Na sto tisíc žen připadá patnáct až dvacet nově diagnostikovaných pacientek s rakovinou děložního čípku. Jak toto číslo snížit? Pravidelnými prohlídkami u gynekologa, ale také vakcinací. „Očkování proti HPV je jedinou možností, jak zcela zabránit vzniku přednádorových změn a zhoubného nádoru děložního čípku,“ říká Michal Zikán, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky nemocnice Bulovka. Pokud by se během příštích dvaceti let naočkovalo více než 70 procent dívek a chlapců, zbavíme se rakoviny děložního čípku, na kterou u nás každoročně umírá téměř 300 žen.
Je pravda, že až polovina žen zanedbává prevenci u gynekologa? Bohužel ano. V České republice lékaři nabízejí kromě standardní péče i několik tzv. screeningových programů zaměřených na včasnou diagnostiku zhoubných nádorů. Např. screeningu rakoviny děložního čípku se stále účastní pouze polovina žen. Přitom jde o nádor, který je možné zachytit již ve stádiu přednádorových změn, tedy aniž by vůbec vlastní zhoubný nádor vznikl. Podmínkou ale je, aby žena pravidelně navštěvovala svého gynekologa. Nově je součástí screeningu kromě cytologického vyšetření i vyšetření na přítomnost papilomaviru (HPV) ve 35. a 45. roce věku, které nám umožní mnohem přesněji odlišit ženy v nízkém a vysokém riziku vzniku přednádorových změn nebo zhoubného nádoru děložního čípku a přesněji zaměřit další prevenci. S těmi nejhoršími nádory se setkáváme právě u žen, které preventivní vyšetření nepodstupují. U nich je téměř polovina nádorů inoperabilních, jsou léčeny jinými přístupy, nejčastěji radioterapií nebo chemoterapií s vysokým rizikem návratu onemocnění. Ženy často navštíví gynekologa naposledy v průběhu těhotenství nebo v období, kdy potřebují předepsat antikoncepci. Po menopauze pak často návštěvy vynechávají, i když právě toto období je pro vznik zhoubných nádorů nejkritičtější.
TIP NA VIDEO: Rozhovor s Kateřinou Vackovou, které ve 22 letech diagnostikovali rakovinu vaječníků
Změnila to nějak pandemie? Ano, především na počátku. Na jaře a v létě 2020, i když paradoxně nebylo nakažených v ČR tolik, navštěvovalo lékaře v rámci prevence i kvůli obtížím výrazně méně žen. To se poté vracelo do normálu až v průběhu podzimu a zimy 2020, tedy opět paradoxně na špici největší vlny. Nicméně právě v tomto období byla řada zejména okresních zařízení transformována na covidové nemocnice, a i když žena potřebovala vyšetření, často bylo nutné je odložit. Obávám se proto, že se k 30 000 obětí pandemie může přidat i řada pacientek a pacientů, kteří zbytečně trpí nebo podstupují náročnější léčbu, protože nebylo pro zdravotní systém možné jim věnovat péči v období vrcholu covidové vlny.
Která gynekologická vyšetření jsou pro prevenci nejdůležitější? Samozřejmě všechna. V rámci prevence zhoubných nádorů je to především stěr z děložního čípku, tedy cytologické vyšetření nebo vyšetření na přítomnost papilomaviru. Dále zjištění všech obtíží ženy, které mohou odhalit jakoukoliv skrytou nemoc. V rámci prevence také odesílá gynekolog ženu po 45. roce věku na vyšetření na mamografu.
S jakými problémy se na vás ženy obracejí nejčastěji? Spektrum odhalených onemocnění je poměrně široké. Samotné příznaky, které ženu přivedou, se však opakují a je dobré právě jim věnovat pozornost: nemožnost otěhotnět, krvácení mimo cyklus, silné menstruační krvácení, výrazně bolestivá menstruace nebo bolest vázaná na menstruační cyklus, obtěžující výtok, bolest břicha, zvětšení objemu břicha. Za každou z těchto obtíží může stát běžný problém jako např. endometrióza nebo poševní zánět, může se za nimi však skrývat také zhoubný nádor.
Pomáhá při prevenci očkování proti HPV? Vyplatí se i u dospělých žen? Očkování proti HPV je jedinou možností, jak zcela zabránit vzniku přednádorových změn a zhoubného nádoru děložního čípku. Očkování je extrémně bezpečné a účinné. Nevyléčí již přítomnou infekci, ale má za cíl zabránit nákaze, ať jim v období zahájení pohlavního života, které je pro nákazu HPV kritickým obdobím, tak i u žen očkovaných v dospělosti, které se zákrokem na děložním čípku pro přednádorové změny nebo prací vlastního imunitního systému nákazy zbavily. V současné době je hrazeno očkování pro dívky i chlapce mezi 13. a 14. rokem života, kdy se podávají dvě dávky vakcíny. Bohužel není proočkovanost stále na úrovni, jakou bychom si přáli, abychom se rakoviny děložního čípku do budoucna zcela zbavili, a stále klesá. Aktuálně je očkováno kolem 60 % dívek a pouze mezi 25 a 30 % chlapců. Na vině je jednoznačně poměrně hlasitá protiočkovací vlna, která je založená na zcela neinformovaných a nelogických základech. Pokud bychom se chtěli rakoviny děložního čípku a také rakoviny penisu, konečníku a hlavy a krku – protože velká část i těchto nádorů je způsobena infekcí HPV – v horizontu 15–20 let zbavit, pak bychom potřebovali, aby bylo očkováno více než 70 % dívek a chlapců. Chlapci jsou na tom výrazně lépe, protože nemají děložní čípek. Mohou však onemocnět rakovinou penisu nebo konečníku a samozřejmě také infekci přenášejí na dívky. U dospělých žen může být očkování také vhodné. Doporučujeme jej například u žen podstupujících konizaci, tedy operaci na děložním čípku, při které se odstraňují přednádorové změny. Očkování může výrazně snížit riziko opakování přednádorových změn. Očkovat se může samozřejmě každá žena, která by si přála zvýšit svoji šanci, že v budoucnu neonemocní rakovinou děložního čípku. Ochrana pravděpodobně nebude tak extrémně vysoká jako při očkování před zahájením pohlavního života, ale má svůj význam.
Hodně se teď mluví o hormonální antikoncepci, protože jejích uživatelek údajně ubývá. Je to opravdu tak? Jaký je na to váš názor? Uživatelek hormonální antikoncepce opravdu ubývá. Důvod je obdobný jako u očkování. Stoupá sebevědomí laické veřejnosti vyjadřovat se k odborným problémům, chybí však schopnost kriticky získávat a hodnotit data, rozlišovat důvěryhodné a nedůvěryhodné zdroje a údaje. Svůj podíl na tom má ale i řada lékařů, kteří mohou šířit nesmysly nebo nejsou schopni podat strukturovanou a jasnou informaci. Hormonální antikoncepce je používána již od poloviny 60. let minulého století, tedy více než 60 let. Jedná se o velmi spolehlivou antikoncepci. Jsou velmi dobře známy i její příznivé účinky, např. snížení rizika rakoviny vaječníků, vliv na pleť, nižší riziko tvorby cyst na vaječníku, pozitivní vliv na endometriózu. Její rizika jsou minimální a týkají se především možnosti vzniku krevních sraženin u žen s dědičnou dispozicí k nadměrnému srážení krve. Stran rizik vzniku zhoubných nádorů můžeme antikoncepci považovat za velmi bezpečnou. Je třeba ale také zdůraznit, že hormonální antikoncepce chrání před otěhotněním, nikoliv však před nákazou jakoukoliv pohlavně přenosnou nemocí. Sem patří třeba právě HPV. Takovou ochranu může poskytnout bariérové antikoncepce, například kondom. Tedy i dívka užívající hormonální antikoncepci by měla myslet na použití kondomu v situaci, kdy se chce chránit proti infekci.
