Perfektní (ne)pořádek
Podle moderní psychologie může být nepořádek pro naši mysl velice prospěšný. Jaké výhody může skrývat lehký chaos doma či v práci a za co vše můžete být nepořádku opravdu vděčná?
1. Máte vše po ruce
Spíše než se marně snažit změnit svou zdánlivě slabou stránku v podobě nechuti k pravidelným úklidům, můžete se na věc podívat jinak. Diktatura uklízení, díky níž se nevyléčitelní „bordeláři“ cítí provinile, má totiž za následek omezení kreativity. Myslíte si, že by Albert Einstein vytvořil teorii relativity, kdyby jeho papíry byly přehledně poskládané do úhledných štosů? O svém nepořádku navíc rád vtipkoval: „Pokud je přeplněný stůl známkou přeplněné mysli, jakou mysl tedy představuje prázdný stůl?“
Několik výzkumů na toto téma došlo k závěrům, které jsou v ostrém kontrastu s běžnými zásadami pracovní kultury. Jedna holandská studie zjistila, že určitý chaos v kanceláři zvyšuje efektivitu. Perfektní pořádek totiž vyžaduje čas. Drobní nepořádníci se místo úklidu mohou pustit do práce hned, protože ve svém chaosu mají vše po ruce, zatímco jejich spořádaní kolegové ztrácejí čas tříděním papírů, které pak musejí zase složitě hledat. Vlastníkům uklizených kanceláří trvá až o 36% déle, než najdou potřebné věci, tvrdí studie.
2. Větší chaos = vyšší výkon
Podle Erica Abrahamsona, profesora Columbia Business School a autora knihy „Perfektní chaos: Skryté výhody nepořádku“ (A Perfect Mess: The Hidden Benefits of Disorder), je tedy možná lepší mít kancelář zavalenou novinami, hrnky a papíry, protože to mozek nutí překonávat konvenční stav (tedy pořádek), a tak se trénovat k většímu výkonu. Lidé, kteří se více než na udržování pořádku zaměří na svůj mentální potenciál, prý navíc mají mnohem lepší výsledky.
Hluboce zakořeněná nechuť k nepořádku vznikla podle Abrahamsona v době průmyslové revoluce, kdy se s lidmi zacházelo jako s ozubenými koly, a kdy jakýkoli nepořádek v pracovním systému mohl nahlodávat pevně organizovaný systém. Západní pracovní kultura, teoretizuje Abrahamson, tak vytvořila povědomí, že nepořádek je hanba. Nicméně nějaký řád je jistě nutný a nezvládnutelný nepořádek by naši produktivitu zásadně omezil.
3. Vyšší kreativita
I studie z University of Minnesota, publikovaná v časopise Psychological Science, poukazuje na výhody nepořádku. Výzkum prokázal, že jedinci, kteří pracovali v méně uklizených kancelářích, měli originálnější nápady než ostatní. Profesorka marketingu Kathleen Vohs teorii ověřila na skupině 48 dobrovolníků, z nichž polovina musela pracovat v uklizeném pracovním prostoru a druhá v kanceláři plné nepořádku. Poté účastníky podrobila testu kreativity.
A přestože obě skupiny přišly se zhruba stejným počtem nápadů, jednotlivci z chaotických podmínek měli kreativnější a odvážnější řešení. Jejich návrhy byly dokonce pětkrát důmyslnější, než návrhy poskytnuté jejich protějšky. Nepořádek může být tedy jiskrou, která zažehne myšlenku, ale ovlivňuje i způsob našeho jednání a komunikace. Ti, kteří se dokážou osvobodit od tyranie pořádku, se zrovna tak dokážou osvobodit od očekávaných myšlenek a pravidel, a mívají nejen nové nápady, ale také vystupují uvolněněji ve vztazích, snadněji se přizpůsobují druhým.
4. Nepořádek je terapeutický
Lehký chaos v životě nám také dodává odvahu, protože přináší neobvyklé situace, které je třeba řešit: neočekávané změny plánů či nepředvídané události. Naopak pedantský pořádek – ať už v našem profesionálním, nebo soukromém životě – může skrývat oslabující křehkost, která nám brání posouvat se dopředu a žít pružně. Ale některým lidem nepořádek přeroste přes hlavu a úklid pokoje, kanceláře nebo interiéru auta pro ně může znamenat nepřekonatelný problém.
„Existuje několik druhů nepořádníků,“ říká psycholožka Laurence Einfalt. U některých lidí prý nepořádek představuje specifický řád v jejich hlavě. Někteří nepořádní lidé používají svůj vlastní koncept ukládání věcí dokonce jako hru nebo ,intelektuální stimulaci‘. „Když hledají peněženku, pamatují si, že den předtím si vyměnili tašku, kterou navíc položili na neobvyklém místě. Je to určitá výzva a způsob, jak nepodléhat různým omezením, což může být zcela podvědomé,“ vysvětluje. Setkává se však i s rebely, kteří mají například potíže respektovat určitá pravidla, čímž vyjadřují svou touhu po svobodě. Jiní si prostřednictvím nepořádku vymezují svůj prostor „já existuji“.
5. Trocha nepořádku je v pořádku
„Pokud potlačíte svou přirozenou tendenci k nepořádku, riskujete tím i potlačení své představivosti!“ říká Jennifer McCartney ve svém bestselleru Art of Mess – The Joy of Leaving Your Sh*t all Over the Place. Autorka mj. říká, jak znepokojující jsou domy, kde je sterilně uklizeno: „Je to, jako bychom se tam pokoušeli zastavit život. Dovolit si být nepořádní je osvobozující a otevře se vám tak mnohem autentičtější realita.“ Místo abychom trávily hodiny úklidem, měly bychom ten čas využít k tomu, abychom si více užívaly života. Ve skutečnosti jde o to si říct, že trocha nepořádku je v pořádku. Nepořádek může udělat život nejen barvitější, nápaditější, ale třeba i delší! Ušetřená frustrace z (ne) uklízení nás totiž zbaví škodlivého stresu, který zkracuje život.
Článek vyšel v časopise Moje psychologie 10/21
