Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech každoročně na začátku července rozděluje společnost: Na ty, co tam jsou a na ty, co tam nejsou a zarputile se tváří, že mají lepší věci na práci. A pak také na ty, kteří tvrdí, že by tam nejeli, ani kdyby jim Bartoška držel poslední místo v Becher's Baru. Do jaké skupiny patříte vy?
Já osobně do té druhé. Vary jsem naposledy navštívila asi před čtrnácti lety, kdy jsme tam s kamarádkou jely nasát pověstnou atmosféru a zkouknout nějaký ten nezávislý film. Mlhavě si vzpomínám, že ten film byl nakonec ruský a všechny jeho záběry trvaly minimálně pět minut. Ano, mělo nás varovat, že byl jedním z mála, na který se tehdy nestála fronta.
Od té doby jsem si řekla, že asi na festival nemám talent, a tak tam nejezdím. A od té doby se mi tatáž akce na začátku léta s čím dál větší intenzitou podbízí sama, proniká ke mně ze všech médií a instagramových účtů, takže ve finále přesně vím, co měla na sobě při zahájení ta či ona celebrita nebo která bloggerka si místo filmů zrovna vychutnává šampaňské na kolonádě.
Připadá mi, že se každý rok celé tohle město na deset dní slije do jedné „sexy bitch”, která na zbytek republiky shlíží povýšeně, anebo ještě hůř, nestojíme jí ani za pohled.
O to víc mě potěší, když zjistím, že v tom nejsem sama. „Ta Praha je tak krásná, když jsou všichni ve Varech,” psala jedna známá na Instagramu. Druhá mi pro změnu poslala fotku z Château Mcely s komentářem: „Zatímco ostatní se naparujou ve Varech, my si užíváme jeden druhého a piknik.” A třetí jen vzdychla, že to holt musíme nějak přežít – stejně jako letní vedra nebo fakt, že přes prázdniny zavírají státní školky.”
Jenže jak takový festival přežít, když na něm nejste? Máte v podstatě 3+1 možnost.
1. Bookněte si dovolenou hned zkraje července. Zatímco ostatní budou sdílet fotografie z tohoto, jinak nepříliš atraktivního lázeňského města, vy můžete provokovat fotkou, na níž je průzračné moře, vaše opálené nohy a čerstvý kokosový ořech s brčkem.
2. Českou variantou, která „naprudí” podobně spolehlivě, je dobře udržovaná chalupa, hamaka natažená mezi stromy, rozečtená kniha (nejlépe nějaký bestseller) a domácí bublanina na dosah ruky.
3. Vyberte si podle preferencí první nebo druhou variantu, ovšem bez wi-fi. Pak máte jistotu, že si na nějaké Vary, celebrity v šatech z Pařížské a bloggerky se šampaňským v ruce ani nevzpomenete.
4. Jeďte tam. Ano, čtete správně. Právě tohle mi totiž poradila kolegyně Irena, která do Varů jezdí pracovně každý rok. „Jestli máte pocit, že na vás ze všech médií vyskakuje tvář Marka Ebena nebo dekolt Andrey Verešové, jeďte do Varů. Přímo tady – pokud je vysloveně nehledáte – na ně vlastně nenarazíte,” přísahala.
A tak si říkám, jestli to s těma Varama není jako s náma všema. Na sociálních sítích sice předstíráme, bůhvíjak cool, sexy a happy život nemáme, ale ve skutečnosti jsme přitom… docela normální.
