Skutečný a velkolepý binec v dětském pokoji jsem poprvé viděla až ve svých osmnácti letech, když jsem se při studiu na střední škole ocitla v úplně běžné americké rodině.
A tehdy se mi rozsvítilo. Kulturní šok v přímém přenosu. Zásadním prozřením bylo zjištění, že věci v chodu domácnosti, jejího uspořádání a úklidu mohou fungovat i jinak, než že půlku víkendu strávíte vytíráním, vysáváním a smýčením všech povrchů a zákoutí a oblečení militantně rovnáte do úhledných komínků.
Učitelé (ú)klidu a vzorce v nás
Zbavování se zjevné i domnělé špíny, vyklízení šatníků, cídění koupelen a leštění kuchyní stále zůstává územím mnoha nejasností a sporů. Rozpětí mezi tím, co je nezbytný hygienický základ, a co už spadá do kategorie obsedantního terorizování všech členů rodiny (nebo kolegů na pracovišti), je velmi široké.
Kdo určuje ten správný a přijatelný standard? Základem „normálnosti“ je bezesporu rodina, jež nastavuje prvotní mantinely toho, co a jak často se nezbytně vyžaduje, co je tzv. velký úklid – okna vlastnoručně umýt čtyřikrát do roka (s každým ročním obdobím), nebo si, až už přes ně skutečně není vidět, pozvat úklidovou firmu? Myčka a pračka se vyskládá hned po skončení provozního cyklu a prádlo se žehlí ještě téhož dne, kdy uschlo? Nebo se nežehlí vůbec? A jak často umýváte vanu a vytíráte podlahu? To jsme ale stále jen u otázek týkajících se udržování povrchové čistoty a provozuschopnosti obývaného prostoru.
Pořádek 2.0
Celý další level úklidu se týká věcí pod povrchem, uskladněných v útrobách skříní, sklepů, komor, půd a všech třináctých komnat, a to ani nemusíte bydlet na zámku.
Rodiče, kteří prožili značnou část života v ekonomice nedostatku, přistupují zcela specificky k problematice možného zbavování se přebytečných předmětů. Pokud pomineme sentimentální hodnotu věcí, motivy pro zachovávání a shromažďování nejroztodivnějších objektů mohou být bezbřehé.
Stále schovávané zápisky z vysokoškolských studií (opravdu najdou svůj další hlas v době internetu?), krabičky od zmrzlin na případné zamrazení letní úrody ovoce, staré balicí papíry a svinuté stužky, zavařovací sklenice, košile, tvářící se jako hadry na čistění bot – seznam je v mnoha domácnostech téměř nekonečný. A právě v momentu přemíry předmětů a nedostatku prostoru přicházejí ke slovu marketingové poučky a rady svépomocných knih, jak se zbavit nánosu minulosti a znovu se volně nadechnout.
Zejména faktograficky a výkonnostně orientovaná (euro) americká kultura žije v přesvědčení, že všechno se lze naučit a žádný vytčený cíl není nedosažitelný. Takže i k úklidu garáže, dílny a zahradního domku můžete přistoupit velmi metodicky a postupovat krok za krokem k uspořádanějšímu prostoru.
Hlavní otázkou ovšem zůstává, jestli se vše odehrává ve vaší komfortní zóně, nebo jde o nějaký tlak módní vlny, který vás v konečném důsledku ještě více stresuje. Možná se nebudete cítit úplně přirozeně a svobodně pod vlivem japonského minimalismu (jsem si jista, že o metodě KonMari a zbavení se všeho zbytečného jednou provždy jste už slyšeli) a americké přímočarosti, s radami typu s kolika nepřečtenými knihami se rozloučit a jaké je správné povolené množství letních triček ve vašem šatníku.
Měnící se sociodemografické prostředí našeho životního prostoru vytváří most mezi sběračskou a schranitelskou kulturou předešlých generací a nomádským přístupem mileniálů. Třicet pět metrů čtverečních a časté stěhování přirozeně vyeliminuje zbytečnosti, protože na ně opravdu není prostor. Na druhou stranu jenom proto, že máte sklep, nemusíte to brát. Věci by měly sloužit nám, ne my jim, proto i přebírání, přeskupování obsahu a veškeré uklízení by mělo přinést klid do bytu i do života.
Konec nepořádku a zbytečností jednou provždy po malých krocích
Už jenom přemýšlet o úklidu a zbavování se nepotřebných a nefunkčních věcí může být vyčerpávající. Využijte následující drobné tipy k tomu, jak mít ve svých věcech jasno – rychle, v klidu a bez ztráty nervů. Začít můžete v místech, která jsou mnohdy opomíjená.
• Reklamní letáky, staré noviny, obálky: do recyklace s nimi.
• Lednička a mrazák: neobjevíte náhodou prošlý jogurt, nahnilou zeleninu a několik neidentifikovatelných marmelád? I když jsou dnešní chladničky samoodmrazující, pravidelná kontrola obsahu a setření polic vám dodá pocit, že aspoň něco máte pod kontrolou.
• Sáčky s kořením, krabičky čajů, rozsypaná rýže: když už jste v kuchyni, směle pokračujte do zasunutých částí kredence. Možná vás znovunalezený obsah inspiruje k vyzkoušení nového receptu (co třeba pozapomenutá quinoa, indická omáčka a sušená rajčata).
• Koupelna: opravdu potřebujete všechny lahvičky téměř vypotřebovaných kondicionérů, pleťových masek a tuby starých řasenek, které už zcela jistě nikdy nepoužijete?
• Prádlo, ponožky, ručníky, povlečení: všechny seprané, nepadnoucí a děravé kousky by měly najít cestu ven z domu.
• Kabelka, denní taška: rozlučte se s účtenkami, obaly od cukrovinek, nepíšící propiskou, post-it lístky.
Druhý život:
Předměty, které už vám dosloužily, přesto nejsou ještě úplně na odpis, je možné darovat.
Časopisy, knihy: čekárny u lékaře, domov seniorů, školní knihovna.
Ložní prádlo, oblečení, nádobí/kuchyňské potřeby: azylové domy, dětské domovy.
Pomoc v knihách a na Instagramu:
Pokud byste se chtěli inspirovat k úklidu a uspořádání svých věcí na stránkách knih – jak na pořádek z různých koutů světa (Japonsko, Švédsko, USA) • Marie Kondo – Zázračný úklid (2014, česky 2015) Instagram: @mariekondo • Margareta Magnussonová – Životní úklid – Do hrobu si ten nepořádek přeci nevezmete (2018) • Joshua Becker – Domov bez harampádí: Jde to i s dětmi (2018) Instagram: @joshua_becker • Beth Pennová – Knížka o uklízení: Pročistěte svůj domov i svůj život (2018) Instagram: @bneatobar
Článek vyšel v únorovém čísle časopisu Moje psychologie. Aktuálně je na stáncích březnové číslo s Lenkou Filipovou na titulce. Objednat si ho můžete i přes www.ikiosek.cz.
