Plníme si sny

Plníme si sny Zdroj: istock.com

Zapojte partnera a splňte si své sny. Ve dvou to jde líp!

Každý máme své cíle a moc dobře víme, že cesta k nim není jednoduchá. A to zejména nežijeme-li sami. Někdo partnera může vnímat jako brzdu, ale ne nadarmo se říká: Když se to ve dvou táhne, všechno jde líp.

Chtěla bych uběhnout půlmaraton, jít na kurz stylingu, odjet do Milána čerpat inspiraci, mít třetího psa, naučit se s dcerou jezdit na koni… Nechtějte vědět, co se v mé hlavě odehrává každým dnem. Máte to podobně? Tolik snů, přání a vizí, kterými zásobuji svého muže. A jeho reakce? „Jestli to chceš, nějak to vymyslíme.“ Už mě zná a ví, že když se do něčeho zakousnu, málo kdy to pustím z hlavy. Ani já v tomto ohledu nejsem sobec. Když si umínil postavit si dílnu, hrát i čtyřikrát týdně hokej, překopala jsem rozvrh v diáři, obula holínky, vzala lopatu a šlo se… pomoci si plnit navzájem sny. Moc dobře oba víme, že díky vzájemné motivaci a podpoře toho zvládneme víc. A týmová práce je na světě.

Ve dvou se to lépe táhne

Snů a přání má člověk mnoho, ale vůli a sílu realizovat je už mnohdy ne. Brzdí ho nejrůznější obavy, strachy, ať ze změny, ze ztráty pohodlí, nedostatku financí nebo ze selhání. Rozum v tu chvíli velí, dej od toho ruce pryč, a sen se rozplývá. Než svůj sen ale definitivně pohřbíte, zkuste se o něm zmínit partnerovi, není-li tím pravým, kdo vám naslouchá, jistě je vedle vás řada přátel nebo rodina, kteří, aniž byste to tušili, se mohou stát vašimi týmovými hráči. Ve dvou bývá cesta k vytyčenému cíli mnohem snazší a příjemnější, než když se člověk protlouká sám. Mít vedle sebe člověka, který vás bere vážně, můžete se na něj spolehnout a který vás podrží, když to máte chuť vzdát, je obrovskou výhodou. Manžel se mnou sice půlmaraton neběžel, ale v době mých tréninků několikrát týdně převzal agendu večeří, vyzvedávání dcery ze školky a celá rodina jsme jedli jen banány.

Vědět, co chceme

To je základ. Znát svůj cíl a konkrétně si ho definovat. Nikdy nezačínejte otázkou „proč“, ta vašemu nadšení nepřispěje. Spíše se orientujete na „co“, „jak“ , „kdo“. Tento typ otázek umožňuje jasně definovat cíle a mít je jasně před sebou. Dobrou metodou je také technika zrcadlení, která se používá v koučinku, ta vám pomůže oddělit podstatné od nedůležitého a rozpoznat, o co člověku vlastně jde. Tak to bylo i s mým kurzem stylingu. Manželovy otázky: „Co se tam budete učit? K čemu ti to bude dobré? Co s tím dál? Chceš to v něčem využít?“ mi ukázaly, že chci psát o módě a věnovat se osobnímu stylingu a už při absolvování kurzu jsem si připravovala půdu pro změnu v mé budoucnosti.

Koučujte se navzájem

V profesionálním koučinku se pro toto používá pojem sparring partner, ten vám pomáhá rozvíjet vlastní dovednosti a výkonnost, abyste žádoucí změnu lépe zvládli. Doma se tak můžete koučovat navzájem. Naslouchat si navzájem, přicházet s nápady, jak může druhý cíle dosáhnout, když první zvolená cesta nefunguje. Dodávat si odvahu, když ztrácíte trpělivost a případně pomáhat s neúspěchy, protože i ty přijdou. Druhý člověk si dokáže lépe udržet nezávislý pohled zvenčí. Podle studií koučky a prezidentky společnosti New Leader Denise Bane, PhD. bylo zjištěno, že produktivita jedinců se zvýšila o 88 %, když byla realizace jejich vizí spojena s koučinkem: “Je dobré mít vedle sebe partnera, který vám připomene, že je třeba udělat další krok ke svému cíli a nezůstávat stát na místě.“

A tak mám v pracovně pověšenou medaili z půlmaratonu, za naším domem roste nová dílna, píšu o módě, kupujeme nové lapačky a vyrážečky, neboť se častým hraním zcela roztrhaly, a podzimní prodloužený víkend trávím v Miláně. A vy? Jak je to s vašimi sny? Máte svého týmového hráče?