Tereza Havrlandová jako první v Česku založila značku s raw produkty Lifefood. Za tu dobu se stala jedním z největších výrobců raw food na světovém trhu a z firmy o jednom člověku vybudovala společnost s více než 100 zaměstnanci. Je přesvědčená, že díky raw stravě může člověk získat zářivé zdraví a být fit. Je podle ní raw strava vhodná pro každého? A co tedy jí?
Někde jsem četla, že jste vitariánka. Co to přesně je?
Obecně je to termín, který má označovat člověka stravujícího se raw food, tedy stravou a potravinami neupravovanými tepelně, pouze za syrova či do teploty 42 stupňů. Zároveň to ale patří do skupiny termínů, které škatulkují a kategorizují lidi anebo jejich preference, a jako takové je já osobně nemám moc ráda. Navíc pak obvykle následuje otázka: To si nesmíš dát ani čaj nebo polévku? Odpověď zní, že si můžu dát cokoli, co chci. Než se zařazovat mezi nejaké -ány, tak je lepší říct, že moje preference je jíst převážně a ve velké většině raw food s vysokým podílem čerstvého ovoce a listové zeleniny, s příležitostnými výjimkami ve prospěch tepelně upravené zeleniny či rýže a fazolí.
A jak vypadá tedy váš normální denní jídelníček?
Vypadá možná na první pohled ne úplně kreativně. Ráno nejím, po poledni začínám ovocem. Odpoledne proložím nějakými raw food snacky z vlastní produkce a hlavní jídlo dne pro mě je večer, kdy jím větší množství zeleniny na mnoho způsobů. Ať už tedy velký zeleninový salát převážně listový, tak různá další zeleninová jídla ve všech úpravách. Snažím se i několikrát do týdne konzumovat čerstvě připravené zelené šťávy – např. tedy z brokolice, celeru, okurek a s jablkem, červenou řepou či zázvorem.
Dnes už pojem raw food nikoho nezaskočí, neboť tepelně a chemicky nezpracované stravě přichází na chuť více a více lidí. Jak jste jí přišla na chuť vy?
Já jsem se s tím setkala v Americe, kde jsem před 15 lety byla na návštěvě u sestry. Řešila jsme v té době nějaké drobné zdravotní problémy a nic mi nepomáhalo. Sestra mi strčila do ruky jednu knihu a já ji zhltla za 3 dny a v podstatě ze dne na den jsem se rozhodla hodit konvenční stravování za hlavu a jít naplno do raw food. Ona mi pak ukázala i to, jak se dělají nějaké základní pomazánky nebo vlastní usušené krekry a sušenky. Hrozně mě to nadchlo, že to může být nejen zdravé, ale i strašlivě dobré.
Jak reagovali přátelé, rodina? Asi jste s nimi moc nechodila na burger nebo čínu? Jak se vám změnil život?
Tak část rodiny byla už od základu pokrytá a druhá si s tím hlavu moc nedělala. Přátelé si sice ťukali na čelo, ale být exotem pro mě nebylo něco zas tak nového, už jsem na to byla zvyklá. Výrazněji se život změnil až postupně časem, a to když jsem začala vnímat, že některé běžné zábavy mi přestaly připadat jakkoli zábavné a začaly mě zajímat zcela jiné věci a aktivity.
Od vaší změny stravování k vybudování úspěšné firmy Lifefood ale asi vedla dlouhá cesta? Nebo se mýlím? Tak nějak si nedovedu představit, že by tu u nás v ČR před deseti lety všichni bažili po raw produktech?
Tak od změny stravování k založení firmy zas tak daleká cesta nebyla, trvala skoro přesně jen dva roky a dělícím prvkem byla moje studia a práce v zahraničí. Podnikat v raw food jsem chtěla prakticky skoro hned po jeho nalezení, ale cestováním se to trochu oddálilo a získalo to pak trochu jinou formu. Daleko delší cesta byla ale od založení firmy k onomu vybudování její úspěšné verze. Před 13 lety o raw food skutečně nikdo nevěděl a nikdo mi s tím ruce netrhal. Bylo to o pionýrské misi trpělivého vysvětlování všech benefitů a k čemu je to dobré, a tedy i toho, co vlastně pojem raw znamená. Ostatně v začátcích jsme ho ani moc nepoužívali.
V čem je podnikání v oblasti stravy, výroby produktů k jídlu náročné? Často máte exotické suroviny, nic není tepelně upravené, doba trvanlivosti, obaly…?
Tak asi ve všem... U nás je to navíc náročné tím, že jsme si sami stanovili přísná pravidla toho, co znamená dodávat na trh raw food produkty, a ta dodržujeme. Je to hlavně o důsledné kontrole každého dodavatele, kdy sledujeme cestu každé suroviny od sklizně po dodávku k nám a to, zda je zachována raw kvalita. Jen tak máte v produktu skutečné benefity, které raw food nabízí. Říkáme tomu Really Raw. To ale v našem oboru vůbec není standard. Naopak standard je, že většina typicky používaných surovin (ořechy a sušené ovoce) se běžně zpracovávají vysokou teplotou a k raw už mají daleko. Přesto většina firem na trhu klidně označuje produkty z nich vyrobené jako raw, spotřebitel to nemá moc jak rozeznat a zatím s tím legislativa ani úřady nemají zájem nic dělat. A to je pro nás náročné.
Dnes je ale firma úspěšná a vy se označujete za podnikatelku z pláže. Jak se podniká z pláže?
Já se tak určitě neoznačuji. Chápu, že to může působit jako líbivý titulek senzacechtivých médií, ale realita je trochu jiná. Pravda je, že na zimu odjíždím na pár měsíců, ale to je tak asi vše a k tomu, co bych si já představila pod pojmem podnikat z pláže, to má daleko.
Vraťme se k raw stravování. Pro koho je vhodné? Jaká pozitiva člověku přináší? Má i negativa? S čím musí člověk počítat, dá-li se na raw?
S jistotou lze říci, že je určitě vhodné pro všechny navýšit podíl syrových pokrmů ve stravě. Snídat ovoce, k obědu jíst velký salát, k večeři místo příloh dát raději spoustu zeleniny. Svačinky konzumovat v podobě kvalitních raw food snacků místo ne úplně vhodných rádoby „zdravých“ tyčinek plných cukru a bůhví čeho dalšího. To nemůže uškodit nikomu. Přechod na 100% raw může být pro některé lidi poněkud extrémní a největší problém asi je spíše společenský než nutriční. V každém případě je potřeba si hlídat, co jím, v čem mám přísun důležitých látek a čemu se naopak vyhnout, ale to platí obecně o jakékoli stravě.
Jak to máte v zimě? Já se třeba bez teplého jídla neobejdu...
Volím strategický ústup do teplých krajin, pokud je to jen trochu možné. Jeví se mi to i ekologicky šetrnější než protopit tisíce měsíčně a jíst dovážené plodiny. A tělo to ocení.
A váš nejoblíbenější produkt Lifefood?
Jednoznačně Lifebar Chocolate.
