Zase si nedokážu vzpomenout

Zase si nedokážu vzpomenout Zdroj: iStock.com

Často zapomínáte? Těchto 6 věcí vám paměť zaručeně zlepší!

Jméno nového kolegy? Heslo pro přihlášení? Název té skvělé divadelní hry, co jste o víkendu viděli na streamu? Pátráte v paměti a nic. Kam jste položili klíče, je také otázkou. Že to s vaší pamětí jde z kopce, svádíte na stáří. Ale vždyť vám zas tolik není! Za vaším zapomínáním stojí řada věcí, se kterými však můžete něco udělat. A to si pamatujte!

Každý z nás zažil sem tam nějaké to „okno“, ale najednou je těch věcí, na které si nemůžete vzpomenout, nějak víc. Možná stejně jako já pátráte v paměti po jménech ne zas tak dávných kolegů, číslo v potvrzovací SMS při nákupech neudržíte pár vteřin v paměti a jména doktorů svých dětí v dotazníku komolíte. Třikrát se vracíte, protože jste zapomněli při odchodu jednou roušku, podruhé seznam na nákup a do třetice klíče od auta. Ale že vám kdysi kamarádka na svatbě řekla, že ta květinová výzdoba je moc, to si pamatujete slovo od slova. Co s tím?

Rozčilovat se je marné. Raději zkoušejme najít viníky našeho zapomínání a paměť začněme trénovat. Každoročně nám důležitost trénování paměti připomíná v březnu tradiční Národní týden trénování paměti jako součást celosvětové akce Brain Awareness Week. Na řadě míst dochází k osvětě mozkového joggingu, letošní rok sice zejména on-line, ale ani tak se na paměť nezapomíná. Dokonce se můžete vyškolit i na trenéra paměti a pomáhat. Prostor pro zlepšení paměti má každý z nás v každodenním životě. Jedna z nejdůležitějších věcí je uvědomit si, proč nám zapamatování dělá takové problémy a co by za tím mohlo stát. A pak už jen využít řadu metod na jeho zlepšení. Což potvrzuje i ve své knize Trénink paměti Sylvie Lairová: „Zapamatování se musíme učit. Je jednoznačně potřeba uchýlit se k záměrné paměti, chceme-li podržet všechny informace, zaznamenané v průběhu učení. Ovládat paměť znamená vzpomenout si tehdy, když to zrovna potřebujeme, co nejúčinněji nabývat nových vědomostí a udržovat si je.“ Zapomínání je sice přirozené, ale nemusíte zapomenout všechno.

Vyřešte problém s pozorností

Pozornost je jednou z hlavních složek paměti. Aby se informace mohly přesunout z naší krátkodobé paměti do dlouhodobé, musíme se těmto informacím aktivně věnovat. Ruší vás při práci hudba, notifikace nebo děti? Je jasné, že vaše pozornost je rozptýlena. Stejně tak když děláte mnoho věcí najednou. Multitasking sice pomůže zvládnout více věcí, ale pro paměť je zabijákem. Na nic se nesoustředíte, a tudíž ani neuložíte do paměti. Zbavit se rozptýlení může být výzva, zvláště pokud jste obklopeni na home officu dětmi, zvířaty nebo ruchem od sousedů. Chcete-li tedy své paměti pomoci, snažte se na práci plně soustředit a požádat okolí, aby vám věnovalo klid. Trénujte všímavost a věnujte se té činnosti, kterou děláte. Říká vám lékař dávkování a jména léků, které máte brát? Plně se na něj soustřeďte a nepřemýšlejte o tom, kdy vám končí parkování.

Vylaďte spánek

Lidové rčení praví: „Co nenaspíš před půlnocí, po půlnoci už nedospíš.“ Chodíme-li spát dlouho, spíše až po půlnoci, či se během noci často probouzíme, naše spánková stádia se nemají prostor vystřídat a zkracují se, a to zejména hluboký spánek, který je nejdelší v první polovině noci po usnutí. „I když spánek trval třeba dvanáct hodin, ale často se budíte, máte ráno pocit, že jste se moc nevyspali. Je-li REM-spánek přerušován soustavně po několik dnů, začínají být lidé zvýšeně dráždiví a mají potíže s pamětí. REM-spánek je totiž nezbytný pro fixaci a integraci všech informací přijatých během dne,“ vysvětluje, proč je spánek pro paměť důležitý, klinická psycholožka Sylvie Lairová a zároveň varuje před léky na spaní. Ty sice navodí spánek, ale za cenu zhoršení kvality jeho jednotlivých cyklů. Pamatujte, že REM-spánek se nejvíce vyskytuje k ránu. Máte-li chytré hodinky, které snímají váš spánek, můžete si v aplikaci prohlédnout, kdy máte REM fáze, kdy hluboce spíte a kdy se nejčastěji probouzíte.

Učte se něco nového

Síla paměti je jako síla svalů. Čím více je používáme, tím jsou silnější. Ale nemůžeme zvedat stejnou váhu každý den a očekávat, že zesílíme. Proto je dobré neustále aktivovat mozek a předkládat mu výzvy. Naučit se nové dovednosti je vynikající způsob, jak posílit kapacitu paměti mozku. Existuje mnoho aktivit, ze kterých si můžeme vybrat, ale co je nejdůležitější, budeme si muset najít něco, co nás vytlačí z komfortní zóny a bude vyžadovat naši plnou pozornost. Hra na hudební nástroj? Co zkusit japonštinu? Výzkumy prokazují, že mluvení více než jedním jazykem oddaluje nástup problémů s pamětí.

Zkuste to jinak než přes Google

Moderní technologie mají své nezastupitelné místo, ale bohužel nás činí „mentálně línými“. Proč si pamatovat adresu, když si můžeme poslat špendlík? Nač si pamatovat recepty, když je kdykoliv najdeme on-line? Nic nás nenutí si věci pamatovat, neboť stačí sáhnout po chytrém telefonu a do minuty víme, co chceme. „Mozek si zvyká na snadný přístup nového, zajímavého a vzrušujícího. Háček je v tom, že od nás nedostává příležitost všechny ty nové věci kvalitně zpracovat a zapamatovat si je,“ říká psychoterapeutka a lektorka Mgr. Alžběta Protivanská. Proto než sáhnete po telefonu a začnete googlit, zkuste informace získat pomocí své mysli. Tento proces pomáhá posílit nervové dráhy ve vašem mozku. Stejně tak je dobré trávit čas i off-line. „Zůstat v době chytrých telefonů zároveň chytrým člověkem vyžaduje dvě věci. První z nich je pečlivý výběr, jakou potravu mozku dáme. Výběr s vědomím toho, že všechno, co nasaje, se dostane do území dlouhodobé paměti. Tou druhou je pravidelný, ideálně každodenní čas zcela off-line. Může to být pohyb, vaření, relaxace nebo třeba meditace. Odpočinutý mozek vám takovou péči vrátí v podobě nových nápadů, osvěžujících myšlenek a hlubších zážitků a lepší paměti,“ doplňuje psycholožka.

Socializujte se

Mluvte, jak jen to jde, a to i on-line. Lidé jsou sociální stvoření. Výzkum publikovaný na Society for personality and Social Psychology z roku 2007 ukazuje, že silný systém sociální podpory je pro naše emoční zdraví a zdraví mozku zásadní. Z této studie vyplývá, že lidé s velmi aktivním společenským životem měli nejpomalejší pokles paměti. Ukázalo se, že pouhých 10 minut rozhovoru s jinou osobou zlepšuje paměť.

Zatočte s paměťovými jedy

Každý, kdo přetěžuje sám sebe, myšlení nebo paměť, se uchyluje k látkám, které povzbuzují a dráždí nervovou soustavu. Tyto látky zlepšují soustředění a zapamatování, avšak často vedou k návyku. A ne všechny z nich jsou bezpečné. Kofein je pozitivním stimulátorem a v malém množství neublíží. Avšak je-li ho přemíra, vyvolává nespavost a bušení srdce. Stejně tak je tomu u alkoholu. Jeho nadměrné pití vede k neschopnosti přijímat nové informace a k nesoustředěnosti. A kouření? „Nikotin krátkodobě stimuluje a uvolňuje, ale při dlouhodobé konzumaci vede k poruchám vědomí a paměti,“ doplňuje třetí nejvýraznější paměťový jed psycholožka Sylvie Lairová. Chcete-li své paměti pomoci a přestat zapomínat, rozlučte se s návyky, které ji omezují.