Každý nějaký máme, většinou je léta „zdokonalujeme“ a když se jich chceme zbavit, z nějakého důvodu to nejde.
Kdyby šlo o automatické návyky, které by nepředstavovaly žádné riziko, nikdo by se nad nimi asi ani nepozastavil. Jenže většina zlozvyků má nejenom jistý dopad (ať už na vzhled, zdraví či společenské postavení), ale také jsou úzce spjaté s psychikou. No schválně, nestává se vám, že se soustředíte na sepsání důležitého e-mailu a během chvilky si prsty nepozorovaně najdou stroupek či nerovnost na pokožce a začnou jej systematicky rozrýpávat? Anebo že si ve spěchu v dopravní zácpě x-krát prokřupete klouby na rukou a navrch ještě okoušete všechny nehty?
V určitých situacích zkrátka nedokážete kontrolovat, co dělají ruce, ačkoli hlavě je (po zkušenostech) jasné, že je to špatně. Svou roli hraje nervozita, extrémní soustředění nebo prostě fakt, že vás dané pohyby uklidňují. Mimochodem, všimla jste si, že mnoho špatných návyků spojuje mírná bolest?! A není už to dostatečně silný alarm, abyste si přiznala, že problém máte, a začala jej (klidně s psychoterapeutem) řešit? Mnoho lidí si totiž odmítá vůbec připustit, že nějakým nešvarem trpí, a tak mačkají, okusují, trhají, dokud jim z nehtů, vlasů a tak dále nezbude smutné torzo… To, že vás na špatný návyk upozorní někdo z blízkých, tudíž berte nikoli jako útok, ale jako pomoc a dejte se do boje. Náš mozek je naštěstí naprogramovaný jako počítač, takže mu stačí vyslat pokyn pokaždé, když by akce mohla nastat, a on vás zastaví.
Možná se naučte zažitou aktivitu přebíjet něčím jiným, například napitím se vody nebo žvýkáním (které snižuje hladinu stresového hormonu a tím zlepšuje koncentraci). Třeba vám to nepůjde hned, to ale není důvod k tomu se lynčovat. Naopak, nastavte si v hlavě lákavou odměnu za to, že tento zlořád postupně odbouráte. Pro začátek v podobě nákupu kosmetiky, která vám nad pěti nejčastějšími beauty zlozvyky pomůže zvítězit.
MAČKÁNÍ PUPÍNKŮ
Že by se zanícená místa na pleti neměla roznípávat, je stará známá věc. Akorát, že z možností, jestli chodit celý den s (byť maskovaným) pupínkem na tváři, nebo s rozrýpaným strupem si většina vybere tu druhou možnost. A to bez ohledu na to, že vymáčknutí způsobí daleko větší potíž, než jakou by pupínek jinak byl. Jeho stlačením se sice dostane většina mazu ven, ale část pronikne i do hlubší vrstvy kůže a tím se jeho léčba značně prodlouží. O možném zanesení infekce z nečistých rukou ani nemluvě… Jenomže ve chvíli, kdy má hlava „přepnuto“ a ruce ovládá autopilot, jsou veškerá varování zbytečná. Svrbění v prstech však můžete rafinovaně předejít důslednější péčí. A to tak, aby nebylo co vymačkávat. To znamená pravidelným čištěním, používáním peelingu, masky a v kritických momentech i lokální péče, jež zánět zaléčí a zatáhne.
OKUSOVÁNÍ NEHTŮ
Záliba v okusování nehtů většinou nevěstí nic jiného než nervozitu nebo stres. Co na tom, že hrozí infekce ze špinavých rukou a že i estetická stránka jde úplně z kopce? Bohužel, ani kratičké ohyzdné špalíčky některé chronické okusovače nedonutí, aby se alespoň zamysleli. A tak, pokud ve svém okolí někoho takového máte anebo to i sama řešíte, zkuste fintu s pilníkem. Nejprve nehty pokud možno co nejvíce zkraťte a zapilujte do hezkého tvaru, a to bez jakýchkoli hrubších okrajů, které by sváděly k okusování. Zpevňujícím lakem jim dodejte sílu (možná se díky tomu stanou i méně atraktivními k ohryzávání), a kdykoli by měly jít prsty znovu do úst, zaměstnejte se opět pilováním.
VYTRHÁVÁNÍ OBOČÍ
Pokud se realizujete v přehnaném upravování obočí, musíme vás upozornit, že s tímto zlozvykem vám jednoho dne nemusí žádné chloupky zbýt. Přestanou zkrátka růst. A protože tyto obloučky hrají v obličeji jednu z nejdůležitějších rolí, není zrovna rozumné se jich zbavovat. Navíc platí, že čím je obočí tenčí, tím přísnější výraz má celá tvář. Pokud je klenutí zbytečně ostré, je výraz zase udivenější atd. Nechcete-li tedy v místě původních oblouků chloupky zcela dokreslovat nebo dotetovávat, držte se následujících pokynů: 1. S kvalitní a přesnou pinzetou se maximálně jednou týdně zaměřte pouze (!) na to chmýří, které je nad nebo pod nejhustší částí a ruší jinak dokonalý tvar. 2. Výsledek pravidelně fixujte gelem, který by rovněž mohl bránit nutkání k dalšímu trhání. 3. Abyste se vyhnula zarůstání, což se v této partii příliš neděje, ale někdy přece jen, trhejte vždy ve směru růstu. A jestli si stýskáte nad tím, že máte každý oblouček jiný, pak vězte, že byste jen marně hledala někoho, kdo by měl obě klenutí přirozeně totožná.
KOUSÁNÍ DO RTŮ
Kdykoli si olíznete ústa a ucítíte sušší místo, máte potřebu jej zahladit. A tak začnete pokradmu přejíždět zuby a jazykem přes ret tak dlouho, dokud si nevytvoříte prasklinku, která bolí, někdy až krvácí. Je to tak? Pro takový případ bohužel neexistuje ani žádná „bandáž“, ani jiný podobný fígl, ale podobně jako u mačkání pupínků je možné problému předejít zvýšenou péčí. Tedy hloubkovou výživou, která nedovolí, aby ústa vysychala a nabízela podmínky k okusování. Vyberte si k tomu balzám, který vám zachutná, aby odnaučování nebylo tak bolestné. A nevyberete-li si z kosmetiky, vsaďte na klasický med.
TRHÁNÍ VLASŮ
Neškodné pohrávání si s vlasy značí překvapivě daleko hlubší problém, než by se na první pohled mohlo zdát. Jde totiž o diagnostikovanou poruchu, tzv. trichotillomanii (může se týkat i řas či vousů), u které je největší komplikací fakt, že se tahání obvykle nevědomky stupňuje. Často také dochází k tomu, že dorůstající pramínky mívají zcela odlišnou texturu. Tudíž abyste se po čase nedopracovala k lysinkám na hlavě, doporučujeme – pokud to samozřejmě situace dovolí – si pokaždé nasadit rukavice, s nimiž je složitější vlasy uchopit a porůznu je trápit. Další možností je použití přípravku na bázi oleje, jež prameny uhladí, a protože jsou pak kluzčí, podstatně hůř se za ně tahá.
