„Chopit se příležitosti,“ tak zní motto Jany Mašátové. Opustila původní profesi, odjela za svou láskou do Nizozemska a odtud přivezla franšízový koncept tělocvičen pro děti The Little Gym. První otevřela v Praze, nyní už jich řídí pět a plánuje otevřít další.
Vystudovala jsem všeobecné lékařství, ale po studiích mi v nemocnici nabídli pouze neplacenou práci, což jsem odmítla, protože už během studií jsem byla zvyklá starat se sama o sebe, nechtěla jsem žádat rodiče o peníze. Navíc jsem se z rodinných důvodů nemohla přestěhovat, proto jsem se zřekla lékařské kariéry a vzala místo ve farmaceutickém průmyslu. Pak jsem poznala svého nynějšího manžela, který pracovně zamířil do Amsterdamu. Po dlouhém váhání jsem skončila v práci a odstěhovala se za ním.
Cílem je všestranný rozvoj dítěte
S konceptem cvičení s dětmi The Little Gym jsem se seznámila právě v Nizozemsku. Do tělocvičny jsem začala chodit se synem na doporučení kamarádek, které tam chodily se svými dětmi. Synovi to velmi pomohlo nejen fyzicky, ale i sociálně. Celostní pohled na dítě a koncept třídimenzionálního procesu učení – to bylo to nejdůležitější, čím si mne program cvičení získal. Nezaměřuje se pouze na tělesný rozvoj, ale rozvíjí také rozumové schopnosti a sociální vazby. Společné cvičení bylo i příležitostí navázat nová přátelství s dalšími rodiči a jejich dětmi. Program se stal neodmyslitelnou součástí našeho života.
Návrat domů
Impulzem k návratu domů byla nemoc druhého dítěte, která vyústila v poměrně náročnou operaci. Po příjezdu do Čech jsme prošli kulturním šokem. Čekalo nás úplně jiné pracovní prostředí. A změna byla i to, že jsem se vrátila do práce. S manželem jsme nastoupili do korporátních firem. Postupně jsme ale zjistili, že nemáme vůbec na nic čas a že nežijeme život, jaký bychom si přáli. Přemýšleli jsme, jak z toho ven a stále častěji jsme se vraceli k plánu, který jsme nosili v hlavě od našeho pobytu v Nizozemsku – otevřít The Little Gym v Praze a umožnit tenhle skvělý program i dalším dětem.
Nebát se udělat první krok
Nejdůležitější je udělat první krok a mít vedle sebe někoho, kdo vám pomůže, kdo tomu věří a sdílí stejné nadšení. V mém případě to byl můj muž. Nevím, jestli bych se k tak velké změně sama odhodlala, ale když jsme na to byli dva, věřila jsem, že to společně zvládneme.
Důležitá je týmová práce
Máme také skvělý tým, který se neustále někam posouvá a roste. Mám velké štěstí, že si můžu vybírat kolegy, se kterými chci pracovat. Můžu si vybírat lidi, kteří jsou mentálně na stejné vlně a jsou mi sympatičtí. Společně děláme to, čemu věříme, co nás těší, naplňuje a co považujeme za smysluplné.
Přečtěte si o jiných ženách, které svou kariéru umí rozhýbat.
Článek připravil časopis Moje psychologie.
