Víte, že většina důležitých informací se v práci šíří šeptandou? A že cokoli o sobě na pracovišti řeknete, dozví se podstatně více lidí, než vůbec tušíte?
Kolik času trávíte v práci? Ne prací, ale na pracovišti, zkrátka mezi lidmi, se kterými pracujete, ale kteří nejsou nutně vašimi přáteli? Pro mnohé z nás je to osm hodin denně, tedy třetina každého všedního dne. Tudíž je spousta příležitostí k mluvení i pomlouvání, drbání a povídání. Je víc než jasné, že s lidmi, se kterými sdílíte pracovní prostor, se bavíte i o jiných než pracovních záležitostech.
Jakou strategii zvolit, abychom nepůsobili jako věčně hrající skříňka, nebo naopak nepřístupně a zbytečně záhadně? Aby naše každodenní sdělení měla obsah, který nezastraší všechny okolo, ať už je to z důvodu nevítané otevřenosti, nebo vnucování svého jediného a správného názoru či vkusu a humoru?
Kdo všechno to slyší?
Podle Josepha A. DeVita, autora mnoha knih o komunikaci (česky například Základy mezilidské komunikace), se většina zásadních informací na pracovištích šíří takzvanou šeptandou. Anglické slovo pro šeptandu, grapevine, doslova „vinná réva“, vyvolává představu popínavé rostliny rozrůstající se do všech stran, v porovnání s cíleně zamýšlenou a strukturovanou komunikací směrem od managementu dolů k pracovníkům nebo opačným směrem. To, co v rámci tohoto rozvětveného uspořádání vyposlechneme, pošleme dál a (ne) sdělíme o sobě, má tedy vypovídací hodnotu o nás samotných i o ostatních mnohem vyšší, než bychom si možná mnohdy přáli.
Ben Dattner, Ph. D., organizační psycholog a konzultant, doporučuje na pracovišti nesdělovat o sobě ani o jiných nic, co bychom nechtěli, aby se objevilo v tisku. Lidé toho spoustu namluví, ale konkrétní představa toho, že by se právě vyřčené objevilo v tištěných médiích, by nám mohla být záchrannou brzdou a vodítkem pro to, co nevypouštět z úst.
O sobě ani o jiných nesdělujte nic, co byste nechtěli, aby se objevilo v tisku.
V době (přespříliš) sdíleného soukromí na sociálních sítích tato rada zní už možná poněkud staromódně, ale stojí za to, zamyslet se i nad tím, co (ne)chtěně sdílíme o svých dětech nebo partnerech, když si už poněkolikáté v jednom týdnu stěžujeme na nevšímavého manžela a synův reparát z chemie.
Dalším pomocným filtrem pro to, co nesdělovat, může být otázka: Bylo by to zajímavé téma k probírání s kamarádkou nad sklenkou bílého? V tom případě to do práce nepatří.
Tento mix je mnohdy těžké vybalancovat, protože právě uvolňující pocity, které sdílíme a prožíváme při ventilování určitého problému, způsobují pocit blízkosti a sounáležitosti s ostatními. „Stěžování si“ a sdílení drbů může mít na pracovišti do jisté míry stmelovací funkci a zároveň přináší pocit uvolnění tomu, kdo starost sděluje.
Čeho se nebát
Pracovní tým může posloužit jako dobrý vzorek vlastních dobrých i špatných zkušeností s výrobky, firmami nebo úřady, které je fajn nenechat si jen pro sebe a ušetřit tak čas a energii ostatním při surfování anonymními recenzemi a názory (word-of-mouth marketing).
Ostatním určitě pomůže podělit se o informace při hledání vhodné mateřské školy pro své děti, zkušenosti s jazykovými kurzy nebo jógovými studii. Do které restaurace zajít na osvěžující oběd a které kavárně se vyhnout? A kde mají nejkřupavější chleba v okolí vaší kanceláře? Kteří řemeslníci opravdu přijdou včas a odvedou svou práci v požadované kvalitě? Který zubař je empatický odborník, jenž mě zbaví problémů v ústní dutině i strachu z bílého křesla?
To všechno jsou informace, o které se směle můžeme podělit i se svými kolegy, a ušetříme jim tak čas, peníze i nervy s nefungujícími službami.
5 vět, které byste v práci nikdy neměli vypustit z úst
1. „Slyšeli jste o Šárce z recepce? Stěhuje se zpátky ke svému příteli, k tomu slizounovi, co ji předtím podváděl. Proto od něj tenkrát utekla a teď se k němu vrací.“
2. „Nemám prachy. Tenhle měsíc nemám na nájem. Nevím, jak dlouho si majitel baráku nevšimne, že jsem nezaplatila, ale doufám, že aspoň týden to vydrží.“
3. „Katka má pravdu, ještě že nám nešéfuje ta Jana z obchodního. Ta je příšerná! Kdyby nás převedli pod ni, tak dám výpověď.“
4. „Kam půjdeme v pátek na drink? V tom baru naproti mají nejlevnější aperol v okolí.“
5. „Znáte Pavla z akvizičního? Ten je super sexy. Je gay, nebo heterák? Chtěla bych ho pozvat na rande.“
O čem v práci ještě nemluvit?
Na pracovišti raději vynechte zejména tato témata:
Politické názory a volební preference
Otázky víry a náboženství
Sex a intimnosti (naše vlastní i bulvární informace)
Finanční situace (bratr v dluzích, záliba v přílišném on-line nakupování, neschopnost platit včas)
Sarkastické, ironické poznámky ke kolegům
Hodnocení vzhledu, tělesných proporcí, oblečení ostatních
