtějí v praxi ověřit na americké Harvardově univerzitě. Zkoumá, jak ochladit látku na teploty miliardkrát nižší než v mezihvězdném prostoru, a povedlo se jí to vyřešit. Dokázala ochladit molekuly na extrémně nízké teploty, čímž otevřela dveře dalším objevům.
Mezi další skvělé české vědkyně můžeme zařadit i Marcelu Munzarovou, která vyvinula unikátní materiál AntiMicrobe Web R, který je součástí roušek a splňuje parametry jako filtrační účinnost, prodyšnost a zároveň biologické parametry – mikrobiologická čistota, kožní nedráždivost.
Hledat nová léčiva proti SARS-CoV-2 pomáhá i Eva Konkoľová, postdoktorandka na ÚOCHB. Pro vědu i naši společnost jsou také přínosem dvě socioložky Blanka Nyklová nebo Dana Moree, které zjišťují, jak se na problému domácího násilí podepsala epidemická opatření z jara roku 2020. A je jich mnohem víc, ale stále ne tolik, kolik by chtělo a mohlo. Doktorka Gabriela Tauwinklová, reprodukční embryoložka a ředitelka embryologické laboratoře Repromeda, svou práci považuje za životní poslání, stará se o to, aby z vajíčka a spermie vzniklo několik prvních buněk, z nichž se vyvine zdravé dítě. A právě role mateřská je pro řadu vědkyň zásadní. Ve vědě se totiž s matkami moc nepočítá.
Zkoumat, nebo rodit
Výzkum vyžaduje soustavnou práci a nemůžete si dovolit velkou pauzu, kterou mateřská dovolená je. I šest měsíců ve vědě znamená dost. Chcete-li se udržet na své pozici a nenechat se převálcovat dravějšími kolegy muži, musíte se neustále o svůj obor zajímat a na dlouho z něj nevypadnout. Často navíc mateřství přichází v dobu, kdy si ženy chtějí dodělat postdoktorandskou stáž v zahraničí, kterou nezvládnou, a tudíž nedosáhnou na řadu projektů. Jak většina vědkyň přiznává, s matkami se ve vědě moc nepočítá. Navíc skloubení rodiny a vědecké práce je velmi náročné. Avšak ženy hledají způsoby, jak vše zvládnout, využít příležitostí, a řadě z nich, jak jste viděli výše, se to daří. I když počty žen v oblasti vědy a výzkumu stoupají, je stále co dohánět.
Server Genderaveda.cz poukazuje na to, že český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám. V roce 2017 pracovalo ve výzkumu a vývoji celkem 107 733 osob (tj. 69 736 plných úvazků – FTE), z toho 32 576 žen. Muži mají ve všech uvedených profesích výzkumu a vývoje převahu a jejich zastoupení má rostoucí tendenci. Zastoupení žen mezi výzkumníky dlouhodobě klesá, hodnoty z let 2016 a 2017 byly nejnižší od roku 2000, kdy se data v rozlišení podle pohlaví začala sbírat. V mezinárodním srovnání patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky v České republice k celkově nejnižším ze všech zemí EU. Škoda nevyužitého potenciálu, který v ženách vědkyních máme. Ale ony určitě přijdou na to, jak dělat práci, kterou milují, a užívat si roli matky. A tak nejen 11. února je oslavme a podporujme.
