Vyrostla v rodině významných šperkařů a sama tento obor vystudovala na pražské UMPRUM pod taktovkou světově uznávané persony v oblasti šperkařství, Evy Eisler. Dnes je Jenny Halada hlavní designérkou domu Halada. Jak vypadá příprava každé její kolekce a co si myslí o přístupu českých žen k doplňkům? To se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Jste dcerou zakladatelů klenotnické značky Halada. Jak se od dětství vyvíjel váš vztah ke šperkům? Šperky mám obecně spojené především s tradicí, hodnotou a nadčasovostí. V mé šperkovnici proto popravdě nenajdete mnoho módních výstřelků. Mám je sice ráda, ale na ostatních, sama na sobě ne. A už od dětství jsem byla vedena k lásce k vzácným kovům, které ve výsledku s člověkem budou po celý jeho život. Což se mimochodem v mé tvorbě hodně projevuje.
Kdy jste si uvědomila, že se chcete šperkařství skutečně naplno věnovat? Vždy jsem věděla, že chci pracovat kreativně, a tak dávalo smysl zkusit pracovat ve šperkařském oboru, šperky navrhovat i vyrábět. Tvorba mě postupem času stále více těšila, a jak jsem se zlepšovala, k profesi jsem postupně naplno přilnula.
TIP NA VIDEO: Česká móda: Jak se vyrábí stříbrné šperky
Studovala jste v ateliéru K.O.V. u Evy Eisler na UMPRUM. Jak na tuto dobu vzpomínáte? Někdy mi to připadalo nekonečně dlouhé. Přeci jen to bylo celých šest let. Ale na druhou stranu jsem měla dostatek času si toho hodně vyzkoušet, a být si tak skutečně jistá, kterým směrem se chci dál vydat. Někdo tuto cestu hledá celý život, takže šest let v mém případně ještě není tak špatných!
Cítíte, že vás tvorba samotné Evy Eisler nějak ovlivnila? Pravděpodobně ano. Eva hodně pracuje s ušlechtilou ocelí a myslím si, že je to skvělý materiál. Ale já pro výrobu šperků ctím především ony zmíněné tradiční vzácné kovy. A ty mají zcela jiné zpracování. Jinak nás ale s Evou spojuje především velmi technický přístup k výrobě šperků.
Je dcerou zakladatelů stejnojmenné značky Halada s více než čtyřicetiletou tradicí. Má české a nizozemské občanství a vystudovala šperk v ateliéru K.O.V u Evy Eisler na pražském UMPRUM. Nyní je hlavní designérkou šperkařského domu Halada.
Jenny Halada
Máte nějaké vlastní šperkařské vzory? Případně třeba i ze současné šperkařské generace. Díky tomu, že jsem vyrostla v ryze šperkařském prostředí, jsem již odmalička vídala opravdu velkou spoustu šperků. To mě dodnes ovlivnilo natolik, že se popravdě moc nepídím po tom, co tvoří ostatní. Raději se inspiruji náladou lidí i doby a tvořím šperky, které tomu náležitě odpovídají. Je to takový styl, který by se dal nazvat anglickým spojením „go with the flow“ – tedy že nechávám věcem volný průběh.
Říkáte, že svými šperky chcete vždy něco sdělit. Jak probíhá váš tvůrčí proces při vymýšlení nových designů a kde hledáte inspiraci? Můj cíl je tvořit šperky nadčasové, praktické a elegantní. Tyto hodnoty jsou vždy na těch nejvyšších příčkách mého žebříčku inspirace. Miluji tvary, které jsou pro mě přitažlivé a dají se zároveň dobře přeměnit do tvaru šperku. Těmito tvary se nechávám naplno vést, hraji si s nimi, dokud nemám výsledek. Celková interpretace šperků je pak ale v očích pozorovatele.
Vaše kolekce Infinity je inspirovaná horoskopy a hvězdami. Jak tento nápad vznikl a proč zrovna konstelace hvězd? Infinity kolekce je popravdě můj životní projekt a v současné době pracuji na mini sérii, která bude jeho součástí. A ačkoliv používám i názvy, které odpovídají znamením zvěrokruhu, tak zde není žádná přímá inspirace horoskopem. Vybrala jsem si celkem 88 moderních hvězdných seskupení i s jejich názvy a mezi nimi je právě i oněch 12 znamení zvěrokruhu. Infinity, nekonečno, se pojí právě s hvězdami a galaxiemi. To je vše, co k tomu patří. Rozhodně v tom není nic esoterického.
Hraje ve vaší tvorbě nějakou roli i klasické umění? Mám oči stále otevřené, abych zachytila něco zajímavého. Inspirací se mi proto mohou stát věci od časopisů o zahradě přes paláce starobylého Řecka až po dřevořezbu. Zkrátka cokoliv.
Co je podle vás pak na samotné tvorbě šperku nejtěžší? Pro mě osobně na tom nic těžkého není. Možná pro někoho zvenčí to může působit složitě, což je naprosto logické a pochopitelné. Ale já se šperkařství věnuji opravdu velmi dlouho a znám celý postup dopředu. A to i v případě, kdy jde o nový šperk či kolekci. Jistě, někdy si to nelze celé představit na 100 % dopředu, ale snažím se řídit instinkty a vlastní představou o tom, jak bude materiál, ze kterého vyrábím, reagovat – což je mimochodem v mém případě zlato. Někdy jsem z výsledku nadšená a předčí moje původní představy, někdy je to zase naopak. Hodně záleží na konkrétní situaci a návrhu.
Máte nějaké své osobní rádce, se kterými pravidelně konzultujete své výtvory ještě předtím, než budou představené veřejnosti? Jakmile mám šperk hotový a myslím si, že je dobrý, ptám se na názor přátel a rodiny. Chci, aby si ho vyzkoušeli a dali mi zpětnou vazbu. Já sama šperk též pár dní testuji. Zkouším, jak se v něm cítím, zda se snadno nosí, je pohodlný, vypadá zajímavě, a řeším, jak ho případně ještě vylepšit. Během té doby se snažím zůstat otevřená návrhům a udělat případně potřebné změny.
Spatřujete nějaké rozdíly v preferencích šperků u Češek v porovnání se zahraničím? Obecně považuji Češky, co se módy a šperků týká, za odvážnější než například Němky. V Česku obecně vidím větší chuť nosit exkluzivnější a modernější šperky než právě třeba v sousední zemi. V Německu totiž stále převažují hlavně klasické diamantové nebo perlové náušnice, ideálně v sadě i s přívěskem. Češky také obecně nosí ženštější oblečení, což mám ráda.
Jaké šperky by podle vás žádné ženě neměly ve šperkovnici chybět? Každá žena by měla vlastnit kvalitní zlaté šperky. Je to nádherný kov, který vám vydrží celý život a lze ho předat dalším generacím. A to má smysl. Stejně tak bych ale také doporučila mít perlové či diamantové kousky. Klasikou se nikdy nic nezkazí.
