K dopravním nehodám bohužel dochází dnes a denně. Mnoho lidí si myslí, že hlavním důvodem je bezohlednost ostatních řidičů, ať už na sebe vezme podobu překročení povolené rychlosti, nedodržení přednosti nebo dokonce řízení pod vlivem návykových látek. Pravdou však je, že často jsou příčinou i drobné chyby, kterých se dopouštíme častěji, než si myslíme.
Než si povíme, o jaké se jedná, musíme také zmínit, že ne vždy při řízení dokážeme vychytat všechny mouchy, a tak musíme počítat s tím, že se nehoda může přihodit i nám, i když půjde jen o malé ťuknutí někde na parkovišti. V takových případech určitě nechceme sahat do vlastní kapsy, abychom uhradili škody, které jsme způsobili.
Právě proto musí mít každý z nás vyřízené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z něj se totiž posléze zaplatí škody ostatním řidičům či dalším lidem, kterým jste nehodou ublížili. Nicméně to, že je tento typ pojištění povinný neznamená, že za něj musíte utratit celé mění. Když si předem uděláte srovnání povinného ručení, získáte stejné podmínky za lepší peníze. Teď už ale k samotných chybám!
1. Neumíme si nastavit sedadlo
První problém v mnoha případech nastává už v momentě, kdy usedneme za volant. Spousta z nás ve spěchu jen zapne pásy, zařadí jedničku a vyjede bez toho, aniž by věnovala pozornost jízdní pozici. Nicméně ta je velmi důležitá, protože se od ní odvíjí naše kontrola nad vozem i to, jak rychlé budou naše reakce.
Například když zády nedosáhnete na opěradlo, bez dostatečné opěry si v prudkých zatáčkách jen těžko udržíte vzpřímenou pozici, což budete nevědomky kompenzovat taháním za volant, což se pochopitelně promítne i do řízení. Komplexní návod na to, jak si nastavit sedadlo, najdete v tomto článku.
2. Špatně držíme volant
Kdo si nechce během jízdy trochu ulevit a čas od času nespustí jednu ruku do klína, zatímco druhou ovládá volant? Může se zdát, že máte vše pod kontrolou, nicméně absence druhé ruky vám může zabránit v použití blinkrů nebo rychlému manévru při uhýbání nečekané překážce. Proto vždy mějte obě ruce na volantu, a to v pozici, jako když ručičky na hodinách ukazují tři čtvrtě na tři.
3. Chováme se nepředvídatelně
Stalo se vám někdy, že jste si vaší odbočky všimli až na poslední chvíli, a tak jste v zápalu adrenalinu odbočili třeba i bez toho, že byste ostatním řidičům dali znamení? Tak to si koledujete o pěkný průšvih. Nikdy totiž nevíte, jak moc je řidič za vámi zkušený nebo soustředěný.
Pokud se jedná o nováčka nebo někoho, kdo má za sebou bezesnou noc, je dost pravděpodobné, že do vás v plné rychlosti narazí. Příště raději jeďte dál, někde se v klidu otočte a odbočte bezpečným způsobem. Těch pár minut navíc vám určitě stojí za to, abyste se vyhnuli případným problémům.
4. Nevnímáme, co se děje okolo nás
Určitě znáte ty dny, kdy jste do noci řešili práci, studium nebo uspávali děti a neměli možnost se pořádně vyspat. Ke ztrátě pozornosti ostatně není třeba ani nedostatek spánku, stačí, když v myšlenkách zabloudíte někam daleko od přítomného momentu, zaseknete se do hlasité hudby nebo za sebou máte dlouhou cestu po dálnici či v pomalém provozu.
Právě tyto situace v mnohých ohledech připomínají mikrospánek a kvůli nim během sekundy přejedete do protisměru nebo nestihnete zavčas zabrzdit. Raději se proto zbavte všech možných rozptýlení, a pokud na vás bude cesta moc dlouhá, zastavte na čerpací stanici nebo odpočívadle, abyste se osvěžili.
5. Nedodržujeme bezpečnou vzdálenost
Dalším důvodem, proč lidé končí v zadní nápravě jiných vozidel, je také to, že se na ně příliš lepí - takové nehody jsou přitom úplně zbytečné. Ten metr či půlmetr, o který jste blíž vozidlu před vámi, vám na rychlosti vůbec nepřidá. Když navíc jedete po tmě, můžete vozidlu za vámi svítit do zpětného zrcátka, což opět ohrožuje jak jeho, tak i vás. Tímto způsobem si také bráníte v tom, abyste viděli, co se děje o pár aut před vámi, a tak se opět okrádáte o možnost včasné reakce.
6. Brzdíme předjížděcí pruh
Levý či prostřední jízdní pruh slouží pokaždé pouze k předjíždění, což znamená, že byste se pokaždé měli vrátit zpět do pravého pruhu. Přesto se setkáváme s řidiči, kteří v něm zůstávají prakticky po celou dobu jízdy a příliš jim nesejde na tom, že se za nimi postupně tvoří dlouhá kolona. Někteří řidiči to pak nevydrží a začnou předjíždět zprava, což opět patří mezi nečekané manévry, které znamenají ohrožení všech okolních vozů.
7. Spoléháme se na asistenty
Různé elektronické systémy jako ABS, ESP nebo pohon všech kol nám mohou pomoci vyhnout se nebezpečným situacím. Pokud však jízdu neuzpůsobíme podmínkám na vozovce, tak nemůžeme počítat s tím, že nás nějaký asistent zachrání. Totéž platí i pro parkování - senzory vám sice pomohou, ale i tak si musíte dobře vyměřit parkovací místo a dodržovat základní pravidla, jinak vozidlo vedle vás můžete pěkně odřít.
