Stejně jako u jiných věcí, kterých je příliš, i neustálé sebezdokonalování může škodit. Jak to? Vždyť se něco naučíme a náš život nebude nuda? Důležitá otázka je spíše: Proč? Proč toužíme být neustále lepší? To rozhoduje, jak se budeme cítit.
Jednou z určujících schopností lidské existence je, že je člověk schopný být lepší, než je v současné chvíli. Tato schopnost se stává základem všech našich ambicí, snů, ale i snah. Bez ní by lidská rasa nikdy neučinila významné kroky vpřed. A tak na sobě dřeme. Někteří míň, někteří víc. Pro jiné se stává „být lepší“ posedlostí. Přestože sebezdokonalování a osobní rozvoj jsou obecně prospěšné, je třeba je v našich životech hledat a podporovat. Když se ale kvůli nim absolutně vyčerpáme, začnou si vybírat svou daň.
Proč se potřebujeme zdokonalovat?
Proč se lidé věnují sebezdokonalování? Často uslyšíte odpověď, že mají pocit, že mají něčeho málo, cítí, že s nimi není něco v pořádku a mohlo by to být lepší, kdyby něco udělali. Důvodů je mnoho a jak říká Mark Lynch, zakladatel komunity Excellence Addiction: Balanced Living Personal Development Community, je důležité si vždy vůči sobě zachovat pozitivní myšlení. „Neustálé zdokonalování může někdy posílit myšlenku, že jsme v mnoha věcech nedostateční nebo že nejsme dost dobří, takže se musíme nutit zlepšovat. A pokud se neustále snažíme zlepšovat jednoduše proto, že si myslíme, že s námi něco není v pořádku, nebo proto, že nejsme dost dobří, vydáme se po negativní cestě nikoliv rozvoje, ale záhuby," poukazuje odborník na dvojí přístup k tomu být lepší.
Existuje obrovský rozdíl mezi tím, jak o sobě realisticky smýšlet a říkat: „Nejsem dobrý v této konkrétní věci, ale můžu se zlepšit, když to budu zkoušet dál,“ nebo: „Musím se v této věci zlepšit, protože jinak jsem špatný člověk.“ A proto, jste-li tím, kdo touží po sebezdokonalování, nejprve si zodpovězte otázku: Proč se chci zlepšit? Protože se naučím novou dovednost, kterou využiju v rozhodování? Nebo tím chci jen zapůsobit na ostatní, že uběhnu desítky kilometrů nebo se otužuju? Když se nebudu zdokonalovat a překonávat, budu nezajímavá osobnost a ztratím pozornost lidí?
Rozvoj bez podmínek a nejistot
Během seberozvojového procesu tedy dávejte pozor na své myšlení. Nezačínejte říkat věci jako: „Až toho dosáhnu, budu dost dobrý na to, abych měl skutečnou hodnotu, a konečně budu někým.“ Jedná se o nebezpečné fráze, které je třeba zahrnout do sebepojetí s ohledem na vaše duševní zdraví. Mark Lynch říká, že tento typ krutého a příliš kritického sebehodnocení může tvořit základ mnoha negativních emocí a osobních problémů, které ve svém životě rozvíjíme.
Nedovolte, aby se vám nelíbila osoba, kterou vidíte v zrcadle, protože neustále nesplňujete stále vyšší standardy, které si sami nastavujete. Honba za tím, že až budu hubenější, pak budu opravdu krásnou ženou, že až si založím firmu, budu hodna obdivu a respektu okolí, že jen pouze tehdy, když budu postovat, co vše dělám a na čem pracuji, budu zajímavou. Možná ano, ale také osobou bez vlastní hodnoty.
Kdy už jdete za hranice
Naučit se další cizí jazyk, péct chleba, programovat, efektivně plánovat a bravurně zvládat obličejovou gymnastiku, díky které budu bez vrásek. Co z toho cítíte jako povinnost a co je vaše opravdové přání? Rozvojoví koučové připomínají svým klientům, že každá změna by měla být dobrovolná. Proto přestaňte na sebe být příliš krutí a pamatujte, že jsme lidé a 100 % lidí má chyby a dělá je, doporučuje Lynch. Nikdo není dokonalý ve všech oblastech. Ujistěte se, že snaha o neustálé zdokonalování vám nebrání v přijetí sebe sama.
Nenastavujte si nereálné ideály a žijte svůj vlastní život
Jste čtenářem mnoha seberozvojových knih? Pak pozor na obrovské cíle. Ano, pro některé z nás to může být motivační, ale pro mnohé utrpení. Jak varuje řada psychologů, když si neustále nastavujete obrovské cíle, plníte nerealistické standardy a máte pro sebe nedosažitelná očekávání. A je pravděpodobné, že vaše snaha bude nejen mizet, ale bude i dlouhodobě neudržitelná. Dejte si čas popřemýšlet o tom, co můžete dělat dlouhodobě právě vy.
Procvičujte postoj vděčnosti
Jistě, mohli byste být nejproduktivnějším, nejchytřejším a nejefektivnějším člověkem, kterého tento svět kdy viděl, a žít tak po dobu 100 let. Ale s touto myšlenkou touhy po dokonalém životě, za kterým stojí neustálé zlepšování, se dostanete do pasti a skončíte zklamaní. I když situace není ve vašem životě právě dokonalá, neznamená to, že ji nikdy nelze napravit. V takové chvíli je dobré si místo dalšího urputného zdolávání vzpomenout s vděčností na to, co máte a čeho jste ve svém životě už dosáhli, a jaká pozitiva váš život obsahuje. Nezapomeňte, že když právě teď nejste v něčem dobří, neznamená to, že nemáte potenciál v tom být dobří. A víc než cokoli jiného si pamatujte, že musíte přijmout sami sebe. Nikdy nedovolte, aby toto neustálé zdokonalování snížilo váš názor na sebe.
Každý jsme jiný. Sedm příběhů žen, které každá svým způsobem našly samy sebe, najdete v aktuálním vydání časopisu Moje psychologie. Velký prostor je věnován také smutku. Dozvíte se, k čemu je dobrý, jak ho využít ve svůj prospěch a jak s ním naložit o Vánocích. Kupte si časopis v největší on-line trafice s poštovným zdarma iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce.
