...

... Zdroj: iStock.com

Chcete se zbavit zbytečného stresu? Naučte se přijímat i své chyby!

Dělat chyby je naprosto normální. Kdo si myslí, že je nedělá, lže sám sobě. Důležité je ale nejen umět si vlastní chyby přiznat, ale také adekvátně zareagovat.

Kvůli chybě nejste horší

Nikomu není dvakrát příjemné, když se má otevřeně přiznat k tomu, že udělal něco nepatřičného, že se v něčem zmýlil, zkrátka že chyboval. Tendence k zapírání jsou přirozené. Ostatně už malé děti jsou v tom přeborníky a velmi snadno a intuitivně odhadnou, že určitými věcmi a činy není proč se chlubit. Ale na rozdíl od dětí by měl v sobě dospělý člověk najít tolik odvahy a disciplíny, aby se nebál přiznat vlastní omylnost a nedokonalost a zároveň věděl, že mu to na jeho lidských kvalitách nic neubere. Každý přece děláme to nejlepší, čeho jsme v daném okamžiku schopni.

Chybovat je lidské

Popírat své chyby v podstatě znamená, že se za ně stydíme a nemáme v sobě zpracovaný strach ze zklamání – že budeme horší v očích svého okolí. Strach je přirozená emoce, jejíž zvládnutí není vždy jednoduché, protože původ není v oblasti rozumové (nezbavíte se ho jednoduše tak, že si situaci racionálně vysvětlíte), ale v oblasti emocionální a instinktivní. Navíc strach máme odjakživa podvědomě spojený se zklamáním, protože při jakémkoli chybování jsme trestáni (hubováním od rodičů, špatnou známkou ve škole, opovržením od kamarádů). První pomocí, jak zvládnout strach ze zklamání, je přijmout ho jako naprosto přirozenou emoci, přestat s ním bojovat a připomenout si třeba známé rčení, že chybovat je prostě lidské.

Popírání = stres

Reagujeme-li na vlastní chybu tak, že si ji odmítáme připustit, pak ji jen dále zvětšujeme. Pakliže zvolíme postoj typický třeba pro mnohé politiky, kteří vlastní chyby obvykle nepřipouštějí, případně je zastírají, překrucují skutečnost a odmítají se za svá pochybení omluvit, je to velmi krátkozraké řešení. Výsledkem je další nabalování problémů, nedorozumění a chyb. Nemluvě o ztrátě energie, času, snížení respektu a důvěryhodnosti v očích druhých a rostoucím stresu, který nás stejně dříve či později dožene.

Nehledejte výmluvy

Pokud jste si přiznali chybu, je to sám o sobě úspěch. Ale jak to sdělit ostatním, aby to na vás nevrhlo špatné světlo a nezacvičilo s vaším sebevědomím? Zkuste si jednoduše představit sebe na místě druhého. Taky by vám asi vadilo, kdyby se nepřiznal, že? Přece se nezachováte stejně! Stručně a jasně řekněte, co vás k vašemu jednání vedlo. Připusťte, že jste se mohli zachovat jinak a navrhněte, co by se teď dalo dělat. A hlavně: nehledejte výmluvy a neshazujte vinu na druhé! Čím rychleji vlastní pochybení přiznáte, tím snadněji zabráníte tomu, aby o vás a vašich schopnostech začali druzí pochybovat, a tím vyšší kredit v jejich očích získáte.

Odpusťte si

Ruku v ruce se schopností přihlásit se k vlastní chybě jde umění odpustit sobě samému za to, že jsme se daného pochybení dopustili. A zároveň nezazlívat ostatním, že na chybu třeba upozornili. Jak se říká: Mýlit se je lidské, odpouštět božské. Jakmile zvládnete přijímat své chyby, přestanou vás zbytečně stresovat. Začnete je totiž vnímat jako zkušenost, která vás (ač se to zdá zprvu skoro nemožné) může nejen motivovat, ale také posunout v životě dále.

Další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.

...
... | Zdroj: red