Také se vám stává, že několikrát denně hledáte klíče, peněženku nebo třeba papíry od auta? Usnadněte si to díky dvanácti principům efektivního hledání ztracených věcí, jejichž autorem je Michael Solomon, bývalý kouzelník a specialista na hledání čehokoli.
1. Nehledejte to
Zjistíte-li, že nějaká věc není tam, kde jste očekávali, vaším prvním impulzem nejspíš je začít hledat, v čím dál větší panice pobíhat sem a tam, dívat se na nesmyslná místa a převrátit naruby celý dům. Nedělejte to. Nejprve se uklidněte a zamyslete se. Do hledání se pusťte až ve chvíli, kdy budete mít představu, kde vlastně začít hledat.
2. Není to ztracené, ztracení jste vy
Napadlo vás někdy, že možná nejsou ztracené ty klíče nebo přezůvky, ale že ztracení jste naopak vy? Ve skutečnosti totiž neexistují ztracené věci. Pouze nesystematičtí hledači. Pokud dokážete tuto pravdu přijmout, budete své věci nalézat s mnohem větší lehkostí.
3. Pohoda, klid a sebevědomí
Skutečně efektivní hledání vyžaduje správné duševní rozpoložení. Dosáhnete ho tehdy, když si nejdříve dopřejete trochu pohodlí. Třeba v křesle s šálkem kávy. Vyprázdníte svou mysl od rozptylujících myšlenek. A nakonec řeknete sami sobě, že tu ztracenou věc prostě najdete. Teprve v tu chvíli jste připraveni.
4. Je to tam, kde to má být
Věřte nebo ne, věci jsou často přesně tam, kde mají být. Pokud má jistá věc své stálé místo, určitý věšák, šuplík nebo poličku, podívejte se nejdříve tam. Možná že jste to tam včera uložili, jen jste si to neuvědomili. Anebo to tam uložil někdo jiný.
5. Pohyb domácích těles
Mnoho věcí má v bytě své vyhrazené místo, ale ve skutečnosti se na něm nacházejí jen málokdy. Místo toho bývají ponechány svému osudu tam, kde je naposledy někdo používal. Takové věci se staly obětí fyzikálního zákona o pohybu domácích těles. Mohou tedy být kdekoli v domě nebo na zahradě. Uvolněte se. Dejte si případně další šálek kávy. A pokuste se vzpomenout si – kde jste tu vodováhu, šroubovák nebo houbičku naposledy používali? Kde jste ji naposled drželi v ruce? Protože přesně tam nejspíš pořád ještě je.
6. Díváte se na to, ale nevidíte to
Dobrá, podívali jste se tam, kde dotyčná věc měla být, i tam, kde jste ji naposledy používali, ale stále jste ji nenašli. V tom případě je možné, že se díváte přímo na onu ztracenou věc, ale nevidíte ji. Je to možné vlivem rozčilení, které ztrátu věcí často provází. Jděte se raději podívat ještě jednou. Stres někdy dokáže způsobit i to, že zapomeneme, co jsme vlastně hledali.
7. Efekt ochranného zabarvení
Nenechte se ošálit. Možná že věc, kterou hledáte, je přesně tam, kde jste si původně mysleli, ale není vidět. Zkontrolujte tedy vše, čím by vaše věc mohla být přikrytá nebo skrytá vašemu pohledu. Nejčastěji bývají na vině noviny a sombrera.
8. Zamyslete se
Byli jste u toho, když byla vaše ztracená věc naposledy „na světě“. Byli jste u toho, protože nejspíš jste to byli vy, kdo ji někam založil. Takže musíte mít v paměti vzpomínku, jakkoli vybledlou, jak a kde se to stalo. Pokuste se jít v paměti ve svých stopách a tu vzpomínku najít.
9. Dívejte se jen jednou, ale pořádně
Nechoďte za ztracenou věcí v kruzích. Když jste jedno místo prohledali, nedívejte se na ně znovu. Nezáleží na tom, jak slibně to místo ve vašich představách vypadá. Když tam vaše ztracená věc nebyla poprvé, nebude tam ani podruhé. Ale váš první pokus musí být samozřejmě důkladný a stoprocentně spolehlivý.
10. Zóna nálezu
Většina ztracených věcí je tam, kde si myslíte, že by měly být – stačí se na chvíli zastavit a přemýšlet. Jiné se nicméně nacházejí v bezprostředním sousedství tohoto místa. Došlo ale k určitému posunu či přemístění, které způsobilo jejich momentální neviditelnost.
Několik příkladů:
Pero se skutálelo ze stolu.
Šroubovák se posunul až úplně dozadu do šuplíku.
Kniha na polici se schovala za jiné knihy.
Předměty mohou putovat v prostoru, Michael Solomon však tvrdí, že většina z nich se nepřesune dál než půl metru od svého původního místa. Kruh okolo původního místa o poloměru půl metru se nazývá „zóna nálezu“ nebo také „zóna heuréka“. Tento okruh byste měli prohledat skutečně velmi důkladně.
11. Jděte ve svých stopách
Pokud jste stále ještě ztracenou věc nenašli, je načase zorganizovat rekonstrukci celého případu. Musíte jít nazpět ve svých vlastních stopách. Uvědomte si, jaký je váš typický každodenní scénář. Začněte u dveří a opakujte všechno, co děláte po příchodu domů. Kam v bytě se vydáte nejprve? K věšáku na kabáty? A dál? Natočíte si sklenici vody? Posadíte se do křesla? Budete-li poctivě opakovat své kroky, ztracená věc je nyní nejspíš definitivně vaše. A když ne?
12. Co bude, to bude
Pokud jste uplatnili všech jedenáct předcházejících kroků a ztracenou věc jste stále nenašli, je načase hledání odvolat. Ztracená věc se nejspíš po čase zase někde vynoří. Do té doby přijměte jako fakt, že vám osud nabízí lekci. Lekci v trpělivosti, pokoře a nelpění na hmotném majetku. Udělali jste, co jste mohli. Takže se uvolněte a nechte to být.
Hledačské tipy
• Častým místem, kde se skrývají ztracené věci, je automobil. Mohou být na sedadle, na zemi nebo v některé z přihrádek.
• Co jste měli na sobě, když jste ztracenou věc naposledy drželi v ruce? Které kalhoty, který kabát nebo bundu? Prohledejte důkladně veškeré kapsy inkriminovaného oblečení. Menší věci mohou snadno zapadnout dírou v kapse do podšívky kabátu.
• Klíče a peněženky bývají často zapadlé mezi polštáře na gauči nebo mezi sedák a opěradlo křesla. Ovšem pozor: pokud jste ztracenou věc vytrousili, nemůžete se na okamžik ztráty samozřejmě rozpomenout, protože k tomu došlo zcela bez vašeho vědomí.
