Taťána Gregor Brzobohatá

Taťána Gregor Brzobohatá Zdroj: Paul de Luna

Taťána Gregor Brzobohatá
Taťána Gregor Brzobohatá
Taťána Gregor Brzobohatá
Taťána Gregor Brzobohatá
Taťána Gregor Brzobohatá
9
Fotogalerie

Taťána Gregor Brzobohatá: V sedmdesáti budu vypadat nejlíp!

Lidé, kteří dělají svou práci s nadšením, jsou vždycky krásní a přitažliví. Nemusejí ani být držiteli titulu Miss World jako Taťána Gregor Brzobohatá. Získala si nás zápalem, s nímž mluvila o své babičce stejně jako o svých aktivitách v OSN. 

Čím jste chtěla být, než jste se stala Miss World?

Jako dítě samozřejmě Angelika, co si budeme povídat. (směje se) Vždycky jsem ji s babičkou sledovala v televizi a ty filmy zbožňuju i dneska. Později jsme si se sestrami hrály na soutěž Miss. Já jako nejstarší jsem byla porotkyně. Anebo tanečnice a choreografka: chudinky sestry musely tancovat, jak jsem pískala. (směje se) Naše představení jsme předváděly babičkám, tetám, sousedům… Jako dítě jsem v Opočně chodila na výrazový tanec a chvíli i do divadelního kroužku. Ale když jsem se potom rozhodovala, co studovat, zvolila jsem školu zaměřenou na historii, umění a na cizí jazyky. Uvažovala jsem ale i o mezinárodních vztazích, protože procestovat svět byl vždycky můj sen. Cokoli, co bylo spojené s cestováním, poznáváním a dobrodružstvím.

To se vám bezpochyby splnilo. Právě včera jste se vrátila z New Yorku. Byla jste členkou oficiální české delegace Politického fóra o udržitelném rozvoji v OSN. Co bylo vaším úkolem?

Naším úkolem bylo představit, jak se České republice daří naplňovat Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). Podle celosvětového průzkumu jsme na úžasném 5. místě! Prezentace naší delegace se týkala tématu spolupráce a jejího významu napříč všemi sektory: od státní správy přes neziskové organizace až po byznys. Všichni si uvědomujeme, že pokud má ve společnosti dojít ke komplexní změně k lepšímu, což si všechny země OSN předsevzaly splnit do roku 2030, potřebujeme účast všech. Musí se na ní opravdu podílet celá společnost. Země OSN přijaly závazek, že do roku 2030 odstraní nejpalčivější problémy v 17 vyjmenovaných oblastech. Mezi nimi je třeba příslib vymýtit všechny formy domácího násilí, rovnoprávnost žen a mužů, snížení plýtvání potravinami o polovinu, zastavení odlesňování, omezení korupce nebo vymýcení nadměrného rybolovu. Nejde jen o to, prolomit lhostejnost, vzbudit v lidech zájem a ukázat, že každý jedinec má schopnost ovlivnit mnoho věcí ve svém okolí, ale také o zapojení celé společnosti a pomoc všech. Pokud by se o to snažila jenom vláda, žádná změna se neodehraje. Proto jsou do této iniciativy zapojené vedle vlády i neziskovky, business a musí se zapojit logicky i veřejnost.

Taťána Gregor Brzobohatá
Taťána Gregor Brzobohatá | Zdroj: Paul de Luna

Jak jste se do delegace dostala vy?

Na základě dosavadní spolupráce s naší nadací jsem byla oslovena, abych zastupovala český neziskový sektor. Není to první účast na konferencích v OSN, byla to naše čtvrtá; vnímám to jako logickou součást naší práce a zároveň i jako ocenění práce naší nadace Krása pomoci. Ale zaregistrovala jsem někde i šovinistickou poznámku ve smyslu: „Vy tam jedete za tu krásu.“ Tak to je úsměvný názor, když si uvědomím, že se jedenáct let věnuju humanitární činnosti a vlastní organizaci téměř deset. Když se něčemu věnujete tak dlouho, je to autentické a není to povrchní. Čím dál víc si uvědomuji, jak velké a aktuální téma, které rezonuje a má smysl, jsem si vybrala.

A téma spolupráce souzní s prací vaší neziskovky?

Naprosto zásadně. Protože usilujeme o komplexní zlepšení života seniorů, spolupracujeme jak s ostatními neziskovkami, které seniory podporují, s nemocnicemi, s městskými částmi, ale i s vládou a samozřejmě i se soukromým sektorem a jednotlivci. Musejí přijít změny jak legislativní ve prospěch seniorů, domácích pečujících a sociálních pracovníků, tak v oblasti zaměstnávání seniorů. Tyto změny se musejí stát postupně, dlouhodobou prací na mnoha úrovních zároveň, a k tomu potřebujeme pomoc a spolupráci všech. Naše unikátní sociální služba „Doma bez obav“ komplexně zajišťuje seniory v jejich domácím prostředí a umožňuje jim žít důstojně a s profi pomocí doma. Je unikátní tím, že vyplňuje mezeru mezi ostatními dostupnými službami. Organizujeme i osvětové kampaně, snažíme se motivovat mladou generaci a jednotlivce, kteří mohou pomoci nejen tím, že darují peníze, ale mohou se stát dobrovolníky v domácnostech seniorů. Je tu spousta osamělých seniorů, kteří ocení, když mohou s někým pobýt a popovídat si, třeba jen na pár hodin jednou týdně.

Pokračování 2 / 4

Co vás vlastně přivedlo k rozhodnutí zaměřit se právě na práci pro staré lidi?

Úplně na začátku to bylo spontánní rozhodnutí, které bylo ovlivněné vztahem s mými prarodiči a praprarodiči i vlastní zkušeností z cest a misí Miss World, kdy jsem vypozorovala, že na tom zdaleka nejsou nejhůř děti, ale právě senioři. Až teprve časem mi došlo, jak je toto téma aktuální a významné. V roce 2050 bude třetina lidí nad 65 let, to bude mít velký dopad na celou společnost a je třeba jednat už teď. Zároveň jsem přesvědčena o tom, že senioři jsou významnou součástí naší společnosti a patří mezi ně řada pozitivních vzorů. Snažíme se proto s nadací bořit i hloupé stereotypy o seniorech. Vezměte si například Pierra Richarda, kterému bychom rádi ještě letos předali cenu za inspiraci, kterou pro všechny napříč generacemi je. Je mu přes osmdesát, ale pořád je aktivní, natáčí filmy, vystupuje, pěstuje víno a u toho všeho je neuvěřitelně šarmantní… Pro mě je velkou ikonou už od dětství, kdy jsem se s babičkou dívala na jeho komedie. Anebo ženské vzory, jako byla Ája Vrzáňová nebo je Eva Jiřičná, Madeleine Albright… To jsou inspirativní osobnosti, které překonávají stereotypy spojené s vyšším věkem.

A co osobní důvody?

Přirozeně v sobě cítím odkaz svých předků, na rodině mi záleží a přála bych si, aby naši potomci nesli tyto hodnoty dál. Mimochodem, vždycky mě zajímala historie a rodokmeny… Často a ráda jsem trávila čas s babičkami, mamince jsem se narodila v jejích dvaceti, dospívala vedle mě a já vedle ní. (směje se) U prarodičů a praprarodičů jsem trávila hodně času a moc ráda. Moji rodiče jsou skvělí, všichni čtyři, ale babička je pořád kápo rodiny a děda až druhý kápo. Do svých dvanácti patnácti let jsem měla i praprarodiče, naše rodina má tuhý kořínek. Naše „bábrle“ mi toho hodně daly. Pocházíme z venkova, kde člověk prožije dětství jako největší dobrodružství, a bylo pro mě vždy důležité vědět, kam patřím, uvědomovat si svoje kořeny. Taky jsem si jako teenager vážila důvěry, kterou do mě moje rodina vkládala. Mám čtyři mladší sourozence, nechtěla jsem jako prvorozená zklamat, cítila jsem v sobě zodpovědnost. Předkové, kořeny, mezigenerační vazby, rodina, to je i vzhledem k tomu, z jakých poměrů pocházím, moje velké životní téma…

Taťána Gregor Brzobohatá
Taťána Gregor Brzobohatá | Zdroj: Paul de Luna

A myslíte, že odkaz předků se může v našem životě nějak konkrétně projevit?

Bezpochyby. Jsme tím, kým jsme, částečně díky nim a částečně díky sobě. Neměly by se přenášet egregory čili nevyřešené problémy ve vztazích v rodině z generaci na generaci, což se bohužel velmi často děje. Nejen pozitivní věci se v rodině dědí, ale i ty karmické. Proto považuji za dobré znát historii své rodiny a vědět, co nevyřešeného si v sobě můžete třeba i vy nést. Jen tím, že si uvědomíte, že se ve vás opakuje něco, co se vás vlastně ani nemusí týkat, je počátek toho, abyste se z toho dostala ven. Já osobně jsem si prošla zkoumáním sebe samé a některé věci stále objevuji a dokážu si už uvědomit, z čeho pramení, a pochopit je.

Proč myslíte, že dobrovolnické a charitativní činnosti se věnuje mnohem víc žen než mužů?

To je jednoznačný fakt. I já bych si přála to u nás v nadaci genderově vyrovnat! Ale ženy mají přirozeně větší sociální cítění, takže to bude těžké. Pro mě osobně jsou ženy velké téma. Jsem odmalička obklopena hlavně ženami. Je to samo o sobě velké mezinárodní téma: ženy čelí mnoha stereotypům, ponižování, sexistickým a šovinistickým narážkám, po padesátce jsou často diskriminované v práci a následně čelí mnoha problémům, je pro ně těžké si najít nebo udržet práci a za stejnou pracovní pozici jsou hůř placené než muži, což mi v 21. století přijde naprosto absurdní! Přitom to jsou nejčastěji právě ony, které se starají o celé rodiny, rodiče své i svého partnera. Máme naloženo a právě ženy na to stále nejvíc doplácejí. Na ženy jsou kladeny ve všech směrech velké nároky a ještě se očekává, že u toho máme za všech okolností dobře vypadat. Mám stále pocit, že je to nevyrovnané, že žijeme stále převážně ve světě mužů, kteří nás vedle sebe trpí, čemuž eufemisticky říkají „respekt“, a zároveň si ženy mezi sebou velmi málo fandí. Toužíme po pozitivních ženských vzorech, kterých je málo.

Pokračování 3 / 4

Máte nějakého svého guru, učitele, inspirátora?

Moje první hrdinky byly reálné historické postavy, jako královna Alžběta I., Johanka z Arku, Sissi nebo Marie Terezie. Odjakživa mě fascinovaly silné ženské osobnosti, které měly napínavý život a často musely překonávat předsudky. Ta obrovská vnitřní ženská síla, odvaha a intuice mě vždy přitahovaly a fascinovaly. Později díky Miss World se mým inspirátorem stal Krish Naidoo, můj učitel a guru, původem Ind, fascinující a moudrý člověk. Setkali jsme se poprvé na Miss World. To setkání nikdy nezapomenu, vůbec jsem netušila, kdo to je, motalo se kolem nás během těch dnů tolik lidí z celého světa. Právě on ve mně uviděl úplně jiný potenciál a pomohl mi najít a uvědomit si moje nové životní nasměrování. Je zvláštní, jak moc vás může takové jedno setkání ovlivnit na celý váš život. On patří mezi ty, kterým říkám vtělení andělé. Myslím, že v životě máme mnoho příležitostí a potkáme mnoho učitelů, ale jen někteří lidé v těch situacích dokážou tu příležitost uvidět, protože se většinou nenabízejí úplně prvoplánově a opakují se jen párkrát za život.

Jak si představujete své vlastní ideální stáří?

(zamyslí se) Aktivní čupr baba! V sedmdesáti budu určitě vypadat nejlíp. (směje se) Přála bych si být fit a zdravá, a to není klišé. Obklopená milovanou rodinou, určitě bych nechtěla být sama. To je opravdu největší problém, kterému senioři čelí: rodina nefunguje, ztratí partnera a zůstanou sami. Často se rozhádají na smrt, nechají se ovládat svým egem a nevidí se třeba třicet let jen proto, že „Anče se poštěkala s Pepou“. Těmi důvody jsou často malicherné hlouposti! A pak to odnášejí i další generace. Často to vidíme u našich klientů, kteří jsou osamělí a za nimiž naši dobrovolníci pravidelně chodí. Tedy nechtěla bych zůstat sama a přála bych si být aktivní a samostatná. U některých seniorů také vnímáme, že je pro ně těžké se vyrovnat s tím, že se sami o sebe už nemůžou postarat. Že potřebují pomoc druhých a mohou to cítit jako ponižující. Ale je to opět jen předsudek, který se překoná pozitivní zkušeností, a jsou potom obrovsky vděční za takovou pomoc. Práce pro naše seniorské klienty je práce pro lidi a ke každému klientovi se přistupuje individuálně, jejich stav se vyvíjí a mění, u někoho je to jednorázové poradenství, o některé klienty pečujeme od začátku několik let. Až my budeme generací seniorů, naše nároky budou ještě vyšší. My budeme úplně jiní senioři než lidé ve věku mojí babičky teď.

Taťána Gregor Brzobohatá
Taťána Gregor Brzobohatá | Zdroj: Paul de Luna

Co může člověk ve svých třiceti nebo čtyřiceti udělat pro to, aby měl hezké stáří?

Prožívat život naplno a s lidmi, které miluje, mít odvahu jít do všeho, po čem touží. S láskou se o sebe a své blízké starat, věnovat se věcem, které vám dělají radost. Dobře investovat své finance. Žít tak, abyste měla dobré vztahy. Zdravými návyky se může člověk udržovat ve velmi dobrém psychickém i zdravotním stavu, tedy převzít zodpovědnost za své zdraví. To, co člověk vysílá, se mu po čase vrací. Málokdy někdo spadne do samoty a průšvihu jen tak, většinou to má nějaké známé či neznámé důvody. Ale stát se může náhle cokoli a je třeba se umět i přizpůsobit.

Letos oslavíte 30. narozeniny. Cítíte se dospělá?

Někdy až moc a někdy vůbec. Na mém současném stavu mě baví jedna věc: uvědomuju si, jak člověk v některých směrech s věkem dozrává, nejen fyzicky, což u sebe považuji spíš za výhodu (směje se), je sebejistější, klidnější, a v jiných směrech zůstává stejný. Baví mě můj osobní i pracovní vývoj, ale když se podívám na některé fotky a videa z dětství, postřehnu, že jsem v něčem stále stejná. Mám úžasně pestrý život, který tak miluju! A mám ho takový proto, že jsem se pro něj rozhodla. Díky svým aktivitám mám kolem sebe mnoho nových lidí, ale přátelé, někteří i z dětství, zůstávají, ráda se vracím do našeho krásného venkovského prostředí, ráda se setkávám s našimi seniorskými klienty… Všechno je pro mě inspirací pro vlastní život. Často si u přátel všímám, že když si nezpracujete své dětství, odmítáte něco přijmout, tak se vám neustále opakují situace, které vás nutí si to vyřešit. Přejete si odstřihnout se od minulosti, ale nespravujete si to, jak máte.

Pokračování 4 / 4

Vy jste se nikdy od minulosti odstřihnout nechtěla?

Z mého dětství jsem si musela mnoho věcí doladit, protože nepocházím z rodiny, kde byly vždy ideální vztahy. Prošla jsem několika fázemi a uvědomila jsem si, že není nic, s čím bych se nedokázala vyrovnat. Jako dítě nemáte možnost cokoli ovlivnit a musíte se naučit přizpůsobit se. Řada lidí si myslí, že dělají všechno jen ve váš prospěch, ale vám to často škodí a ničí vás to. Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo dva a půl roku. Všechny nás to vztahově poškodilo na hodně dlouho, ale dnes dokážu pochopit všechny okolnosti a přijmout bez pocitu bolesti to, co bylo. S některými důsledky tohoto stresu z dětství jsem se potýkala ještě poměrně nedávno. Chce to čas a odvahu upřímně si tato témata sám v sobě otevřít, uvědomit si je, přijmout, tedy zpracovat a odpustit. Nezpracovaná témata z dětství si můžete s sebou nést celý život a to vás bude jenom brzdit. Může se to stát kdykoli v životě, například v partnerském vztahu: někdy se objeví pocit, o kterém vůbec nevíte, proč ho máte, ale postupně zjistíte, že to souvisí s něčím z dětství a z rodiny. Každý má možnost si disharmonické dětství zpracovat a odpouštět je jediná možná věc, jak z toho ven. Myslím, že na tu situaci v mém dětství mohlo mít vliv dědictví karmy předků, kteří si v sobě nesou nějaké zacyklené egregory. Postupně vám dojde, že to je něco, co v sobě musíte překonat nejen kvůli sobě, ale jednou i kvůli svým vlastním dětem a dalším generacím.

Taťána Gregor Brzobohatá
Taťána Gregor Brzobohatá | Zdroj: Paul de Luna

Od vašeho vítězství v Miss World uplynulo už víc než deset let. Máte osobní vizi, kam byste se chtěla posunout za příštích deset let?

Myslím, že ji mám a že tam víceméně směřuju. Samozřejmě mě těší, že se mi stále naskytují zajímavé pracovní komerční aktivity jak s mými stálými klienty, tak s novými klienty na různých projektech. I to považuji za potvrzení toho, že jsem se sebou nakládala během těch deseti let uvážlivě, že buduji svůj „brand“ na dobrých a profesionálních základech, a ráda bych v tomto směřování pokračovala. Když žena stárne s grácií, i v našem oboru se dá vydržet dlouho, ostatně mám s „postupujícím věkem“ stále nové zajímavé klienty, pro které bych byla před pěti lety moc mladá. Když vidím svou mamku, jak úžasně vypadá, nemám po téhle povrchní stránce ze stárnutí vůbec strach. Vedle toho paralelně buduju deset let nadaci, která se věnuje velkému tématu. Ráda bych se dál věnovala spolupráci na naplňování SDGs a společnou prací měnila svět k lepšímu a do toho mi zapadá právě podpora seniorů a jejich lidských práv. Vždy mě zajímala diplomacie, sociální témata a díky nadaci řešíme i otázku stárnutí populace, stejně jako úlohu žen ve světě. To vše jsou témata, která mě neopustí ani v budoucnu. Věřím, že za dalších deset let bude stále mnoho zajímavého, o čem si budeme moci popovídat. (zamyslí se) Anebo budu mít rodinu a dostanu třeba chuť se vším seknout… Ale to není moc pravděpodobné. V naší rodině jsou ženy akční. Třeba mamka je zdravotní sestra a k tomu vede vlastní kosmetický salon. Navíc krásně maluje. Vzpomínám si, jak jsem jako dítě nesměla sahat na její obrázky, dokud neuschnou… (směje se) Jsem Kozoroh v Kozorohu s Lunou ve Vodnáři, mám ráda velké a dlouhodobé cíle ve prospěch všech.

Máte ráda improvizaci, nečekanost, překvapení?

Mám, i to je součást života. Člověk může mít svůj dlouhodobý cíl, ale je třeba být i fl exibilní a otevřený různým příležitostem. Nebráním se ničemu novému a mám zkušenost, že zlomové mohou být právě ty věci, do kterých se člověku úplně nechce nebo které přijdou na poslední chvíli. Třeba to jsou právě ty, které vám změní život!

FOTO: PAUL DE LUNA

MAKE-UP A VLASY: ANGELA KAESER. STYLING: SOŇA ERBA A LOLI LANEOVÁ, ZA ZAPŮJČENÍ OBLEČENÍ NA FOCENÍ DĚKUJEME ZNAČKÁM H&M A COS.