Pod jejíma rukama vzniká bílý porcelán, který když držíte, cítíte naprosté blaho. A tak svou značku porcelánu i tak pojmenovala, Blaho. Jejím cílem je vytvářet běžné předměty, které jsou originální a nechybí jim vtip. Prosadit se v takovém oboru, kde je silná konkurence, bývá obtížné, ale Blanka Hovorková Maříková to zvládá a s hrdostí ráda poslouchá, když její zákazníci říkají: “Já už z jiného hrnečku nemůžu pít.“ Něco na tom bude, když si i jeden její šálek zasloužil místo i ve sbírce Uměleckoprůmyslového muzea.
Jak se z návrhářky oděvů stala interiérová designérka, která stojí za značkou s krásným názvem BLAHO?
Ráda dělám svět krásnější. To je společné oběma profesím. Když jsem navrhovala a vytvářela oděv, čerpala jsem z historie, používala přírodní materiály. Ráda jsem využívala původní řemeslné techniky jako vyšívání, šitou či paličkovanou krajku, tkaní i tisk. Vznikal tak osobitý oděv, ve kterém bylo dobře, oživil ulice a sloužil dlouho. Moje nynější tvorba, tentokrát porcelánová, zase zdobí interiér a zpříjemňuje chvíle u stolu. Vyměnila jsem profesi, materiál, naučila se nové řemeslo, ale cíl je stejný.
Nezasteskne se vám ještě po navrhování oděvů? Nebo jste už zcela propadla keramice?
Mám v hlavě jen porcelán, jsem jím úplně pohlcená a zabere mi všechen čas.
Studio Blaho, kde vyrábíte autorský porcelán, jste založila v roce 2015 a stáváte se podnikatelkou v oblasti designu. Co je na podnikání v tomto oboru obtížné? Přeci jen člověk si nekupuje porcelán každý den.
Říká se, že není těžké něco vyrobit, ale je těžké to prodat. Musím hledat možnosti jak prodat, abych mohla dělat to, co mě baví. Vlastně mám ráda i prodávání. Je to radost setkat se se zákazníkem, kterého potěší můj výrobek.
Co vaši kariéru v oblasti designu posunulo dál? Proč jste se rozhodla založit studio Blaho?
Design je pro mě funkční věc, příjemná pro oko i do ruky. První porcelánové hrníčky jsem vyrobila pro nás domů. Návštěvám, které z nich pily kávu, se líbily. Začala jsem pracovat na dalších, a tak se to celé „rozjelo“. Když už jich bylo hodně, přemýšlela jsem o názvu značky, který by vyjadřoval pocit, který bych ráda, aby mé porcelánové nádobí navodilo. BLAHO, to bylo ono.
Výroba porcelánu je staré řemeslo, podědila jste zkušenosti s keramikou, nebo vás k ní přivedlo něco jiného?
Jako dítě mě okouzlilo, když jsem viděla, jak na hrnčířském kruhu pod rukama vzniká z hroudy hlíny hrneček. Tehdy jsem si říkala, že bych to chtěla umět také. První keramický hrneček jsem si vytočila před 23 lety na kurzu v Keramickém studiu Jarmily Tyrnerové v Kohoutově. Tam začala moje cesta přes keramiku až k porcelánu.
Co vás na keramice baví? Co nejraději tvoříte? Co je na ní náročné?
Vyrábět z porcelánu je dobrodružství. Stále je co objevovat a zkoušet, porcelán překvapuje, vzpírá se. Nakonec se ale odmění křehkou krásou a noblesou. Nabízí široké využití a já nejraději vytvářím předměty každodenní potřeby.
Jaký doplněk by, dle vás, neměl v žádném interiéru rozhodně chybět?
Já myslím, že nejdůležitější jsou židle a pořádný stůl. Na něj něco dobrého, v něčem pěkném.
Představujete svou tvorbu i na různých designérských akcích v Čechách jako Design Prague Week, Dyzajn market a další. Co je na těchto akcích pro designéra zajímavé? Těšíte se na letošní Dyzajn market?
V minulém roce jsem na Prague Design Week 2017 představila kolekci ATLAS-příroda ČR. Navázala jsem na moji první autorskou výstavu z roku 2011 “Brouci v porcelánu“, kde byl spoluautorem i můj tehdy 9letý syn. Dekoroval porcelán kresbami brouků. Tentokrát mi byla inspirací jak fauna, tak flóra. Na talířích a hrncích se objevila Splešťule blátivá, Bruslařka obecná, Chřástal vodní, Kokořík vonný nebo Penízek rolní. Mám ráda české výstavní akce a každý rok se jich ráda účastním. Jinak na Dyzajn market se těším moc, protože tam za mnou chodí hodně už stálých zákazníků. Často mě také inspirují k rozšíření sortimentu. Jsem moc zvědavá na jejich reakce.
V září jste byla dokonce i na keramickém a porcelánovém veletrhu v italské Faenze. Byla jste tam poprvé? Co Italové a keramika, jak si stojí?
V Itálii jsem byla poprvé, ale mám zkušenost i ze Španělska, kde jsem byla před dvěma lety. Ve Faenze je bohaté keramické muzeum s historickými sbírkami a po městě mnoho současných keramických dílen. I na keramice se odráží italský temperament a slunce. Je hodně barevná, s propracovanými vzory. Je vidět, že keramika tam má dlouhou tradici a je společností ceněná.
Musíte se na výstavní akce hodně připravovat, nebo je to pro vás více odpočinek?
Odpočinek je až po akci. Na přípravě kolekce pracuji několik měsíců.
Co vás inspiruje?
Inspirací mi je svět kolem mě. Tvary kamenů, ovoce, vajec jsou pro mě misky, slánky nebo lampy.
Co zrovna teď tvoříte?
Připravuji zboží na předvánoční trh. Baví mě sestavovat tématické dárkové sady do krásných krabic. Už mám třeba Pro cyklistu, Káva pro dva, Velká snídaně, Svatební, Moje káva...
Slyšela jsem, že jste se dokonce pustila i do učení, pořádáte workshopy pro
veřejnost. Jak jim to jde?
Ano, učím nebo lépe spíš provádím keramickou tvorbou děti. Ty jsou úžasné. Jejich pohled na svět. V říjnu modelovaly T. G. Masaryka na koni. Málokterý dospělý by si na něj troufl a jim se tak povedl... Pro ženy vymýšlím dílny, kde se odreagují, tvoří a nakonec si odnesou porcelánové šperky nebo vlastnoručně ozdobené hrníčky. Připravuji i setkání, kde budou mít možnost sestavit si porcelánovou lampu.
A jaké máte plány dál? Prozradíte?
Na začátku roku se zastavím, vydechnu, nadechnu a...
