Video placeholde

Simona Krainová: „Můj recept? Deset kilometrů denně!“

Její kariéra trvá přes třicet let. Tělo má však pořád jako náctiletá. Na rozdíl od jiných Simona Krainová neskrývá, že je to dřina. Pořád fotí titulky časopisů a prostřednictvím sociálních sítí inspiruje tisíce žen k tomu, aby neležely na gauči. Když ji poslechnete, jako to před sedmi lety udělala její sestra Yvona, může vám to změnit život.

Když jsme se domlouvaly na rozhovor, psala jste mi, že nemůžete od osmi do jedenácti, kdy sportujete. Tři hodiny? To zní skoro jako tréninkový plán profesionálního atleta?

Dneska je neděle, tak jsem si dala rezervu na spánek a odpočinek. Tři hodiny cvičení nedávám, ale ke dvěma se blížím. Většinou sedmdesát minut běhám, pak chvilku vydechnu a přidám ještě půlhodinku domácího posilování středu těla plus plank. S plankem jsem začínala na třiceti vteřinách, dneska dávám pět, šest minut.

To každý den?

Šestkrát týdně. Já vím, že někomu to může znít jako přehánění, ale mám vyzkoušeno, že mi to tak vyhovuje. Teď běhám ještě trochu víc, protože se blíží léto a čeká mě pár focení včetně tohoto pro Dietu. Taky jsme se po třech měsících vrátili s rodinou z Karibiku, kde jsme si užívali. To víte – když člověk konečně přijede na místo, kde jsou otevřené restaurace, a ještě je tam excelentní gastronomie, dávali jsme si jídlo, víno, prostě prázdninový režim… Takže teď jsem na sebe tvrdší.

Video placeholde

Běháte skoro deset let. Jak se z toho stal návyk?

Nejspíš tím, že to dělám skoro denně. Když si dám den volna, běhání mi chybí. Je to podobný pocit, jako bych se neosprchovala nebo si nevyčistila zuby. Ani pak nemám takové chutě. Ale pozor, to neznamená, že se denně nemusím přemlouvat. Když ráno vstávám, zatímco všichni ještě spí nebo se chystají snídat vajíčka se slaninou, a já si mám nazout tenisky, taky se musím dokopat. Prvních dvacet minut je nejhorších. Pak se to překlopí a já mám pocit, že můžu běžet dvě, tři hodiny.

Co podle vás pomáhá, aby člověka nezmohla lenost?

Mně vstávat brzo. A odcvičit si svoje ještě před tím, než vlastně pořádně začne den. Někdy to znamená nastavit si budíka na pátou, ale ten pocit v sedm je skvělý. Ono to souvisí s tím, že já mám ráno nejvíc energie. Tělo je nabuzené, hlava je nezatížená, žaludek prázdný. Během dne už je to potíž. Řešíte práci, děti, tisíc věcí, někdo vás nasere… To je pak jasné, že když se člověk v půl šesté dopotácí domů, řekne si akorát: „A teď mám jít ještě běhat?“ Jasně že nejde. Já bych se taky nevykopala. Už mám vypozorované, že když si nezacvičím ráno, už na sport můžu většinou zapomenout.

Simona Krainová
Simona Krainová | Zdroj: Lucie Robinson

Máte ještě nějaký trik, co pomáhá?

Mám všechno připravené u postele, abych se nemusela moc rozmýšlet, jestli jít, nebo ne. Takže komínek oblečení, tenisky, vodu s citronem. K tomu vypiju L-karnitin od Nutrendu a už stojím u dveří jako závodní kůň ve stáji.

Celý rozhovor a další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Dieta. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Doprava je zdarma.

.
. | Zdroj: Lucie Robinson