...

... Zdroj: iStock.com

5 tipů na jarní jednodenní výlety: Zvládnete je za den, vlakem, autem i v dešti!

Lákají vás slunné víkendy vyrazit někam do přírody? Podívejte se na pět krásných míst, která jsme pro vás vybrali. Samozřejmě i s tipy na skvělou kávu a občerstvení!

Na Tetín za českou historií

Ideální nedělní výlet pro Středočechy vede na Tetín, vesnici jen několik kilometrů nad Berounem. Dojet sem můžete buď autem, nebo autobusem z Berouna.

Tetín patří k nejstarším obcím na našem území, jeho název je odvozený od jména Krokovy dcery Tety. Ta si, jak báje praví, vystavěla hrad jako své sídlo. Historicky je potvrzené nicméně pouze to, že na Tetíně pobývala manželka prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje I. Ludmila, též známá jako babička sv. Václava. V září roku 921 ji kvůli rodinným neshodám nechala zavraždit její snacha Drahomíra.

Turisty sem lákají zbytky tetínského hradu a kostelík sv. Jana Nepomuckého ze 14. století, odkud se nabízí pěkný pohled na údolí s řekou Berounkou, barokní kostel sv. Ludmily i románský kostel sv. Kateřiny s malovaným oltářem. Jestli budete mít víc času, vydejte se i do dva kilometry vzdálené osady Koda, kde stojí několik historických domků. V roce 1919 tu vznikla slavná trampská osada Údolí děsu, v roce 1952 se z Kody stala přírodní rezervace. Na odpolední svačinu pak můžete zajít přímo k Berounce, do Cafe Creperie Strakatý Králík. Najdete ji kousek od berounské Pražské brány, palačinky tu voní už od dveří.

Pokračování 2 / 5

Z Blanska k Punkevním jeskyním a propasti Macocha

Až se příroda naplno probudí, zabalte batoh a vyrazte na zhruba osmikilometrovou procházku Moravským krasem! Zelená značka vás dovede z Blanska až do srdce Moravského krasu, k punkevním jeskyním. A samozřejmě také ke 140 metrů hluboké propasti Macocha. Značka vede z nádraží přes město, pak uhne do zalesněného kopce. Tady se cesta začíná klikatit. Přes vyhlídku U Lavečky, kde se pokochejte pohledem na Jakubovo jezero, a obec Blansko – Těchov pokračujte až do údolí ke Skalnímu mlýnu. Poslední, zhruba kilometrový úsek vede pěšinou po stráni strmě dolů, vyplatí se proto pevné boty a taky pozor na to, kam šlapete. K samotným Punkevním jeskyním se popovezte místním silničním vláčkem, ušetřené dva kilometry ocení nejen děti.

Punkevní jeskyně
Punkevní jeskyně | Zdroj: iStock.com

Pětačtyřicetiminutová procházka mezi stalagmity, stalaktity a stalagnáty, z nichž většina z nich má své jméno, je stejně fascinující jako následná projížďka loďkou po podzemní říčce Punkvě. Jen pozor na hlavu! Stropy tu jsou proklatě nízké.

Od jeskyní se pak vydejte nahoru po červené značce, dovede vás k vyhlídce nad propastí Macocha. Jen dva kilometry chůze od vyhlídky dále po červené pak leží vesnice Vilémovice, odkud se s jedním přestupem dostanete autobusem do Brna.

Jeskynní systém ročně naláká několik desítek tisíc turistů, dostat se sem bez předchozí rezervace v létě je tudíž v podstatě nemožné. Proto k návštěvě doporučujeme brzké jaro. A nezapomeňte, zavírá se tu už ve čtyři hodiny odpoledne.

Pokračování 3 / 5

Údolím Úterského potoka a zase zpátky

Z Plzně je to sem, do nejmalebnějšího koutu západních Čech, necelých čtyřicet kilometrů. V létě, když kvetou vzácné barevné ocúny a pole voní posekanou trávou, tu procházky i díky doposud nerozvinutému turismu fungují jako zenová meditace. Hezké je to okolo Úterského potoka ale v každém ročním období.

Auto nechte u potínské pily a vydejte se podél potoka směrem k městečku Úterý. Nejhezčí momenty? Meandrující potok, přilehlé louky a samozřejmě cílová destinace – centrum městečka Úterý s hrázděnými domy a majestátním kostelem svatého Jana Křtitele. Na konci 17. století ho postavil Kryštof Dientzenhofer.

...
... | Zdroj: Profimedia.cz

Zpátky se můžete vydat buď stejnou cestou, pak počítejte s celkovou náloží zhruba patnácti kilometrů. Pokud budete mít štěstí a zrovna pojede autobus, nechte se jím vyvézt do obce Blažim. Odtud je to zpět k autu zaparkovaném v údolí pět kilometrů.

Hlad a žízeň zažeňte v nedaleké konstantinolázeňské kavárně Srdíčko, pojmenované podle orgánu, který si ve vedlejším lázeňském domě pacienti léčí nejčastěji. Kdyby se měl tento Bohem zapomenutý kraj zapojit do soutěže o nejhezčí tuzemskou kavárnu, přihlásil by pravděpodobně právě Srdíčko.

Pokračování 4 / 5

Do Kryštofova Údolí za vzácným dřevěným kostelem

V Kryštofově Údolí, ve vsi plné roubených a hrázděných chalup, to vypadá jako v pohádce. V zimě bývá v centru vystavený malebný Jírův venkovní betlém. Naproti kamennému muzeu betlémů stojí v bývalé trafostanici umístěný pozoruhodný orloj a jako třešnička na už tak vyzdobeném dortu se ve vsi vyjímá roubený, raně barokní kostel sv. Kryštofa. Vydejte se na kopec až přímo k němu a nakoukněte do něj, je to fascinující podívaná: Dřevěné stěny a strop pokrývají pestrobarevné výjevy z Kristova života. Pak se vydejte kousek za vesnici, uvidíte jeden z nejzajímavějších železničních viaduktů na našem území. Měří skoro 200 metrů a podpírá ho 14 sloupů.

Kryštofovo údolí
Kryštofovo údolí | Zdroj: iStock.com

Jestli vám na procházce Kryštofovým Údolím vyhládne, vyrazte do Liberce, autem je to dvacet minut. V kavárnách Mikyna nebo Kytka nedaleko centra dostanete všechno, co městský člověk potřebuje – výbornou kávu a krásný interiér (na obou místech), polévku, zdravé menu nebo dort (v Mikyně) a řezané květiny (v Kytce).

Pokračování 5 / 5

Takhle vzniká film

Muzeum filmu
Muzeum filmu | Zdroj: Muzeum filmu

Varianta pro deštivé odpoledne se jmenuje Národní filmové muzeum Nafilm a stojí hned vedle Františkánské zahrady v centru Prahy. Doslova ze země ho vybudovala trojice spolužáků z Filmové vědy na Filozofické fakultě a dospělým i dětem tu multimediálním a hlavně hravým způsobem ukazuje, jak funguje médium filmu. Návštěvníci si tu mohou na vlastní oči vyzkoušet, jak fungovaly první promítačky anebo jak prafilmaři pracovali s rozšířenou realitou.

K dispozici je tu i ruchové studio nebo tablety připravené k tvorbě vlastního animovaného filmu, který si lze potom nechat poslat e-mailem. Komu se zrovna nebude chtít nic objevovat, ten si může prostě jen sednout do kinosálu a sledovat filmy od českých animátorů a režisérů – například od Hermíny Týrlové.