Naše západní populace neustále tloustne. Sice pořád čteme a slyšíme, co bychom měli pro zdraví dělat, praxe je ale zcela jiná. Nejenže jsme stále těžší, ale stále narůstá také výskyt nemocí souvisejících se špatným životním stylem. A protože je moderní doba rychlá, žádáme od ní i rychlá řešení svých problémů. Jenže rychlá řešení mnohdy potlačují pouze symptomy – to se týká především nadváhy či obezity. Než začneme hubnout, měli bychom si především uvědomit, kde jsme ke svým kilům navíc přišli.
Naše hmotnost je totiž výsledkem působení mnoha faktorů – jak genetických, tak i životně-stylových, takže pouhé odstraňování následků bez odhalení a odstranění příčin není z dlouhodobého hlediska úspěšné. Jinými slovy, dodržování jakékoli redukční diety je sice z pohledu krátkodobého efektivní, neboť odstraní následek (tedy vyšší hmotnost), ale po jejím opuštění se všechno rychle vrací zpět, protože jsme nezapracovali na příčinách nárůstu hmotnosti.
Nejčastější příčiny přibírání
Vše začíná při početí, kdy dochází k našemu genetickému nakódování. Určuje se typ postavy, to, jaký bude náš metabolismus, množství a rozmístění tukových buněk… Některé geny se projeví viditelně, některé ale zůstávají „vypnuté“ a projeví se, pokud stiskneme ten správný (tedy v mnoha případech ten špatný) vypínač… Rodiče tudíž předají svému dítěti základní informace už při početí. Ale hned poté vstupují do hry další faktory, které ho dále formují. A to ještě v průběhu vlastního těhotenství. A jakmile se potomek narodí, přibývají další a další.
Těhotenství
Stravování v době těhotenství je zcela zásadní. To, jak budoucí maminka jí, formuje nejen zdraví jejího potomka, ale i na jeho hmotnost v budoucnosti. Nejdůležitější je jíst vyváženě, pestře a zdravě, k tomu se přiměřeně hýbat (ideální pohyb pro těhotné je například plavání, chůze či speciální těhotenská cvičení), zároveň ale i odpočívat a být v psychické pohodě.
Tím maminka dává svému dítěti ten nejlepší základ pro jeho fyzické a psychické zdraví a tělesnou hmotnost. Naopak přejídání se v těhotenství či konzumace nevhodných potravin (ať už je pro to důvod jakýkoli, od nevědomosti přes nedisciplinovanost až po stres) způsobuje výrazné kolísání hladiny cukru a volných mastných h kyselin v krvi matky a následně i plodu – a miminko má pak kvůli tomu v budoucnu mnohem větší sklony k nadváze, či dokonce obezitě.
Další období s jejich riziky najdete v následujících kapitolách:
Pokračování 2 / 10
Kojení
Mateřské mléko je první a zcela přirozenou výživou právě narozeného miminka. Není však jen zdrojem energie a živin, ale také celé řady dalších látek s hormonální aktivitou (leptin, adiponektin, rezistin, ghrelin, obestatin), které se podílejí na přirozené regulaci příjmu potravy. To znamená, že kojené děti mají v dospělosti menší tendenci (o 15–30 %) ke vzniku obezity než děti nekojené.
Navíc, při kojení děti vypijí jen tolik mléka, kolik doopravdy potřebují. Nepřejídají se, což jim i do budoucna formuje správné stravovací návyky. Někdy se nevhodně (byť nevědomky) chovají také samy maminky. Je bohužel celkem běžné, že nepohodu svého miminka řeší například láhví mléka. Dítě se sice na chvíli uklidní, nicméně se vlastně začíná už od nejranějšího dětství přejídat a osvojuje si naprosto nezdravé životní návyky – mám problém, vím, že ho jednoduše vyřeším tím, že něco sním. Toto překrmování a zahánění nepohody jídlem stojí mnohdy za faktem, že podle údajů dětské obezitologie FN Motol je v České republice aktuálně 7000 obézních kojenců.
Pokračování 3 / 10
Od batolete do školky
Dítě je totiž nemilosrdným odrazem svých rodičů, což si málokdo chce přiznat. Koneckonců jde o přiznání vlastních chyb, slabostí a selhání, což není vůbec snadné.
Rodina, která funguje po emoční a výchovné stránce (rodiče se nehádají, nemají zásadní neshody, mají se rádi a svým dětem umějí dát jak dostatek lásky, tak i pevná pravidla) a sama se zdravě stravuje a aktivně žije (společný pohyb, kulturní i jiné zážitky…), pravděpodobně vychová zdravého a sebevědomého jedince, který sám se sebou, a tudíž ani se svou hmotností a zdravím nebude mít zásadní problém.
Pokud ale rodiče své děti odbývají (nemají na ně čas, většinu dne tráví v práci a děti jsou v péči školky, chův, babiček a podobně), nemají v podstatě šanci své dítě formovat a nechávají tuto „nejdůležitější práci“ na jiných. Děti však potřebují především své rodiče, kteří je bezmezně milují, ale zároveň jim umějí stanovit jasné mantinely (jak v chování, tak i ve stravování). Protože chybějící emoce a jasné hranice bohužel způsobují, že si děti tento nedostatek často kompenzují právě saháním po jídle. A rozhodně ne po tom zdravém.
Pokračování 4 / 10
Školka
Nástup do školky může zahýbat se stravovacími návyky i dítěte z té nejvzornější rodiny. Je to zásadní setkání s novými podněty a také jídly, která jsou chuťově mnohem výraznější než ta, co jste mu doposud servírovali v rámci jeho zdravého a harmonického vývoje. Je jasné, že tato atraktivnější (byť méně zdravá) jídla jsou pro ně přitažlivější a začne je vyžadovat. Odolá jen velmi silný rodič.
Pokračování 5 / 10
Puberta
Puberta je děsivě kritické období nejen pro dítě, ale i pro jeho rodiče. Všechno je jinak a obě strany trpí, neboť i z hodného dítěte se na určitou dobu stává nesnesitelný rebel, který jde vždy do opozice. Tenhle vzdor se ale netýká jenom dodržování večerky, školy, oblékání či výběru přátel, ale i stravování. V tomto období dítě získává nové vzory a rozhodně ne vždy následováníhodné.
Takže i dítě, které jedlo vzorně a zdravě, najednou vyžaduje fastfood, sladké limonády, cukrovinky a podobně. Protože to tak dělají ostatní a ono chce být „in“.
V pubertě prostě mají děti daleko větší tendenci jíst „blbě“. Může se ale také stát, že přestanou jíst téměř úplně. Puberta je totiž nejrizikovějším obdobím pro vznik poruch příjmu potravy (anorexie, bulimie). V pubertě se objevují fáze růstové akcelerace, kdy dítě během krátké doby hodně vyroste. A na to se musí dostatečně energeticky předzásobit.
Proto má puberťák období, kdy má tendence se doslova cpát, jako by neměl záklopku (na vině je zvýšená rezistence vůči leptinu). Tady je potřeba jej ale trošku krotit – dát mu opravdu pořádně a kvalitně najíst, ale nedovolit, aby se ládoval sladkostmi.
Pokračování 6 / 10
Studium – vysoká škola
Svoboda, pocit dospělosti a vlastní důležitosti, skoro žádná (nebo dokonce vůbec žádná) kontrola „dospělých“, ale zároveň také stres ze zkoušek a z návalu studijních povinností, nedostatek času či spíše nedostatek zkušeností s plánováním a organizováním času… To všechno mnohdy vede k tomu, že se totálně změní (a rozhodně ne k lepšímu) stravovací návyky. Jídlo se stává zbytečnou ztrátou času a cílem je za málo peněz aspoň něco sníst. Jsou to všechny ty chleby s hořčicí, pytlíkové polévky, konzervy, špagety s kečupem a podobně. Přičtěte k tomu návalový stres ve zkouškovém období kompenzovaný sladkostmi, alkoholem, marihuanou (zasvěcení znají, jaký je mnohdy po marihuaně vlčí hlad) a nárůst váhy je tu.
Pokračování 7 / 10
Zaměstnání
Tady je to hop, nebo trop. Pro řadu lidí je první zaměstnání jakýmsi vstupem do společnosti, nastolením pevnějšího řádu, pravidelného režimu a snahy uspět.
A k tomu patří i potřeba vypadat dobře, být atraktivní a výkonný – pro svého zaměstnavatele, ale také pro případného životního partnera. Tohle je totiž také období, kdy si řada lidí hledá trvalý protějšek. Může to ale být i zcela naopak.
Zaměstnání je po období relativní volnosti a svobody stres, dril a psychická nepohoda, což se může projevit i na váze. A to nejen kvůli špatnému stravování, ale také kvůli dlouhodobějším hormonálním změnám, ke kterým při chronickém stresu dochází.
Pokračování 8 / 10
Rodičovství
Narození dítěte je samozřejmě šťastná událost, ale také naprostá změna životního stylu a rytmu. Vše je jinak. Už jen samotné těhotenství je pro ženy totální fyzickou změnou. Přibírají, jejich tělo a křivky se mění a návrat do stavu „před“ nebývá vždy snadný, mnohdy vlastně ani možný. Příchod prvního dítěte také bývá jedním z nejkritičtějších období pro vztah – řada párů tento nápor na psychično a fyzično neustojí. Opět jsme u stresu a jeho zajídání, nedostatku času na pohyb, únavy, vyčerpání a leckdy i rezignace na své vlastní potřeby.
Pokračování 9 / 10
Meno- a andropauza
Pokračování 10 / 10
Důchod
V tomto období mají muži jednoznačnou „výhodu“. Cítí, že jim ujíždí vlak, a snaží se ho doběhnout. A tak se o sebe začnou starat, přemýšlet o tom, co jedí, jak moc či málo se hýbou a podobně. Takže z pohledu výživového poradce je toto období spíš přínosné, ale rodina mnohdy trpí a nemusí to vždy dopadnout dobře. Ženy jsou na tom v této době mnohem hůř kvůli výrazným hormonálním změnám, které mají vliv nejen na jejich tělesnou schránku, ale i psychiku. Hormonální změny vedou k tomu, že přibírají a jejich proporce se začínají měnit. Je obvyklé, že se ztrácí ženské křivky a mnohdy se objevuje cosi, co připomíná klasický „mužský pupek“. Toto období je pro ženy velmi složité, měly by se na něj zodpovědně připravit a spolupracovat s odborníky.
Odchod z aktivního života je skutečně asi tím nejtěžším období. Ubránit se tady přibírání není vůbec snadné. Ubývá sil, mění se metabolismus, ale i životní energie a náboj. Mnohdy se objevují pocity osamění, nepotřebnosti a osobní nedůležitosti.
Může se i zásadně změnit životní (finanční) standard. Častěji se objevuje únava a zhoršuje se zdravotní stav, takže se ztrácí nejen síla, ale i chuť o sebe pečovat, protože není vidět další životní perspektiva, a tedy ani důvody, proč to dělat. Tady je jediná možnost – najít si nový životní cíl. Může to být cokoli – touha jezdit s vnoučetem na kole, zatančit si na zlaté svatbě, cestovat a podobně. Život nekončí v žádném věku, ale je třeba najít si správnou motivaci.
Na závěr
Život je o neustálém rozhodování, přemýšlení a zvažování. Nikdy nebude stejný a podle šablony. Vždy je ale potřeba myslet hlavně na to, že jeho kvalitu si určujeme jenom my sami.
Rodina je nejen základ společnosti, ale i toho, jak bude vaše dítě v dospělosti pravděpodobně vypadat a žít.
