Přátelství stojí na náklonnosti a porozumění. Aby se druhý stal naším přítelem, musíme se vedle něj cítit dobře. A když je nám dobře samotným venku, stává se na chvíli naším skutečným přítelem město.
Procházka městem jako dobře cílená rada
Cítíte se mizerně a nejistě. Potřebujete si utřídit myšlenky a zbavit se napětí z nepříjemné situace. Pohádali jste se poprvé se šéfem, nesprávně jste se zamilovali nebo nejste od rána schopni nic dělat, přestože zítra máte odevzdat hotový projekt. Jedním z možných řešení je napsat člověku, kterého máte rádi. Příteli, který vás dobře zná, je schopný naslouchat a celou situaci odlehčit. Stejně jako názor druhého pomůže delší procházka. Během ní máme dostatek času na srovnání vlastních myšlenek a díky samotnému pohybu se cítíme lépe. Město nabízí podobně hřejivou náruč jako naši přátelé, a jestliže ho dobře znáte, určitě víte, jakým směrem máte vyrazit.
Cizí město a noví lidé
Knihovny a časopisy přetékají návody na to, jak udělat dobrý dojem na druhého člověka v prvních minutách seznámení. Když se seznamujeme s někým, koho vidíme poprvé, oba si na druhého vytváříme rychlý názor. K lidem, které neznáme, přistupujeme s obezřetností.
Stejnou opatrnost využíváme při cestách novými místy. Ve velkém městě, v němž jsme poprvé, se pohybujeme pomaleji, dáváme pozor, abychom nezašli do špatné ulice a abychom nic nepřehlédli. Vytváříme si na místo vlastní názor a zapojujeme při hodnocení všechny své smysly. Díky zvýšené pozornosti vnímáme barvy fasád, odbíjení zvonů, vůni kaváren i zajímavě oblečené lidi. Občas není na škodu vystoupit z davu i ve svém vlastním městě, kde se cítíme stejně pohodlně jako se skupinou dobrých přátel. Zkuste se podívat na známá místa očima návštěvníka, který se teprve rozmýšlí, jestli se mu líbí, nebo ne. Určitě objevíte věci, kterých jste si zatím nevšimli.
Město jako životní mapa
Město, ve kterém žijeme, připomíná naši životní mapu. Ulice, které byly součástí naší cesty do práce, nám stále připomínají staré zaměstnání. Bary, v nichž jsme se hádali nebo usmiřovali… Noční spoj, kterým jsme se složitě dostávali domů… Byty, které jsme opustili, a lidé, kteří v nich zůstali… Celé město je protkané naším vlastním příběhem a zůstávají v něm tenké linie vzpomínek.
Občas můžeme zatoužit po tom vytvořit zcela nový příběh. Když se odstěhujeme, začínáme hledat pojítka k místům, na kterých jsme ještě nebyli. Překvapivé je, že můžeme mít rádi zcela odlišné lidi a nesourodá místa. Z Prahy, která pro vás byla příliš rušná, jste se přestěhovali do hektického Londýna, ale stejně si Velký Londýn zamilujete. Každé město má svou vlastní atmosféru a podle toho se liší také zážitky, které v něm utváříme.
Krátká seznámení i dlouhé vztahy
Říká se, že ta nejpevnější přátelství si vytváříme již v dětství. Většina dětí a dospívajících nemůže pochopit úsloví „čas jsou peníze“. Až později se náš volný čas promění v cennou komoditu a začneme s ním zacházet opatrně. Jako děti však máme času spoustu a můžeme ho věnovat důležitým věcem, jako je prolézání lesů a hraní her se svými přáteli.
Obzvlášť ti kamarádi, kteří s námi prošli školkou, základní, střední a třeba i vysokou školou, s námi strávili tolik společného času, že nás znají skutečně dobře. Některá přátelství jsou oproti tomu náhodná a podobají se spíše několikadenní letní dovolené. Jiná nás provázejí jen v určitých chvílích a poté náhle zanikají. Ale nejsilnější bývají ta, za kterými stojí společné hodiny v malé školní učebně nebo v přednáškovém sále.
Také rytmus místa, kde jsme vyrůstali, pro nás bývá tím nejpříjemnějším. Jestliže jsme se narodili na klidné vesnici a dětství strávili na dosah přírodě, může být uspěchané velkoměsto pouze přechodným řešením.
Město má však oproti kamarádům jednu velkou výhodu. Je tady pořád. Jsou-li všichni vaši kamarádi zaneprázdnění a vy máte chuť vyrazit ven, můžete jít na rande se samotným městem. Nemusíte totiž čekat, než si udělá čas. Je dostupné neustále.
Velká města jsou nápaditá, a navíc nikdy nespí. Když nikdo z vašich přátel nemůže, vy máte stále možnost vyrazit do kina, zajít si na dobrou večeři nebo kávu, poslechnout si komorní koncert nebo jít do divadla.
Když se necítíte dobře, protože kolem vás jsou lidé ve skupinách a dvojicích, myslete na to, že máte rande s městem. Právě teď mu můžete věnovat více času a podívat se na něj třeba očima cizince, který sem přijel poprvé. Věřím, že se za chvíli začnete cítit dobře. A když je nám samotným venku dobře, stává se na chvíli naším skutečným přítelem právě město. Jděte s ním občas na rande. Bude to schůzka, na kterou hned tak nezapomenete.
Článek vyšel v prosincovém čísle časopisu Moje psychologie.
