...

... Zdroj: iStock.com

6 způsobů, jak správně kritizovat

„Feedback je dárek,“ říkají manažeři. Jak ale tenhle nevyžádaný dárek formulovat, aby dotyčnému kritika opravdu k něčemu byla? 

Uvědomte si, že nic nevíte

Většina z nás kritizuje v domnění, že víme, jak by se ten druhý, třeba chybující zaměstnanec, měl změnit, aby už nechyboval. To ale většinou není pravda, tvrdí Ashley Goodall a Marcus Buckingham, autoři knihy Devět lží o práci. Pokud si myslíme, že my jsme ti, kteří víme, jak to dělat správně, naše kritika nejspíš nepadne na úrodnou půdu.

Také chválit se musí umět

Stejně jako kritika, i nejúčinnější je pochvala, která zdůrazní, jaké pocity v nás ten druhý vzbuzuje. „Dodalo mi to energii,“ anebo „Mám na to doslova chuť,“ funguje lépe než objektivní chvála, která působí povýšeně, jako by ten, kdo chválí, byl neomylný arbitr.

Pamatujte, že to, co je skvělé, je jedinečné

Očekáváte-li ne průměrné, ale vynikající výsledky, mějte na paměti, že se jich nedá dosáhnout jedinou „správnou“ cestou. Takže respektujte, že ten, koho máte hodnotit, třeba bude postupovat jinak, než byste postupovali vy, nebo než je ve vaší firmě zakořeněným zvykem. Výjimečný úspěch je vždy jedinečný a nenapodobitelný, není to pouhý výsledek dodržování předpisů.

Řekněte, jak to na vás působí

„Jediné, v čem jsme my lidé skutečně neomylní, jsou naše vlastní pocity a reakce,“ říká Marcus Buckingham. Tak je popište. „Být subjektivní není chyba, ale naopak výhoda. Lepší, než říkat,Má to být takové a takové,‘ je říci například:,Mě to nudí.‘ Anebo:,Tvoje prezentace se mi zdá přesvědčivá, ale občas jsem cítila, že na mě tlačíš až příliš‘.“

Soustřeďte se na to pozitivní

Kritika v člověku nevzbuzuje touhu dělat svou práci lépe, právě naopak. Kritizovaný ji vnímá jako hrozbu a reaguje na ni systémem „fight or flight“. Soustředí se v tu chvíli jen na „přežití“. Pochvala naopak stimuluje chuť dále se učit a zlepšovat.

Eliminujte stres

Pokud chcete, aby se člověk, kterého kritizujete, skutečně v něčem zlepšil, vaše kritika by neměla být zdrojem stresu. Ten totiž v mozku doslova zužuje prostor, který máme pro to, abychom se naučili něčemu novému.

Článek vyšel v květnovém čísle časopisu Moje psychologie s Erikou Stárkovou na titulce. Objednat si ho můžete také přes www.ikiosek.cz.

.
. | Zdroj: Archiv Mojí psychologie