Tak jako při jarním lockdownu všichni běhali, teď víc než běžecké fotky uvidíte na sítích nejen influencery a celebrity v plavkách a čepici. Je sice únor, ale to jim nevadí. Všichni se totiž otužují! Tuto praktiku zároveň chválí do nebes. Čím je tak prospěšné a opravdu se hodí pro všechny? Je hřích, když se vám v zimě do vody nechce? A co na to říká třeba taková ájurvéda?
Možná máte pocit, že už jste široko daleko jediná, která se koupe v rybníku jen v létě. Současný trend otužování totiž k vodě přivádí lidi i v zimě. Všude kolem sníh, teplota lehce nad nulou a otužilci se rozvážně noří do vody. Od našeho domácího krbu vidím oknem na bazén a pohrávám si s myšlenkou, že bych otužování také zkusila. Stačí se jen převléci do plavek a jít. Zatím jsem se zmohla jen na pár vteřin ledové sprchy a možná ani víc nedám. Jak mě však ujišťují moji přátelé, také tak začínali. A tak si říkám, pro koho je otužování vlastně dobré a kdo by raději neměl? Jaká k němu vede motivace? A co mi otužování přinese?
Cesta k otužování
Dle lékařských výzkumů a pohledu otužilců přispívá otužování k posilování imunity, zlepšuje pružnost cév a podporuje činnost mozku a také zvyšuje psychickou odolnost člověka. Už jen překonáním vlastních hranic a odhodláním se zvedne sebevědomí. Ale všechno má svá pravidla. Tak jako otužování a jeho různé podoby.
Mirku Papajikovou, lektorku tance a vědomého pohybu v projektu Rozvoj tancem k otužování přivedlo její onemocnění. A jak sama říká, otužování má mnoho různých podob, stejně jako jsou různé naše potřeby, záměry a motivace, proč se vlastně do něčeho tak na první pohled děsivého pouštět. „Já s otužováním začala ve chvíli, kdy už mi po třech letech docházely nápady, jak řešit své autoimunitní onemocnění. Snad i díky otužování, ale jistě i v návaznosti na celkovou změnu životního stylu jsem se brzy vyléčila a otužování jsem si v životě nechala. Už čtvrtým rokem zařazuji do svých denních rituálů studenou sprchu, a když mám příležitost, tak i koupel v řece nebo ještě lépe v jezeře. Vystavení se chladu vždy kombinuji s prohřívacím cvičením nebo tancem a cítím, jak je díky této kombinaci moje tělo pevnější, silnější a moje mysl bdělejší a stabilnější. Současně vnímám jako hodně důležité svoje tělo vnímat a respektovat, a když se necítím dobře nebo začínám menstruovat, tak se chladu nevystavuji v takové intenzitě. Otužování pro mne není o výkonu, ale o laskavosti, především ke svému tělu,“ říká o své cestě k otužování a nutnosti vnímat tělo lektorka tance Mirka.
Avšak to, co je pro jednoho dobré, nemusí být nutně pro druhého stejné. Některým lidem otužování velmi prospěje, ale i naopak. Doporučení je zcela na individuální bázi. Vždy záleží na tom, kdo se chce otužovat, za jakým účelem, a hlavně jakým způsobem. Každý člověk je jiný, máme odlišnou psycho-fyziologickou konstituci, aktuální potíže, sílu trávení a další. I z pohledu ájurvédy, která se zaměřuje na zásady zdravého způsobu života a návratu ke zdraví, není otužování pro každého. Komu studená voda prospěje?
Co říká na otužování ájurvéda?
„Při úvahách o otužování je zásadní, jestli je náš organismus relativně silný a v rovnováze,“ doporučuje se zamyslet, než se vrhneme do otužování, Hanka Svíčka, ájurvédská poradkyně z Cestou ájurvédy, která se zaměřuje na individuální poradenství a semináře v oblasti vlivu stravy na naše zdraví a mysl. Prvním krokem je znalost našeho typu, zda jsme typ váta, pitta, nebo kapha. Pro dva z nich otužování totiž moc není. „Lidé s převažující pittou, tedy energií ohně ve své konstituci, budou snášet otužování nejlépe, protože si ze všech tří dóš přirozeně nejvíce drží vlastní teplo. Pro jedince s převažující kaphou, energií vody a země, bude otužování za hranicí jejich komfortu, takže o tom s nadsázkou nebudou moc uvažovat. No a lidem s převažující vátou bude zima daleko dříve, protože jedna z kvalit váty, element vzduchu a éteru, je právě chlad. Ta se tak bude chladnou vodou násobit a dlouhodobě hrozí riziko vátových potíží,“ vysvětluje odbornice odlišný přístup lidí k otužování. Proto není dobré se porovnávat s přáteli, celebritami a influencery na sítích a napodobovat je. Každý z nich má odlišnou tělesnou konstituci a duševní stav. Je proto dobré se před samotným začátkem otužování zamyslet, v jaké kondici právě tyto naše dvě oblasti jsou.
Kdy je otužování dobrou cestou?
Ájurvéda tvrdí, že nejvíce nemocí je právě vátového původu, kdy je váty v našem těle nadbytek. Váta řídí veškerý pohyb v organismu – od tlukotu srdce, dechu, krevní cirkulace po pohyb myšlenek a sílu naší nervové soustavy. Jednou z vlastností váty je chlad. Můžou se tak objevit potíže od suché kůže a vlasů, praskajících kloubů po slabé trávení, zácpu, bolesti v bedrech, hlavy, tinnitus, nespavosti, úzkosti a nemoci nervové soustavy. „Za zvýšenou vátou stojí často náš „vátový“ životní styl, říkám tomu chaotické každodenní žití. Jedná se o nepravidelný režim, hlavně v jídle a spánku, přemíru stresu, neuzemněnost a celkově výdej energie nad naši kapacitu,“ vysvětluje podstatu váty Hanka Svíčka. Tělo si v chladu udržuje své vnitřní teplo stažením pórů a cév a hromadí energii ve středu těla. Střed těla je místo našeho trávení, které se tak přirozeně posiluje. A silné trávení se dle ájurvédy rovná silné imunitě, psychické a fyzické odolnosti, a tím pádem dlouhověkosti. „Pokud je ale naše váta přirozeně zvýšená, otužování ji ještě více vyprovokuje. To může paradoxně vést k posílení vátových potíží, kterých se chceme zbavit. Otužování pak pro nás není dobrá cesta,“ říká odbornice.
Kdy a jak otužovat
Ájurvéda nedoporučuje rychlé střídání extrémních teplot, protože šoková změna teploty vždy zvýší naši vátu. Bezpečnějším typem otužování je dle ájurvédského lékaře Roberta Svobody postupný přechod z teplé vody do studené. Prvně si teplo nashromáždíme teplou sprchou a na závěr krátce pozvolna přidáváme studenou. Otužování se nedoporučuje ženám během menstruace. Tu má z pohledu ájurvédy na starosti právě váta dóša. Chlad ji zvyšuje, dochází ke stažení cév, což může přispět ke zhoršení toku krve a bolestem.
Pro zvýšení naší imunity jsou nejdůležitější každodenní návyky. Pokud je pro nás otužování vhodné a přidáme k němu i vhodnou stravu, pravidelný denní režim, pohyb, odpočinek, a hlavně laskavý přístup k sobě, zažijeme větší efekt na své zdraví. Rozhodneme-li se pro otužování, vždy bychom měli začínat pomalu a naučit se pracovat s dechem. Dýchání je při otužování velmi důležité. Jak vám řekne každý zdatný otužilec, do vody se vždy vstupuje pozvolna, nikdy se do ní neskáče. Hlava se nenamáčí, ba naopak je dobré mít čepici. Otužilec ví, že před ani po otužování se nepije alkohol, spíš se zahřívá teplým čajem. Důležitá je v otužování pravidelnost, alespoň dvakrát do týdne. Chcete-li s otužováním začít, je dobré si nechat poradit od zdatného otužilce a první otužování vést pod jeho dohledem. Dohlédne na vás, vysvětlí, proč a co cítíte a jak se vyvarovat chyb. A pak už záleží jen na vás, zda otužování zařadíte do své rutiny a životního stylu. Tak jako například tyto známé české ženy.
Více o tom, jak začít s otužováním, o metodě Wima Hofa a další tipy si můžete přečíst v akutálním čísle časopisu Dieta. Čeká vás mimo jiné i rozhovor s Táňou G. Brzobohatou. Nestíháte zajít do trafiky? Kupte si časopis v našem iKiosku s poštovným zdarma!
