„Když jsem stála někde u stánku a nabízela lidem vzorečky kosmetiky místo toho, abych řešila u soudu složité spory, občas jsem si říkala, jestli jsem se nezbláznila,“ vzpomíná na začátky svého podnikání spolumajitelka firmy BiOrganica Andrea Vaníčková. Veškeré pochyby, jestli dělá dobře, ale dokázala ustát a dnes si s kolegyní mohou říct: Daří se nám. Ale za největší pracovní úspěch považuje to, že ji vlastní firma baví, inspiruje a naplňuje.
Jak jste se dostala od advokacie ke kosmetice?
Když se nám narodily děti, začaly jsme se s kamarádkami tak přirozeně zajímat o složení dětské kosmetiky a v podstatě jsme s hrůzou zjišťovaly, co všechno obsahuje. Zpočátku nás ani nenapadlo, že bychom něco takového mohly řešit i u kosmetiky pro nás. Až jednou přivezla kolegyně z veletrhu zdravého životního stylu v Norimberku kosmetiku InLight. Vyzkoušela jsem ji a okamžitě si mne získala. A když obstála i u kolegyně, která má opravdu citlivou pleť a tehdy měla těžkou formu akné, rozhodly jsme se, že ji sem musíme začít dovážet.
Takže jste rozjely obchod s kosmetikou.
Ono to bylo samozřejmě složitější. Zpočátku jsme do toho šly hodně naivně a vůbec netušily, co to obnáší. Měly jsme pocit, že sem dovezeme úžasný přípravek a všichni nám utrhají ruce. Až potom jsme zjistily, že je tu už spousta firem, které také tvrdí, že jsou nejlepší, a že budeme v tomto směru muset udělat ještě hodně práce.
Co bylo na začátku důležité – propagace? Marketing?
Nejdůležitější bylo dostat tu značku do povědomí a k lidem. Pak už to šlo, protože hodně lidí, kteří kosmetiku vyzkouší, u ní zůstávají. Na začátku dobře fungovala taková ta „work of mouth“, česky šeptanda. Ale to nestačí. Chodily jsme po různých akcích, nabízely vzorečky. A musím říct, že třeba na základě vzorečku si k nám řada lidí tu cestu našla.
Dnes máte v e-shopu i dekorativní kosmetiku a čaje. Jak vybíráte to, kterou budete prodávat?
V první řadě musí být výrobek ideálně stoprocentně v bio kvalitě. Takže objíždíme veletrhy, pátráme a sledujeme složení. Pak ale také požadujeme, aby byl účinný a příjemný na užívání. Takže v další fázi testujeme na sobě, jestli nám výrobek vyhovuje. Tam hodně sledujeme reakce kolegyně Petry, která je pro výrobky na pleť opravdu výborným barometrem. Pak testujeme i na svých dětech a širších přátelích. A pak ty výrobky musí mít něco, čemu říkáme energie.
A to zjistíte jak?
Ono se to těžko vysvětluje, ale já mám pocit, že ten výrobek si ty lidi přitáhne. Možná je to tím, že za tím stojí to úsilí lidí, kteří ho vyráběli, odpovědnost, úcta a také dobrý úmysl neničit životní prostředí a dát lidem výrobek, který jim nebude ubližovat.
Co pro vás osobně bylo v podnikání nejtěžší?
Tak samozřejmě ty lehce naivní začátky, ale pro mě osobně to byl možná ten moment, kdy jsem se rozmýšlela, jestli mám skončit s advokacií. To je dost prestižní obor, funguje tam velké ego – včetně mého – a já si říkala, jak to zvládnu, až přijdou ty lehce jízlivé poznámky kolegů, proč měním advokacii za kosmetiku?
A přišly takové poznámky?
Kupodivu méně, než jsem čekala. Naopak se mě někteří mužští kolegové ptali, jestli u nás ve firmě pro ně nemám místo. Každopádně mě nová práce totálně pohltila, jsem šťastná a neměnila bych. Pracuji s úžasnými a inspirativními lidmi. Ne, že bych pracovala méně, ale jsem to já, kdo o tom rozhoduje. Dříve to bylo tak, že když klient zavolal o půlnoci, musela jsem se mu věnovat. To jde s dětmi dost obtížně a já postupem času zjistila, že to vlastně nechci. Navíc jsem se nikdy nedokázala od práce a různých nepříjemných situací zcela odosobnit a být vůči tomu drsnému prostředí úplně imunní. Zdá se mi, že tohle umějí trochu lépe muži.
Ale méně práce asi nemáte?
To nemám a je fakt, že moc neodlišuji volný čas a čas v práci. Když mohu, tak myslím na naši kosmetiku, co udělat na sociálních sítích a tak podobně. Ale cítím, že mě to naplňuje a hlavně mě to baví.
Hlídáte si nějak, abyste stihla i odpočívat?
Špatně. Obě s kolegyní jsme zvyklé pracovat s velkým nasazením, od začátku jsme si dělaly všechno samy a takový druhý, třetí rok jsme se dostaly do fáze, kdy jsme jely hodně nadoraz a rodina šla stranou. Naštěstí jsme si v tu chvíli dokázaly říct, že takhle to dál nechceme, a trochu jsme zabrzdily. Dnes už je na prvním místě má rodina, a když nestíhám práci, tak ji prostě nestíhám. Ono se také nic dramatického nestane. Jinak se ve volném čase snažím dělat jógu, chtěla bych denně, ale mám rok a půl starého synka, takže to ještě nějakou dobu nebudu stíhat.
Ale naučila jsem se třeba hodinu před spaním na práci nemyslet a dělat něco jiného. Třeba si číst, abych si vyčistila hlavu a o kosmetice se mi nezdálo.
Z čeho máte ve své práci radost?
Děláme to pátým rokem a vidím, že složení kosmetiky zajímá více a více lidí. Jak začali sledovat složení potravin a řeší, co jí, tak nějak přirozeně se dostávají i k tomu, co na sebe mažou.
