Terezie Kovalová pro Karl Lagerfeld

Terezie Kovalová pro Karl Lagerfeld Zdroj: Marek Mičánek

Terezie Kovalová
Terezie Kovalová pro Karl Lagerfeld
Svatební den hudebnice Terezie Kovalové
Svatební den hudebnice Terezie Kovalové
Terezie Kovalová
10
Fotogalerie

Terezie Kovalová: Rovnici na pohodu si musí spočítat každý sám pro sebe

Terezie Kovalová je violoncellistka, zpěvačka a hudebnice, ale také učitelka a občas i modelka. Patří k nejvyhledávanějších českým hudebníkům a podílela se na více, než padesáti albech. Jak to stíhá, kde bere energii a co jí dělá radost každý den?

Co byste chtěla, aby se vybavilo lidem, když se řekne Terezie Kovalová?

Asi bych si přála, aby to bylo slovní spojení „kvalitní profesionál“.

Mně se vybaví „žena, která ukázala, že violoncello nepatří jen do Rudolfina“. Vám ho přitom vybrali rodiče a ten nástroj jste ze začátku neměla úplně ráda?

Moc ne. On ten nástroj není úplně jednoduchý a já se musela jako dítě smířit s tím, že to bude chtít dost úsilí, aby ho člověk ovládl. Ale to musí člověk u každého nástroje. Vůbec všeobecně cokoliv, co se má dělat pořádně, vyžaduje úsilí. V pubertě jsem měla období, kdy jsem si říkala, že možná violoncello není pro mě. Pak jsem si zahrála ve třinácti letech s filharmonií a to mě utvrdilo v tom, že to opravdu chci dělat.

Terezie Kovalova
Terezie Kovalova | Zdroj: VERMONT

Co považujete za úspěch?

Určitě je to dobře vybalancovaný svůj soukromý i pracovní život. Že mohu dělat práci, co mě baví a zároveň doplňovat energii v setkávání s lidmi, které mám ráda, že se mi daří udržovat nějaký psychický balanc.

Čím si ho udržujete?

Mám psa, takže to je jasné – procházky, pohyb. Ale moje dvě zásadní věci jsou dobře jíst a často si volat se svými přáteli a s rodinou. Ti si ze mě dělají srandu, protože jim většinou telefonuji, když někam jedu. Ale pro mě jsou to třeba dvě hodiny, kdy mám v kuse čas a mohu si tak v klidu povídat. Mít takhle v kuse dlouhý čas na povídání, to se mi poštěstí málokdy, ale na cestách to jde.

A pak by se našla spousta různých drobných rituálů - hodně používám aroma lampy, různé esence či kadidla. Ale každý si tu svoji rovnici na „pohodu“ musí spočítat sám pro sebe, na to asi neexistuje univerzální tip.

Také říkáte, že si vážíte svého klidu, že vás moc často nenajedeme na nějakých party. Je to i tím, že jste vyrůstala v Ostravě a máte svoje „odslouženo“?

Tak určitě je to částečně i tím, na Stodolní jsem se vyřádila. Moje práce se navíc odehrává v klubech, takže když mám volno, do baru se nehrnu. Také se často stává, že mě někam pozvou a já prostě nemůžu, protože už mám práci, která se plánuje dost dopředu. Podobně to vlastně bývá i s nabídkami na focení nebo modeling.

Když čas máte, tak ještě modelku děláte?

Snažím se, ale když to nevychází časově s časopisy, fotím pak s fotografy, se kterými si jen tak pro radost něco vyfotím. Vlastně jsem se tak trochu vrátila k době, kdy jsem ještě nebyla v agentuře, ale fotit jsem chtěla.

Svatební den hudebnice Terezie Kovalové
Svatební den hudebnice Terezie Kovalové | Zdroj: Instagram

Často vás média titulují jako „nejkrásnější hudebnici“…

To je strašně podivná nálepka! Na jednu stranu to může člověku zalichotit, ale znám tolik krásných hudebnic a vůbec, když žena umí hrát na nástroj, tak je to vždycky sexy. Možná kdyby to bylo „nejčastěji focená“... ale těžko říct, na to žádné statistiky nejsou. Každopádně tohle označení mi opravu přijde hrozně divné a nefér vůči ostatním.

Cítíte, že je na vás vyvíjen velký tlak, že musíte jako muzikantka dobře vypadat?

Ale tak to je asi všude, ne? U klasiky je to navíc historicky dané, koncerty jsou stále vnímány jako slavnostní chvíle, kdy se člověk patřičně oblékne. Když přijdete nevhodně oblečen na koncert klasické hudby, může se klidně stát, že vás na něj nepustí. Navíc to tak mám nastavené už od dětství, vizuální stránka ke koncertům prostě patří a nedělá mi problém se na koncert pořádně připravit. Takže tlak necítím.

Jste tváří módní značky Karl Lagerfeld, čím vás oslovila spolupráce právě s ní?

Určitě osobností samotného zakladatele, mým snem bylo zahrát mu na přehlídce. To už se tedy bohužel nepovede, ale jinak je ta spolupráce skvělá. Na prvním focení mě třeba nastylovali tak, že jsem opravdu vypadala jako jeho mladší bratr. Já se moc nepovažuji za influencera, ale mám štěstí, že ke mně přicházejí nabídky na spolupráci, které mi dávají smysl. Občas mi tedy nabídnou být tváří nějakého drinku, ale jako učitelka nechci propagovat alkohol nebo cigarety.

Terezie Kovalová pro Karl Lagerfeld
Terezie Kovalová pro Karl Lagerfeld | Zdroj: Marek Mičánek

Učíte děti na cello, pro některé můžete být vzorem… Měla vy jste nějakou oblíbenou violoncellistku nebo muzikanta, který vás inspiroval?

Moje nejoblíbenější violoncellistka je Jacqueline du Pré, s její tvorbou jsem se seznámila zhruba v období, kdy jsem měla pochybnosti, jestli je cello moje cesta. Ona zažila velkou slávu velmi mladá, byla na absolutním vrcholu už v osmnácti letech. Přibližně ve třiceti jí diagnostikovali roztroušenou sklerózu a s kariérou byl konec. Také Itzhak Perlman, jeden z nejvýznamnějších houslistů současnosti. V dětství prodělal obrnu, takže pro svůj handicap hraje netradičně vsedě a hraje jak pán Bůh. Osudy těchto dvou osobností ve mě i s ohledem na moje zdraví rezonují.

Mluvíte o svých chronických bolestech zad?

Taky, mám takový svůj balíček „štěstí“, který jsem obdržela do života. Ale moc nevidím důvod to nějak víc rozebírat – jednak s tím žiji dlouhodobě, takže jsem si už zvykla, za druhé nejsem jediná, řada lidí má problémy, se kterými se musí vyrovnat. Tak to prostě je.

Hlídáte si, jak moc pracujete?

Ono to moc nejde, naše práce je bohužel dost nepravidelná. Třeba manžel je zvyklý ze sportu, že každý den se trénuje od tolika do tolika a konec, dlouho mu trvalo, než se nějak srovnal s tím, že u mě je to velmi proměnlivé. Jsou období, kdy je toho hodně, zkoušky, přesuny, koncerty a pak je okurková sezóna, kdy není nic. Ale moje motto je, že pokud mě to baví, tak proč tomu říkat ne?

Co vám dělá radost každý den?

Na svých cestách si vždycky uvědomím jednu věc: my jsme opravdu privilegovaná skupina. Každý, kdo se ráno probudí, má co pít, je mu teplo, má kde bydlet a co jíst, může jít od práce, která ho aspoň trochu baví a má někoho, s kým to může sdílet, tak se má dobře.