Moderátor Honza Musil (49) bojoval dlouhá léta s rakovinou, aniž by o tom veřejnost věděla. Po chemoterapii zažíval muka, ale stále nepřestával pracovat. Nemoc mu zcela změnila náhled na život.
V tříslech lymfom začal bujet a později se metastázy rozšířily po celém lymfatickém systému. Nastoupil jsem na chemoterapii. Jenže do toho už jsem pracoval v televizi. Všichni tam to věděli a drželi jazyk za zuby. Nevyhodili mě. Já tu práci potřeboval, abych na to nemyslel,“ prozradil Honza Musil pro idnes.cz. „První chemoška nezafungovala vůbec. To tak ale občas bývá. Těžce jsem ji snášel. Býval bych raději umřel, jak zle mi bylo. Prožil jsem si to martyrium ale víceméně sám. Nechtěl jsem pozornost a soucit. Obtěžovalo mě, když mě někdo chlácholil. Proto jsem nepřestal pracovat. Tam nebyl čas zabývat se svým stavem,“ vzpomíná moderátor, který nakonec absolvoval tři cykly chemoterapie. „Po druhé chemoterapii se to spravilo, udržovali mě jen léky, ale pak to znovu propuklo ve velkém. A přidala se leukémie. Poslední chemoterapii, která konečně uspěla, jsem absolvoval v Austrálii.“
„Člověk si své nemoci vleče s psychickou zátěží. Ono to v době, kdy moje nemoc propukla, vypadalo navenek, že jsem vyřešil svůj život, orientaci, dělám práci, kde jsem úspěšný, a jsem vlastně hrozně silný. Jenže mě to stálo nějaké úsilí, hlavou se mi valila spousta nevyřešených myšlenek a já si to asi nepřiznával. Musela přijít výstraha, abych se sám k sobě choval pokorně a abych se sám o sebe staral. Proto dneska pracuju už jen na věcech, které mě baví,“ popsal Honza Musil.
„Naučil jsem se odmítat takové, kde mě lidé chtějí jen využít. Musel jsem si uvědomit, že tak, jak mě „potřebují“ tihle lidé, potřebují mě doma moje vnučka, moje děti, můj přítel. A do nich já chci svůj čas a energii investovat především. Prachy jsou až to druhé. Kdyby moje děti dostaly bezvadnou pracovní nabídku a já musel své profese nechat, protože by potřebovaly pomoci s vnoučaty, udělám to. Uživím se jakkoli. Já se neztratím,“ dodal Jan Musil.
