V rámci projektu O čem se mlčí časopisu Moje psychologie si moderátorka Adéla Elbel do studia pozvala psychologa a párového poradce Petra Kačenu, zakladatele Školy psychologie s.r.o., a Romana Bojka ze společnosti IKEA. S těmito odborníky se bavila o rovnoprávnosti ve vztazích, vzájemné toleranci, respektu a úctě mezi partnery.
Tématu genderové rovnosti se věnuje také článek v květnovém vydání časopisu Moje psychologie – příběh Kateřiny, půvabné mámy dvou dětí, které trvalo roky, než se dokázala vymanit z nefungujícího vztahu.
„Celý život jsem byla na vše sama, na děti, péči o domácnost i vydělávání peněz,“ popisuje Kateřina Mrázková (40) dvacetiletý vztah s partnerem a otcem jejich tří dětí, který vyústil v násilí ze strany partnera a skončil jejím odchodem ze vztahu. Začátek vypadal idylicky. Její partner se choval mile, byl všímavý, byla to první láska. Já si nikdy nevěřila a byla jsem ráda, že si někdo všiml mě,“ líčí začátky vztahu Kateřina.
Brzy se ale ukázalo, že vztah není takový, jaký si vysnila. „Bohužel partner pil a vždy si chtěl dělat, co chce sám. Doma chtěl někoho, kdo tam pro něj bude k dispozici. Z domova jsem byla zvyklá poslouchat, tak jsem si myslela, že to je normální. Vše se zhoršilo, když na svět přišla nejstarší dcera Lucie,“ pokračuje Kateřina s tím, že partner s ní a dcerou netrávil čas. Vysedával s kamarády v hospodě, domů chodil opilý a choval se agresivně.
„Měla jsem strach, ale na druhou stranu jsem doufala, že se to změní. Bohužel se to zhoršovalo. Postupně mě začal odřezávat od přátel a známých,“ popisuje Kateřina. „Byli jsme věčně bez peněz, on ale paradoxně na pití peníze měl vždy. A také přehled o tom, jaké peníze chodí mně, kdežto já o jeho příjmech přehled neměla. Rovnoprávné postavení mezi námi neexistovalo. Vše chtěl mít pod kontrolou.“
Rovnost v pozicích?
Kateřina se snažila najít práci a nastoupit do zaměstnání. S malým dítětem, o které ale pečovala sama, to nebylo jednoduché. Nakonec nastoupila na pozici asistentky obchodního ředitele.
„Narazila jsem ale na tlak ze strany vedení, sdělili mi, že je sice v pořádku, že mám malé dítě, ale abych si uvědomila, že práce je priorita a rodina je na druhé koleji. Bohužel dcera po nástupu do školky začala být nemocná a pro mě bylo nemyslitelné nechat ji doma s partnerem samotnou, zvlášť když jsem neměla jistotu, jestli s ní doma bude. Vydržela jsem měsíc a půl a poté jsem se zhroutila.“ Pak už partner nechtěl slyšet o tom, aby se Kateřina do práce vrátila.
A jestli ji někdy napadlo z takto nerovnoprávného vztahu odejít? „Opakovaně. Jenže jsem byla izolovaná a měla jsem strach odejít. Dokola do mě hučel, že jsem nula, nicka a bez něj nic nezvládnu. Když stokrát slyšíte to samé, nakonec tomu uvěříte. Další věcí je, že jsem se styděla, jak a v čem žiji. Tím víc pak přesvědčujete druhé i sama sebe, že žijete vysněný život, a je hanba někomu přiznat, že je to obráceně,“ pokračuje Kateřina a dodává, že byla chyba, že nepožádala druhé o pomoc. „Vždy jsem se snažila vše zvládnout sama, nikdy jsem nechtěla nikoho obtěžovat. Dnes vím, že to byla blbost, každý někdy pomoc potřebuje. Odhodlala jsem se v okamžiku, kdy to zašlo příliš daleko a uvědomila jsem si, že v ohrožení nejsem pouze já, ale že jde hlavně o děti,“ vzpomíná.
Příběh Kateřiny je druhý ze série příběhů časopisu Moje psychologie O ČEM SE MLČÍ. Téma genderové rovnosti se však netýká jen jejího příběhu, proto si moderátorka Adéla Elbel pozvala do studia dva hosty, kteří mají k tématu co říct: psychologa a párového poradce Petra Kačenu, zakladatele Školy psychologie s.r.o., a Romana Bojka ze společnosti IKEA. Celý článek a další skvělé čtení najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší online trafice iKiosek.cz! Doprava je zdarma.
