Být singl je fajn, ale občas si musíte zvyknout na nové situace.

Být singl je fajn, ale občas si musíte zvyknout na nové situace. Zdroj: Shutterstock.com

Dá se žít bez sexu? Ano. Jak vypadá život těch, kteří se takto rozhodli?

Umíte si představit, že byste se vzdali sexu? Některé ženy takto žijí roky a tvrdí, že jim schází stále méně…

Češi vycházejí při mezinárodním srovnání spíše mezi sexuálně aktivnější národy, avšak ve výzkumu Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty UK z roku 2008 jen 66 procent dotázaných žen uvedlo, že má sexuální vybití. Ostatní jsou tedy bez sexu. Šlo o výběrový vzorek obyvatelek. Tento výzkum ale neuváděl, kolik z nich je s touto situací smířeno a nemá s ní problém.

Podle řady odborníků sex nepatří mezi základní životní potřeby. Člověk, který nemá potřebu se věnovat sexualitě, de facto není vůbec nijak porouchaný ani dysfunkční. Dalo by se to dokonce přirovnat k tomu, že někteří lidé sportují a jiní ne. Člověka, který neholduje pravidelnému sportu a pohybu, také nelze považovat za psychicky chorého či zdravotně dysfunkčního.

Sexualita a sexuální apetit je podle odborníků individuální a může se měnit věkem. Zda jde o muže či ženu, nehraje až takovou roli. Během let se vyvrací názor, že ženská sexualita je něco pasivního. Ženám dříve bývalo odpíráno mít své touhy a sexuálně se realizovat.

Vedla je k tomu i výchova, která často zapříčinila negativní přístup k tělu a sexualitě. V dnešní době rozdíl může být v tom, že sexualitu ovlivňují zážitky jako těhotenství a porod, péče o malé dítě. Averzi k sexu lze získat nátlakem, naléháním partnera. To ale obecně platí i pro muže.

Zmíněné chování je třeba odlišit od dobrovolného celibátu, například z náboženských důvodů, nebo od takzvané asexuality. Asexuálové tvrdí, že sex od začátku vlastně nepotřebují a že je jim sexuální pud cizí.