Ze všech stran útočí informace o tom, že byste v karanténě neměli zlenivět. Videí o tom, jak cvičit nebo dokonce začít běhat, je bezpočet. Lékaři ale mají jasno: Sport je super, ale při pandemii není vhodná doba zjišťovat své limity.
Zdá se, že Češi jsou národem sportovců. Vyměňují si videa, jak trénovat doma v obýváku, jak zhubnout paže, kde se dá běhat bez roušky, objevují se i výzvy, jak se během karantény dostat do kondice. Ve skutečnosti se ale většina lidí moc nehýbe, a tak by pro ně náhlá a přílišná aktivita mohla být spíše na škodu. Bolavá záda by přitom byl ten nejmenší problém. Lékaři různých odborností proto varují: Cvičte s ohledem na své limity, není vhodná doba zjišťovat, kde jsou vaše hranice, a riskovat úraz ve chvíli, kdy se zdravotníci snaží zvládnout pandemii.
Každý je na tom jinak
„Opravdu obdivuji rychlou reakci trenérů a lektorů a snahu udržet kontakt se svými klienty, často bez nároku na honorář. Bohužel opakovaně vidím videa s přívlastky ´pro každého´ a ´na každý den´, která jsou pro netrénovaného člověka naprosto nevhodná. Každý máme své pohybové a výkonnostní omezení, a to nemluvím o onemocněních, ať už interních či pohybového aparátu. Je třeba si uvědomit, že nejde o trénink na olympiádu,“ říká MUDr. Veronika Pudilová z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN. Lékařce vadí, že lektoři nevidí, jak člověk před obrazovkou cvik provádí, a nemůžou ho korigovat.
Dodržujte pokyny lektorů
Každý, kdo se pro domácí cvičení rozhodne, by měl vzít v úvahu svůj předchozí stupeň aktivity a omezení vyplývající z dlouhodobých onemocnění. V případě, že nejste nejmladší, máte dokonce nějaké zdravotní omezení, pak je ve skutečnosti lepší se poradit s lékařem. Ti obecně jedincům s nižší kondicí a bez větší zkušenosti se cvičením pod dohledem profesionála doporučují volit sestavy využívající jednoduché pozice v základní variantě cviku a bez závaží.
„Je důležité soustředit se na pokyny lektora, který by měl neustále připomínat správné postavení těla a provedení cviku. Lidé by měli dovolit tělu jen takový rozsah pohybu, který nevyvolává bolest, nelámat tělo do poloh, na které není zvyklé, a nezadržovat dech. Účinek cviku spočívá v jeho kvalitním provedení, nikoliv v dosažení maximální pozice,“ říká Pudilová.
Česká společnost tělovýchovného lékařství (ČSTL) a Česká asociace preventivní kardiologie (ČAPK) sestavily základní pravidla, jimiž by se lidé měli při cvičení řídit:
1. Vyhněte se pohybovým aktivitám o vysoké intenzitě, nejde o trénink na olympiádu.
2. Při známkách začínající virózy (kašel, zvýšená teplota, zimnice) necvičte. Po odeznění virózy zahajujte pohybovou aktivitu pozvolna. Intenzitu a náročnost pohybové aktivity přizpůsobte předchozímu stupni tréninku.
3. Je nutné respektovat omezení vyplývající z vašich onemocnění, ať už interních či onemocnění pohybového aparátu, případně se předem poradit se svým lékařem.
4. Pokud se při konkrétní pohybové aktivitě nebo cviku objeví bolest, nesnažte se ji překonat.
5. Nezapomeňte na pravidelný pitný režim, racionální stravu a dostatek spánku.
6. I po uvolnění karantény se raději vyhýbejte uzavřeným tělocvičnám a místům s vyšší koncentrací osob, zejména máte-li nějaké chronické onemocnění a/nebo jste-li staršího věku.
7. Buďte pozitivně naladěni. Nezapomeňte, že: Veselá mysl je půl zdraví.
Pohyb zlepší imunitu
Obě odborné lékařské společnosti pohyb každopádně doporučují. Nyní je rozhodně nejlepší začít chůzí. „Pravidelná a přiměřená pohybová aktivita je nejen základem prevence řady onemocnění, ale také podporuje správnou funkci imunitního systému, a snižuje tak pravděpodobnost onemocnění infekční chorobou. Pohyb pomáhá odplavit úzkost a tím zvládat lépe stresové situace. Tvoří proto nedílnou součást psychické hygieny, která je v náročných podmínkách karantény zásadní,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda ČAPK.
Lékaři různých odborností se obávají, že i když se někteří lidé vrhají bezhlavě do domácího cvičení, většina na pohyb spíše kašle a hýbe se ještě méně než dřív. Hrozí proto všeobecný pokles pohybové aktivity, jejíž udržování je v moderní společnosti už tak pro vysoké procento lidí problematické. „Kila“ přitom nejsou zdaleka to jediné, co odborníky trápí. „Mohlo by se zdát, že pohyb je jen prostředek k redukci hmotnosti nebo „osvalení“ a že se současná situace týká pouze lidí s nadváhou či obézních a lidí se sportovními ambicemi. To je obrovský omyl,“ zdůrazňuje doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., lékař Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Pohyb je něco, co naše tělo potřebuje pro správnou funkci všech jeho součástí a soustav, od srdečně-cévní přes hormonální po vlastní pohybový aparát. Nedostatek pohybu, ke kterému současná situace přispívá, jeho obranyschopnost zhoršuje.
