Začít si povídat jen tak s někým na ulici, párty či v čekárně? Hrůza, nepředstavitelná situace, přání, které byste rádi. Kvůli své uzavřenější povaze či covidové sociální izolaci jsou vaše konverzační schopnosti na nule. Je na čase je vylepšit. Zapomeňte na téma počasí a veďte smysluplnější rozhovory. Víme, jak na to.
Jak rádi byste také uměli kamkoliv přijít a začít se nenuceně bavit s lidmi. Místo toho postáváte spíše při straně a čekáte, kdo nahodí udičku. Zarytě mlčíte, odcházíte dříve, snažíte se zabavit sami. Škoda, a vy to víte. Jen ta ústa otevřít. Ale o čem si povídat, abyste nevypadali trapně? Co když někoho urazíte? Nakonec při své analýze dojdete k rozhodnutí, že to nějak bez konverzace zvládnete. Jenže, co když si tím zavíráte dveře před novou láskou, příjemnější atmosférou v kanceláři nebo kariérou? Za poslední rok navíc vaše schopnost konverzovat ještě více klesla.Home office, nákupy on-line, veškerá domluva přes chat. Ale teď se zas časy mění. Před vámi je léto, posedávání na zahrádkách, spousta situací, kde budete s lidmi. Strach je přirozená obranná reakce, ale v komunikování spíš škodí. Lidé jsou sociální tvorové a družit se potřebují. Pojďme se naučit začít konverzaci a vést ji smysluplně. Téma počasí to jistí vždy, ale zkusme to jinak. Samantha Boardmanová, psychiatrička z Manhattanu píšící blog s názvem The Positive Prescription říká, že nové konverzace nám otevírají cestu do světa: „Pamatujte, že každý, koho kdy potkáte, ví něco, co vy ne. Konverzace o našich zkušenostech a světě kolem nás nám umožňuje najít smysl v našich životech. Dobré konverzace usnadňují spojení s osobou, se kterou mluvíme, a půjdeme-li v rozhovoru hlouběji, nacházíme jednoduchý způsob, jak si vypěstovat štěstí.“ Ano, začít konverzaci není vždy lehké, ale také ne nemožné.
TIP NA VIDEO: Udělejte dojem
Požádejte o radu
Jak bystře poznamenal Oscar Wilde: „Všichni obdivujeme moudrost těch, kteří k nám přicházejí pro radu.“ Je to skvělý způsob, jak zahájit konverzaci. Lidé většinou rádi mluví o sobě a svých zkušenostech. Studie ukazují, že když člověk mluví o sobě, cítí se dobře – aktivují se stejné oblasti mozku jako při konzumaci dobrého jídla, užívání drog a dokonce i sexu. Využijte této možnosti jako příležitost se něco naučit.
Pokračování 2 / 7
Zeptejte se proč a jak
Když se zeptáte na otázku „Co“, je pravděpodobné, že dostanete jednoduchou odpověď, ale když položíte otázku s „Proč“, prozkoumáte základní motivaci člověka. Například: „Proč si myslíte, že se to stalo?“ přináší promyšlenější odpověď než: „Co se stalo?“ Každá otázka, kterou položíte, má potenciál zúžit nebo rozšířit dialog. Otázky typu „Co“ ale také podněcují introspekci a vyjadřují skutečný zájem o zkušenost druhé osoby: „Co si myslíte o tom novém filmu?“
Pokračování 3 / 7
Schovejte telefon
Studie z roku 2014 s názvem „The iPhone Effect “ ukázala, jak pouhá přítomnost telefonu může zničit konverzaci. Kvalita a podstata konverzace byly hodnoceny jako méně uspokojivé ve srovnání s konverzací, která proběhla bez mobilního zařízení. Poselství je jasné. Chcete-li konverzovat a poznávat nové lidi, nechte telefon v kapse nebo v kabelce a nikdy jej nepokládejte na stůl. Pokud očekáváte důležitý e-mail, dejte vědět druhé osobě, alespoň bude vědět, že bezděčně nebrouzdáte Instagramem místo rozhovoru s ní.
Pokračování 4 / 7
Mějte zájem
Jak říká Iris Apfel: „Musíte mít zájem. Pokud nemáte zájem, nemůžete být zajímaví.“ Proto se ptejte na témata, která vám pomohou najít společnou řeč. Stavte na tom, co říká ten druhý. Vyvarujte se chrlení kontrolních seznamů a předvídatelných otázek typu: „Odkud jsi?“ a „Co děláš?“ Zeptejte se na otevřené otázky, které vyžadují více než jednoslovnou odpověď. Funguje to i u dětí – například místo toho, abyste řekli: „Jak se vám to líbilo?“, zkuste: „Překvapilo vás dnes něco?“ „Co se ti zdálo na tom místě zajímavé?“
Pokračování 5 / 7
Vyhněte se svému oblíbenému tématu
Proč? Vždyť konečně něčemu rozumíte, a měli byste mlčet? Vždyť o cyklistice dokážete mluvit hodiny? No právě. Vy mluvíte. Je to neintuitivní, ale dává to smysl – ať už je to opera nebo váš pes, pravděpodobně budete mluvit hodně a nebudete dostatečně poslouchat. A ztratíte konverzačního partnera.
Pokračování 6 / 7
Mluvte méně a více poslouchejte
Skutečné naslouchání zahrnuje vyslechnutí toho, co člověk říká, a také věnování pozornosti jeho neverbální komunikaci. „Odpovězte parafrázováním a přemýšlením o konverzaci, abyste ji posunuli kupředu – ukazuje druhé osobě, že vám skutečně záleží na tom, co má říci. Zkuste najít něco, co druhého baví či o co se vášnivě zajímá, a poté použijte následující tři kouzelná slova: Řekni mi víc,“ doporučuje, jak se posunout v konverzaci a naučit se poslouchat psychiatrička Samantha Boardmanová. Podporujte rozvoj konverzace, a když vám druhá osoba položí otázku, odpovězte více než jen jednou holou větou. Na otázku „Kde bydlíte?“ se vyhněte jednoslovné odpovědi „V Praze“, ale zkuste být konkrétnější a popisujte: „Na okraji Prahy vedle velké nemocnice.“ Jinými slovy, dejte druhé osobě nějaké osobní (a podstatné) informace, se kterými může pracovat. V každém případě odolávejte pokušení okamžitě přerušit rozhovor a zhostit se tématu: „Máte rádi běhání? Já také! Každý týden běhám...“
Pokračování 7 / 7
Dodržujte pravidlo 20 sekund
Dr. Mark Goulston, autor knihy Just Listen, poskytuje několik praktických rad, kdy mluvit, a doporučuje dodržovat pravidlo semaforu: „Během prvních 20 sekund hovoru máte zelenou: Váš posluchač vás má rád, pokud je váš výrok relevantní pro konverzaci, a doufá, že poslouží i jemu. Ale pokud nejste extrémně nadaný vypravěč, lidé, kteří mluví více než zhruba půl minuty v kuse, jsou nudní a často jsou vnímáni jako příliš upovídaní. Světlo na dalších 20 sekund zežloutne – nyní se zvyšuje riziko, že druhý začne ztrácet zájem. Po 40sekundovém monologu vám začne svítit červená. Ano, občas tuto rudou můžeme ignorovat a dál mluvit, ale raději zastavte, jinak vám hrozí nebezpečí, že ztratíte svého konverzačního partnera.“ A budete zas postávat sami.
