...

... Zdroj: iStock.com

Když sklenka vína nepomůže: 5 rad, jak čelit strachu a nejistotě

Svět se kvůli pandemii koronaviru změnil a stále mění. Ovlivňuje životy nás všech. Pocity ohrožení v nás vyvolávají řadu emocí: úzkost, bezmoc, strach… Jak se s tím vypořádat?

Přijměte to

Ruku v ruce s tím, jak se kvůli pandemii proměňuje fungování celého světa, dotýkají se větší či menší změny každého z nás. V práci, v osobním životě, v blízkém okolí. A stále se vše vyvíjí, může to trvat dlouho a následky zatím neodhadneme... Ani teď nehodnoťte, jestli je to strašné či bezvýchodné, kdo nebo co za to může. Je to zkrátka takové, jaké to je. Přijměte to. Zkuste přijmout také svoje pocity s tím související. I ty negativní. Vnímejte je jako normální doprovod nenormální situace, nedovolte jim však, aby získaly převahu.

Úzkost je přirozená

Znervózňuje vás situace, v níž jsme se před pár týdny ocitli? Obáváte se, co a jak bude? Jak to zvládnete? Podle psychologů se nemáte za co stydět. Úzkost je přirozenou reakcí, která lidem v náročných situacích umožňuje přežít. Jako první pomoc spolehlivě fungují různé relaxační techniky (meditace, vědomé dýchání), které by měly tak jako tak být součástí běžné psychohygieny, a samozřejmě cvičení a sport. Rozhodně to ale neřešte alkoholem nebo marihuanou, to by úzkostné stavy jen zhoršilo. Skutečný problém nastává, když už úzkosti sami nezvládáte a nedokážete je dostat pod kontrolu, vzniká u vás úzkostná porucha. To je pak už třeba řešit s odborníkem.

Berte strach jako dítě

Možná jste si v poslední době mimo jiné uvědomili, že v našem světě nelze oddělovat já a ti druzí. Jsme na sobě vzájemně závislí. I pandemii čelíme společně a snažíme se chovat tak, abychom spolu vše zvládli. Co nás kromě jiného spojuje, je právě strach. Známe ho všichni. A nejde ho někam zastrčit a ignorovat, ale naopak je třeba ho akceptovat. Zkusme se na něj podívat jako na ustrašené dítě (vaše vnitřní nebo prostě jakékoli cizí) – potřebuje vyslechnout, uklidnit, povzbudit, ujistit, že to bude dobré. Nicméně nenechávejte na něm, co se bude dít – vystrašené dítě nemůže řídit ani náš život, ani naši duši.

Zkuste být tady a teď

Součástí dneška je plno omezení a zneklidňujících zpráv, které se na nás hrnou odevšad. Ano, potřebujeme být informováni, nicméně zároveň to v nás posiluje pocit úzkosti. Zkuste se odteď nenechávat strhnout. Dejte si denní limit na zprávy, přestaňte vymýšlet katastrofické scénáře o budoucnosti. Zastavte se v přítomném okamžiku: Jak na tom teď jste? Co příjemného kolem sebe vidíte, cítíte, slyšíte? Vnímejte své tělo, ruce, nohy, hlavu, páteř, dech – zůstaňte u sebe a uvědomujte si, jak je vaše tělo živé. Myslete na to, že tam, kde jste, tedy ve svém bezpečném prostředí, vám nic nehrozí a že úzkosti zvenku vás nemohou ohrozit.

Mějte plán

Jak docílit toho, aby negativní pocity neměly nadměrnou váhu a zcela pak neovládly vaši mysl? Mějte plán! Nejde o to, co chcete dělat v douhodobém horizontu. Vytvořte si časový rozvrh, čím se budete zabývat v nejbližších hodinách či v rozmezí jednoho týdne, a důsledně se ho držte. Ať už na to máte náladu, nebo ne. Při sepisování činností zohledňujte, aby tam byly (kromě běžných provozních věcí) zařazeny všechny důležité oblasti – tedy práce (pokud zrovna do práce nechodíte, nahraďte ji jakýmkoli samostudiem), pohyb či sport, relaxace a také sociální sféra (kontakt s přáteli, s rodiči). Všechno se snažte činit s co možná největší pravidelností. Opakující se aktivity, pravidelný rytmus a předvídatelnost prokazatelně snižují stres a eliminují i pocity úzkosti a strachu.

Další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.

.
. | Zdroj: Archiv Mojí psychologie