Nekonečná pole. Taková je střední Ukrajina.

Je libo hot dog nebo toulavého psa?

Proti čemu se kdysi protestovalo ve Lvově, je dnes jen zanedbatelnou součástí ukrajinských dějin.

Za každou vesnicí tu začíná konec světa.

Nejlepší a nejpoctivější smetanová zmrzlina, kterou jsem kdy ochutnala, je tahle ukrajinská „ruská“.

Kostel se zlatou střechou je dominantou každé, i té nejchudší ukrajinské vesnice.

Kdo někdy zažil ukrajinské silnice, už nikdy si nebude stěžovat na ty české.

Když na ruskou operu, tak jedině na Ukrajině. Tenkrát jsem si užila Čajkovského.

Západ slunce nad Oděsou.

Vinnycja není nejfotogeničtějším městem na světě, ale atmosféra tu panuje opravdu neopakovatelná.

Zátiší Lvova jsou dechberoucí.

Kdesi ve Lvově.

Fronta na hranicích se zdála být kdysi nekonečná. Tenkrát jsme ale stáli na druhé straně.

Bývalý kulturák v okolí Nikolajevky.

Ukrajinské trhy jsou slast pro všechny smysly. Tyhle sušené ryby a salámy by stály za hřích i vegetariánům.

„Marfuša“ v Oděse.

Oslavy židovského Nového roku v Umani jsou jedním z největších náboženských svátků. Účastnit se jich jako divák není nejvhodnější.