„Lidé jsou tlačeni k tomu používat vysoké faktory a tím do sebe dostávají vysoké dávky chemických látek, pročež používání některých by se dalo s nadsázkou nazvat testování na lidech,“ říká ředitelka firmy BiOrganica Andrea Vaníčková. Které výrobky by sama nepoužívala a které považuje za bezpečné?
Proč vnímáte opalovací krémy jako jednu z nejrizikovějších kosmetik?
Je to taková souhra několika faktorů: Lidé nejsou dostatečně informováni o tom, na jakém principu opalovací krémy pracují, co přesně obsahují a jaký faktor jim stačí. Před sluníčkem je samozřejmě potřeba se chránit a z úst dermatologů znějí informace, že to znamená mazat se opalovacím krémem ideálně s faktorem 50. Že třicet je málo. A tady já nesouhlasím. Zaprvé: žádný filtr vás neochrání na sto procent. SPF 30 zachytí 97 % záření, SPF 50 98 %. Je tam jedno procento rozdíl. Rozdíl je hlavně v tom, že krém s SPF 50 působí déle, ovšem obsahuje mnohem více chemických filtrů.
Když si to spočítáte, krém s SPF 30 vám třicetkrát prodlouží délku, kterou můžete strávit na slunci, podle vašeho fototypu. Čili pokud jste fototyp 1 a můžete být na slunci 10 minut, než se spálíte, třicítka vám to prodlouží na 300 minut, a to už je pět hodin! To nám většinou stačí i u moře, případně se stejně člověk namaže po koupání znovu.
Takže s padesátkou člověk o tolik více ochrany nezíská?
Získá o jedno procento lepší ochranu a delší dobu použití za cenu spousty chemie, kterou výrobek obsahuje. Můj názor je, že pokud k opalování přistupuje člověk rozumně, neleží na přímém slunci mezi 11. a 15. hodinou, pak mu faktor 30 stačí i u moře.
Jak fungují opalovací filtry a proč jsou podle vás některé rizikové?
Opalovací filtry jsou dvojího typu, chemické a fyzikální. Chemické musí proniknout hluboko do kůže a tam přeměňují UV záření na teplo. Fyzikální nebo také minerální filtry udělají na pokožce film, který záření odrazí. Oba filtry jsou přitom schopny poskytnout potřebnou ochranu.
Problém chemických filtrů je, že některé mění vlivem extrémního tepla vlastnosti a podle studií pronikají kůží i do těla. Některé jsou podezřelé z toho, že způsobují hormonální nerovnováhu nebo že mohou být jedním z faktorů rozvoje nádorového bujení. Pro mne jsou to dost varovné zprávy na to, abych se těmto látkám v takové míře vyhnula.
Chemické opalovací filtry ale musí splňovat nějaké standardy bezpečnosti...
To splňují, to nezpochybňuji. Ale uvědomte si, kolik kosmetických přípravků za den použijete. Krém, báze, make-up, pudr, stíny, řasenka, rtěnka, a to jsme jen ráno na obličeji. Pak je tu deodorant, parfém, mýdlo, sprchový gel, tělový krém, odlíčení, noční, oční krém, sérum a tak dále. Při rozhovorech s klientkami docházíme v průměru ke dvanácti kosmetickým přípravkům denně. Víme, že jednotlivě jsou výrobky bezpečné. Ale nikdo, žádný zákon nebo instituce už neřeší, co udělá s člověkem to, když výrobky použijeme jeden přes druhý.
Takže v případě opalovacích krémů, které se mažou na velké plochy těla a u kterých navíc existuje bezpečná varianta, bych vybrala ten, který tělo nezatěžuje podezřelou chemií.
Bezpečná varianta jsou podle vás tedy minerální filtry?
Ano. Rozemleté minerály pokryjí pokožku a odrážejí či rozptylují škodlivé záření. Řada produktů nechává bílý povlak na těle, ale najdete i značky, které se krásně roztírají. Nikde jsem se nedočetla, že by pronikaly do těla nebo byly podezřelé z nějaké škodlivosti. Ale pozor – v některých současných výrobcích se používají formou nanočástic. Ty ovšem do těla pronikají a zatím neexistují studie, které by pořádně zjistily, co se s nimi v těle děje. Zatím se tedy děje takový pokus na lidech. Já jsem zastánce takzvané předběžné opatrnosti, především tedy co se týče kosmetiky a krásy, kde vlastně nejde o život. A najdete už i takové výrobky, které jsou velice uživatelsky příjemné, což znamená, že se skvěle roztírají a filmy nedělají.
Některé rostlinné oleje také mají přirozený SPF, tak proč se nevyužívají?
Víme, že dobré SPF má například malinový olej. Ale protože každá rostlina roste ve specifických podmínkách, nelze zaručit u každé šarže výrobku konkrétní ochranný faktor. Případně by se musely dělat pořád nějaké testy, aby bylo jasné, jak výrobek tělo chrání, a to by se velmi prodražilo.
